Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Horor
  • Drama
  • Animovaný
  • Krátkometrážní

Recenze (622)

plakát

Prokletí domu Winchesterů (2009) 

Velice zajímavý "případ". Video film, ve kterém je hlavní další dům, v něm poltergeist a nastěhuje se tam nic netušící rodinka. Kdo kouká na horory tak tohle viděl hodněkrát. Od začátku vidíme, že herci moc ve svém oboru chodit neumí a při pohledu na režisérskou filmografii Marka Atkinsona zjistíme, že Prokletí domu Winchesterů je vlastně to nejlepší, co zatím natočil. Může za to, kupodivu, vcelku dobře napsaný scénář který, ještě více kupodivu, si Arkins napsal sám. Nejde sice o dílo hodné nobelovky, ale v žánru "house hororů" je to to lepší. Když přivřeme oči nad viditelně horší vizuální stránkou, kdy i scéna v pokoji byla točena na zelené plátno, nebo to, že se Atkinsovi tak nějak do záběru dostala kamera i mikrofon, tak se ve filmu cca 60 minut pořád něco děje. Ano, také jsem se tomu divil. Začátek (3-5min) je zajímavý, pak jen cca 10 min nějaká vata (nicméně pro snímek klíčová) jak přijíždějí a pak následuje 60min akce. A i přes horší vzhled vůbec ne špatné. Duchové jsou na slušné úrovni, atmosféra také a celkově to dokáže člověka dobře vtáhnout do děje tak, že na vše okolo skoro zapomene. Samozřejmě se čas bojuje s tím, že rodinka na duchy nechce uvěřit, pak musí vlastně pochopit co se děje a proč a podle toho jednat. Vcelku přímé, ale Atkins tohle dokázal na stopáž moc dobře roztáhnout tak, že to prostě funguje. A když člověk už myslí, že je konec, tak zjišťuje že není. Někdo to čekal, někdo ne. Celkově Prokletí domu Winchesterů nemohu označit (i přes někdy opravdu hroznou vizuální a hereckou stránku) za špatný film, jelikož své zápory velmi dobře vyvažuje, až převažuje klady.

plakát

Under the Bed (2012) 

Jestli si tento horůrek pustí někdo, kdo se jako malý bál, a nebo ještě bojí, bubáka pod postelí, tak už asi nepůjde spát nikdy. :D A teď vážně. Jsem příjemně překvapen, jelikož film který je založen na "bubákovi pod postelí" a není vůbec špatný, jsem skoro nečekal. Bonusem jsou sympatičtí bratři, se kterými se člověk nemá problém sžít, a dobrá, od začátku pomalu budovaná, atmosféra. Nemám nějak větší námitky, jelikož jde o příjemnou atmosférickou jednohubku, která neurazí a bubák není z nejhorších. Navíc konec má hezkou myšlenku v tom, že matka své děti ochrání za každých okolností.

plakát

Iron Man 2 (2010) 

"Zkuste něco, paralyzuju vás, a pak si pustím "Chůvu v akci". To si někteří opravdu mysleli, že sequel bude jiný než byl? Jak se to asi mohlo jinak odvíjet, když Tony Stark v přímáku na férovku řekne, že Iron Man je on? Jinak než že ho ostatní budou chtít jeho technologii napodobit nebo mu jí sebrat, protože on jí nevydá? Fakt jste si snad mysleli, že ho celý svět bude plácat po rameni a nebo že snad po něm půjdou všichni? Kdo od Iron Mana 2 čekal bůhví co, musí být samozřejmě zklamán. Já, stejně jako v prvním díle, jsem od něj nečekal vlastně nic a jelikož tímto dílem Iron Man nekončí, tak jsem to bral jako takový "mezimůstek" mezi prvním s třetím dílem. V prvním díle se toho moc totiž nedozvíme a tak bylo na úkolu dvojky zasvětit diváka do toho, kdo byl otec Tonyho Stark, jeho oponenti a celkově probrat minulost více, jelikož by mohla být klíčová pro dějství přítomné. Světě div se, ono to tak bylo! :) Opravdu hrozně nečekané, že? Nemyslím si. A kdo ano, ten byl zklamán. Akčních scén sice ubylo, ale když byly, tak stály za to. Scénu na Grand Prix Monaka jsem si užil dosyta, Mickey Rourke byl parádní záporák. A závěrečný final fight (který trval 15min, takže si nikdo nemůže stěžovat na nedostatek akce) byl v místech opravdu skvělý. Následuje to, co mnozí (neznalci komixu jako já) čekali už od prvního dílu. Závěrečná scéna v úsměvném duchu (absencí povedených a netrapných scén a narážek snímek, stejně jako díl předchozí, netrpí) byla hezkou tečkou. Iron Man 2 pro mě plnohodnotně splňuje roli sequelu jedničky a jakéhosi prequelu trojky a osobně opět nelituji 2 hodin stráveného času.

plakát

Pingu (1990) (seriál) 

Důkaz, že i beze slov se toho dá vyjádřit hrozně moc. Pobaví malé i velké diváky a je to jedna z mála pohádek, které bych s klidem dětem pustil. A hlavně, velká nostalgie když jsem na Pingu jako malý koukal. :)

plakát

Iron Man (2008) 

