džanik

Darryl F. Zanuck film pokládal za osobní záležitost, byl velmi zaangažován v každém aspektu produkce a dbal na detaily. Dohlížel i na konečný střih

Henry Fonda dodnes (2009) drží rekord v délce pauzy mezi dvěma nominacemi na hereckého Oscara. Poprvé byl nominován právě za Hrozny hněvu (1940), podruhé za poetický snímek Na Zlatém jezeře (1981), za který byla mimochodem nominována i jeho dcera Jane.

John Steinbeck film miloval a uvedl, že ho Henry Fonda v roli Toma Joada přinutil "věřit vlastním slovům“.

Emir Kusturica si za film odnesl z festivalu v Cannes v roce 1989 cenu pro “Nejlepšího režiséra“. V roce 1991 získal film od Švédského filmového institutu cenu Guldbagge (Zlatý brouk) pro “Nejlepší zahraniční film“.

Henry B. Dawkins, který hraje rentgenového technika Billingse, byl opravdovým rentgenovým technikem. V 90. letech byl šéfem radiologického oddělení na Asheville-Buncombe Technical Community College v Severní Karolíně, kde se natáčelo.

Natáčelo se také na usedlosti Biltmore Estate v Severní Karolíně.

John Ford zakázal všem v natáčecím štábu používat make-upy a parfémy, jelikož to nešlo dohromady s duchem filmu.

Peter Sellers se na roli Chance připravoval také tak, že si pořád dokola nahrával svůj hlas a experimentoval s různými styly a polohami.

Film byl jedním z prvních zařazených filmů do Národního filmového archívu USA (1989).

Broadwayská adaptace Franka Galatiho podle knihy/filmu "Hrozny hněvu" měla premiéru v květnu 1990, dočkala se bezmála 190 repríz a v roce 1990 získala Cenu Tony pro “Nejlepší hru“.

Závěr knihy byl pro zfilmování v roce 1940 nepřijatelný: Rosasharn Rivers porodí dítě a svá mlékem nalitá prsa nabídne hladovějícímu a umírajícímu muži.

Ještě před samotným natáčením vyslal producent Darryl F. Zanuck do přistěhovaleckých táborů svoje “zvědy“, aby zjistil, jestli to John Steinbeck s jejich bídou a nečestnostmi nepřehání. Vyšlo najevo, že Steinbeck skutečnost zlehčuje!

Režisérovo cameo: Erich von Stroheim jako pouliční prodavač balónků.

Jean Hersholt během natáčení vrcholné scény v Údolí smrti zhubl 12 kilogramů a musel být hospitalizován.

Jeden z filmových zpravodajů, který shlédl kompletní režisérskou verzi, napsal oslavnou kritiku a použil výrazy jako "skvělý" a "oslnivý", ale současně si postěžoval na fakt, že nikdo další film v původní délce už zřejmě neuvidí.

První celovečerní film studia MGM.

Film nechtělo financovat žádné studio. Většina peněz byla získána od Josepha E. Levinea, od Attenboroughova přítele Jakea Ebertse a prodejem práv ke hře "The Mousetrap".

Původní 42-kotoučová verze patří do “Top Ten“ ztracených filmů Amerického filmového institutu.

MGM nechtělo financovat obtížnou a nákladnou cestu do Údolí smrti za účelem natáčení závěrečné scény a požadovalo po Stroheimovi, aby místo toho točil v kalifornském Oxnardu. Režisér však vytrval.

Ben Kingsley byl Gándhímu tak podobný, že si mnoho domorodců myslelo, že je Gándhího duchem.