Lima

Velmi chvályhodný je záměr pana scenáristy Zdeňka Svěráka vzdát hold našil letcům ve službách RAF. Naopak málo chvályhodné jsou vykalkulované zásahy do scenáře ze strany Jana Svěráka."Vrazím tam smutný oči Barči, to se bude Amíkům líbit. Trocha sentimentu taky neuškodí, voni si rádi pobrečej." Když Jan Svěrák přebíral Oscara za Kolju, slíbil, že tomu zlatýmu plešounovi přinese bratříčka. Určitě s tím hodně počítal, ale nestalo se tak. Po pravdě, za Tmavomodrý svět by si ho nezasloužil. Sice tomu věnoval pět let svýho života, nezměrné úsilí, ale milostná linie příběhu příliš hraje na city ("But I Want You!" - scéna v autě) a scény z komunistického lágru nejsou příliš přesvědčivé. Přes moje výhrady ale musím uznat, že za málo peněz sestrojil režisér hodně muziky. Je paradox, že se na poctu našim letcům nedostalo peněz v jejich rodné zemi, ale že to z drtivé většiny platila společnost ze země, proti které čeští letci bojovali.

Z pohledu dnešního diváka neuvěřitelně naivní a směšný příběh. Ovšem v době svého vzniku, kdy zuřila studená válka a Amerika byla nasáklá paranoidní atmosférou mccarthismu, měla Válka světů své místo. Mnozí, ovlivněni tehdejší náladou, si dosadili na místo marťanů komunisty a dívali se na to jinak, než my dnes. Z historického hlediska dávám za tři, z toho filmového bych tak štědrý nebyl....Ale protože filmy té doby miluju a v poslední době jsem jim naprosto propadl, své původní tříhvězdičkové hodnocení mírně vylepším :o)

Jeden bod dávám za záběr na pářící se želvy. To ostatní nestojí za řeč. :o))....Au, au! Nebijte mně, já jsem taky romantik, ale mám své meze.

Tv inscenace, na kterou Vladimír Železný vyčůraně dělal reklamu záběry z Cameronova Titanicu (mimochodem, zase mu to prošlo). V této souvislosti se obracím na movie(ho), který již v několika svých komentářích se otírá o Cameronův velkofilm: "Movie, já chápu že tvá nenávist vůči tomuto filmu je nezměrná, ale už s tím začínáš trochu nudit. Tahle verze té Cameronově nešahá ani po kotníky, ať dějově, tak i filmařsky. "

Špičkový sovětský agent v týlu nacistického nepřítele, aneb kapitán Kloss na ruský způsob. Dobře se na to koukalo, přestože to byl nejoblíbenější seriál Leonida Brežněva :o)

Mladá rudoarmějka čeká dítě a vzdává se svých revolučních ideálů. Přístřeší a pomoc jí poskytne jedna židovská rodina. Při závěrečné prorocké vizi holocaustu člověka mrazí. Výtvarně a obsahově působivé dílo.

Jedním slovem - zoufalost. Spousta konverzačních momentů, které mají být vtipné, ale nejsou a postrádají pointu. Film stál 140 milionů, ale na výsledku to není ani omylem vidět. Jako pilota nějakýho seriálu bych to ještě bral, ale jako sequel celosvětově úspěšné jedničky je to průser.

První dvě třetiny má film spád a Johančiny přestavy setkání s Bohem jsou brilantně výtvarně stylizovány. Mila Jovovich dokazuje, že není dobrá herečka a silně přehrává. Její pojetí Johanky - spíše než zbožná dívka vypadá jako hysterická kráva. Toho času zasnoubená s Bessonem, při výběru hlavní role chudák neměl asi na vybranou, jinak by mu svatá Johanka doma asi pěkně zatopila. Bitevní scény jsou zvládnuty slušně, ale poslední třetina se nechutně vleče. Celkově silnější trojka.

Naprosto souhlasím s Tosimem, že si uvědomíme, co je a co není důležité. Ovšem problém je v tom, že právě protikladu - NEZBYTNĚ NUTNÉ PRO ŽIVOT vs. KONZUMNÍ ŽIVOT", mohl Zemeckis využít v mnohem větší míře. To odbyl pouze několika záběry (Hanks u stolu s kraby a zapalovačem). Místo toho nás v závěrečné čtvrtině zavalil citovou lavinou, u které si možná někteří pobrečeli, ale mně vysloveně štvala. Škoda, tak atraktivního tématu šlo využít mnohel lépe a skvostně vyhublý Hanks s božským plnovousem by si to určitě zasloužil.

Příběh je velice podobný (skoro bych řekl vykradený) filmu BOD ZLOMU, akorát surfovací prkna nahradila rychlá auta. Ale co. Má to spád, děj se svižně žene dopředu a slaboduchý děj není na škodu. Auta, kterých si tu člověk užije dosyta, sice moc nemusím, ale rozhodně jsem se nenudil.