V první řadě nevím, zda mám být rád že se raketa jmenovala Jericho nebo ne, ale čert to vem. Sci-fi mám rád, ale nejsem extra fanda komiksových adaptací a proto jsem k Iron Manovi přistupoval trochu nedůvěřivě. Zbytečně, jelikož mě dokázal o svých kvalitách rychle přesvědčit. Narozdíl třeba od Spider Mana není zpracován až teenagersky a dvouhodinová stopáž mi uběhla jako voda. K tomu samozřejmě přispěl dobře provedený děj. Není sice nějak náročný, je až přímočarý a na začátku je jedna až na hlavu padlá věc (to si opravdu nikdo nevšiml co vyrábí, když tam měli kameru?). O to více mě ale překvapilo, že nenudí. Aspoň já jsem se za dvě hodiny nepřistihl, že bych koukal kolik zbývá do konce, nervózně pozoroval texturu tapety v pokoji apod. Iron Man mi to nedovolil a opravdu jsem tím byl překvapen. K výběru herců nemám sebemenší připomínky. Robert Downey Jr. mi do role sednul jak "p*del na hrnec" a vizuální stránka filmu byla na moc dobré úrovni. Ocenil jsem hodně také přítomnost žertíků s Trubkou a skladbu Iron Man od Black Sabbath v závěrečných titulcích (také jakou jinou, že?). Iron Man sice není vrchol kinematografii nebo ukázka detailně promyšleného scénáře, ale za mě se jedná o moc dobrý sci-fi akčňák, u kterého jsem těch dvou hodin nelitoval.

plakát

Putovala jsem se Zombií (1943) 

S Tourneurem jsem měl špatné zkušenosti ze snímku Cat People (1942) a víceméně se to potvrdilo. Nemohu upřít zajímavý námět filmu, ani vynikající atmosféru při rituálech, která byla až impozantní. Všechno okolo mě ale víceméně minulo účinkem. Nutno dodat, že dvě poslední scény filmu byly skvělé, ale celkově jsem od snímku tak nějak čekal více.

plakát

Island of Lost Souls (1932) 

Je smutné, že tento originál zná málo lidí a remaky skoro každý. Nemohu sice posoudit jak moc se liší od knižní předlohy, ale to, co mi film nabídnul, bylo fantastické. Málokdy jsem filmem ve 30té minutě uchvácen, jako v případě Island of Lost Souls. Vyobrazení až sadistického vědce, který doplatí na své experimenty a zákony, je skvělé. Masky samotných výsledků experimentu, napůl lidmi, napůl zvířaty, jsou skvělé a oni sami působí až sympaticky, což je v přímém kontrastu s atmosférou filmu. Není sice děsuplná, ale je v ní něco nepříjemného, čehož si je divák vědom. Vzhledem k událostem film nabídne konec, který jsem si i přál, leč kvůli jedné věci v ději jsem byl mírně zklamán. Pro mě úžasně atmosférický a silný film, který rozhodně doporučuji všem.

plakát

The Old Dark House (1932) 

Spíše než horor, kterého ho to ani na tu dobu moc nepobralo, jde o průměrný drama/thriller s dobrým hereckým obsazením. Boris Karloff je zde opět charismatický, nicméně pro mě nějak extra ničím nevyniká. Daleko větší šťávu pro mě měla Eva Moore (hraje Rebeccu Femm), která byla úžasná a hned dokázala na sebe strhnout pozornost v dobrém světle. Druhý výrazný pro mě byl Charles Laughton (hraje Sira Williama Porterhouse), který ale po pár minutách je spíše na facku, jen ať už konečně zmlkne. :D Bylo vidět, že Whale stejně jako ve Frankensteinovi umí navodit dobrou atmosféru, i když nyní mu stačil temnější dům, kde se svítí jen olejovými lampami a svíčkami, a liják s bouřkou. Dějově ale pro mě snímek postrádal to, co dělá horor hororem, jelikož vrchol snímku byla rvačka mezi Penderelem a Saulem, což je i na tu dobu vcelku málo.

plakát

Střepy v hlavě (2008) 

Přesně má krevní skupina! Skvělý psychothriller okořeněný prvky hororu. Nemyslím si, že by se jednalo o slabší snímek ani v nejmenším. Ponurá a až tíživá atmosféra se mi skoro dostala až do pokoje společně s otázkami, co se vlastně děje. Jak stopáž utíkala pomaloučku (a zde to velice sedlo), ale jistě, vpřed, nalézal jsem další části skládačky a celkový obraz jsem měl již takřka nadosah. Jenže, ten hlavní a finální kousek skládačky přišel až 5 min před titulky a za samomluvého "No to mě podrž." se mi pointa ukázala v celé své nahotě a kráse. V souvislosti s tím musím dát své díky dvěma lidem. Scénáristovi a režisérovi Sean Elissovi za skvělý scénář a jeho převedení do filmové podoby, jelikož během filmu mi nedal moc indicií aby mi mohl konec dojít (a nemyslím si že někomu pořádně došel) a Leně Headey za parádní zahrání Giny. Moc dobrý začátek dne po práci mi The Brøken dokázal přopravit.

plakát

Tasmánští čerti (2013) (TV film) 

Já vydržím hodně, ale tohle je na mě přeci jen trochu moc. Nemám nic proti lesním naháněčkám, sci-fi potvorám a kdoví čemu, ale zde to funguje tak, tak... Prostě dost špatně, leč nápad nebyl nejhorší.