Reklama

Reklama

Hrozny hněvu

  • USA The Grapes of Wrath (více)

Obsahy(1)

Film HROZNY HNĚVU je filmovou adaptací stejnojmenného románu Johna Steinbecka. Ford převedl na filmové plátno příběh farmářské rodiny bojující o přežití v době hospodářské krize. Písečné bouře, které páchají velké škody na majetku, donutí farmářskou rodinu Joadových opustit Oklahomu, kde se narodili a kde prožili většinu života. Rodina se rozhodne pro cestu na západ. Tři generace naloží své jmění na malý vetchý náklaďáček a vydají se hledat práci a štěstí do Kalifornie. Na západě sice dostanou synové Tom a Casey (Henry Fonda a John Carradine) místo na ovocné plantáži, ale za těžkou práci berou minimální mzdu, která sotva vystačí k životu. Dochází ke sporům mezi pomocnými a kvalifikovanými dělníky. Situace se vyhrocuje... (Quentin T.)

(více)

Recenze (132)

radektejkal 

všechny recenze uživatele

Docela souhlasím s rarohovou ženou, přestože dust-bowlová migrace byla o dvacet let dříve než naše migrace kulacká a kolektivizační, a hlavně environmentální a ideové (postihlo to tak jinou skupinu lidí) příčiny byly někde hrubě jinde. Důsledky to ale mělo dost podobné: postupné zbídačování. A co my a teď? No, sedíme u ohníčku a čekáme na ducha Toma Joada (Bruce Springsteen). Fordův film je milosrdnější a nadějnější než Steinbeckova kniha; alespoň něco, přestože to mohlo být dotaženo do "steibeckovského konce". ()

Hwaelos 

všechny recenze uživatele

Z dnešního pohledu, zejména středoevropského, ideově mimořádně komplikovaný film, jehož problematičnost samozřejmě tkví už v předloze samotné. Narážím samozřejmě na přimykání se ke komunistické vizi uspořádání světa, jež je symbolizovaná státním táborem, který si "spravují sami jeho obyvatelé". Tato základna se stává jediným světlým bodem pro rodinu Joadových v moři událostí od počátečního vyhnání z rodné hroudy. Je však vhodné upozornit, že je třeba vnímat fabuli v dobovém kontextu. V letech po Velké krizi nebyl socialismus sprosté slovo. Přimykali se k němu západní intelektuálové, protože jim nebyl lhostejný osud obyčejného člověka a kapitalismus, jehož byla Amerika symbolem, jim nutně přišel jako odcizený systém, který vytrhává lidi z kontinuity přirozeného života a rodinné pospolitosti. Byla to doba dávno před spuštěním železné opony a o marxismu v praxi neexistovaly na západě takřka žádné nebo silně zkreslené informace. Koneckonců v Československu po válce krom katolíků prakticky nevládla žádná nesocialistická strana. Steinbeckovo dílo je esencí dobového humanismu. Nabízí silný osobní příběh, který se v důsledku proměňuje v nadosobní kritický osten namířený proti kapitalistickému zřízení, odhalující jeho nedostatky. Ford k tomu přidává standardně dobrou a přehlednou režii ve stylu klasického studiového Hollywoodu. Není divu, že byl McCarthyho komisí vyšetřován, což jen dokládá, jak nadčasové dílo natočil. Po shlédnutí Hroznů hněvu by snad i Venca Klaus musel začít o socialismu alespoň přemýšlet... ()

Reklama

Allien.9 

všechny recenze uživatele

Jelikož jsem se ještě stále nedostala k přečtění tohoto románu, rozhodla jsem se zhlédnout alespoň jeho filmovou verzi. Dál nemám, co bych dodala. Snad jen to, že se mi OPĚT potvrzuje, jak dokonale realistické a procítěné může Steinbeckovo dílo být... Nebýt prvních patnácti minut (rozhovor Toma s kazatelem byl až příliš "trhlý"), byla by tu další silná nominace na pět hvězd. Nezapomenutelná scéna: Zatímco paní Joadová vaří chudou večeři pro svou početnou rodinu, postává kolem ní vyhladovělá skupinka patnácti dětí. Po vyzvání, aby si na zbylé jídlo "něco" přinesly, se děti rozbíhají k místní táborové skládce, kde se perou o staré kusy nádobí... ()

cheyene 

všechny recenze uživatele

Kdybych tento snímek ohodnotil 5*, tak by zůstalo celkové hodnocení na 77%. Jelikož dávám 4*, tak se o jedno procento snižuje...nevadí, určitě číslo 76 není konečné. A teď k samotnému filmu. Není třeba zmiňovat, kdo je autorem stejnojmenného románu, na jehož základě John Ford pracoval. Máme možnost nahlédnout do života prostých Američanů, kteří byli nucení okolnostmi opustit své domovy v Oklahomě. Domovy, v níž se narodili, vyrůstali, pracovali, vychovávali další generace a umírali. Jak se říká, "cesty Páně jsou nevyzpytatelné", a tak se stalo. Celé rodiny odjíždějí za slibovanou prací do Kalifornie, sbaleni na nákladních autech. V novém státě jsou ovšem nemile překvapeni vykořisťováním a malé mzdy velmi těžko stačí na uživení celé početné rodiny. Film popisuje osud rodiny Joadových, které potkalo přesně to, co jsem napsal výše. Tom Joad, de facto hlavní postava příběhu, je ztvárněn opět zcela bezchybným Henry Fondem, díky kterému hodnotím 4*, jinak bych dával 3*. V průběhu snímku se objevuje několik scén, které jsou napínavé a zvyšují divákovi tepovou frekvenci srdečního svalu ;) Tom alias Henry Fonda je v příběhu na podmínku propuštění trestanec, takže se musí vyhýbat veškerým konfliktům, což celý film dělá opět napínavější. Samozřejmě ke střetům a afektovanému jednání dojde, což celý děj dramatizuje....Už dost těch slov chvály. Shrnuto, opravdu snímek, který mě potěšil. ()

aquiver 

všechny recenze uživatele

Zlatý fond americké kinematografie, naprosto zásadní film, sociální drama a reflexe důležitosti kolektivních hodnot. Road movie o chudých zemědělcích v době velké hospodářské krize, kteří kvůli suchu přišli o půdu a jsou nuceni jet s celou rodinou z Oklahomy až do Kalifornie, kde je šance na práci, avšak za cenu porušení zákona a za cenu úmrtí těch nejslabších. Již po cestě si všímají, že rodin jedoucích za prací je mnohem více a tak ani příjezd do jejich cíle není příliš velkým vysvobozením. Žijí v bídě a hledají si aspoň nějakou práci, rodina se postupně vinou dalších okolností rozpadá. Sonda do míst a doby, kterou bychom zažít nechtěli.  100 % ()

Galerie (79)

Zajímavosti (28)

  • Banky a velké farmářské společnosti v Kalifornii neměly z knihy/filmu vůbec žádnou radost. Sdružení kalifornských farmářů dokonce vyzvalo k bojkotu všech filmů společnosti 20th Century-Fox a na Steinbeckovu adresu chodily výhrůžky smrtí. (džanik)
  • V Sovětském svazu byl film v roce 1940 Stalinem zakázán, protože ukazoval, že i ti nejchudší Američané si mohou dovolit auto. (džanik)
  • Podle Amerického filmového institutu sedmý film ze sta “nejvíce podnětných filmů všech dob“ (2006) a 23. “nejlepší film všech dob“ (2007). (džanik)

Reklama

Reklama