Litsarch

Po průměrném prvním dílu jsem do volného druhého pokračování šel spíše ze zvědavosti, než že bych se na něj vysloveně těšil. 1/ První, duchařsky laděná, VHSka mě ale mile překvapila. Pohled první osoby, doslova, byl moc dobrý a celkově příběh krásně říká, že "oni" tu vždy s námi byli, jsou a budou, jen je většina nevidí/neslyší. V těch pár minutách byla skvělá atmosféra s dobrým vizuálem, který mě donutil se i leknout, což jsem nečekal. Závěr neméně dobrý. Jsem i nadšen. 2/ Druhá VHSka zůstává u one-person pohledu díky kameře na helmě a dostáváme se na ní do zombie prostředí, které již okamžitě je znatelně vizuálně horší a spíše připomíná béčkovou produkci. Je patrná nadsázka, a až vtip ze zombie žánru, kterou dovršuje to, že zombie nedokáže otevřít dveře auta (či se o to aspoň pokusit), ale brokovnice jí nedělá problém. Nu co, i tak se na to kouká dobře a po až strašidelné první VHSce je to příjemné odhlečení, (3/) aby hned v nadcházejícím příběhu přišel obrat o 180 stupňů. Natáčení o jakési náboženské organizaci je totiž jeví z počátku nevinně. Po příjezdu do jejich sídla je ale čím dál více jasné, že se tam děje něco jiného, nicméně nic co by znalejší hororocý divák již neviděl. Zvrat událostí a odstrartování šíleného teroru přichází ale náhle. Šílenství a velká beznaděj filmařů se každou vteřinu zvětšuje. Galony krve ale rostou ještě 10x rychleji. Perfektní psycho podívaná, kde již tolik, v poslední době, oblíbená i nesnášená ruční kamera dokonale utváří celkovou scénu. A co více: Přijde i na samotného Satana! 4/ Pokud poslední minuty se Satanem byly pro někoho moc sci-fi, tak poslední VHSka už na něj bude asi moc. Naprosto sci-fi příběh, kdy se můžeme hádat, zda kamera v druhé jeho půlce je nešťastná a nebo skvěle umocňuje děj. Tak i tak se shodnem, že je nereálná, jelikož je celkem nemyslitelné, aby se zrovna její nositel podíval přesně žádaným směrem. Čert to vem. Nekouká se na to špatně, dokáže i dostatečně zaujmout a námětem jde o super věc, která by šla obstojně roztáhnout do většího děje se širším záběrem, než jen na partu kamarádů. 5/ Jde vlastně o meziděj mezi jednotlivými VHSkami, který považuji za, vzhledem k jedničce, nutnou vatu či spojnici. Neurazí, nenadchne, i když děj po poslední VHSce má i své kvality. Nicméně doteď nechápu, proč člověk nepomůže své kolegyni která je očividně těžce raněná. A i kdyby byla prokazatelně mrtvá, tak si raději pustí VHSku jen proto, že je na ní napsáno "Watch". 1-5/ Oproti prvnímu dílu mě V/H/S/2 opravdu dost bavilo a až nadchlo. Hlavně první a třetí VHSka a velice rád si to někdy pustím s přáteli. Opravdu super překvapení a 96 minut.

Po proležení v hlavě dávám skoro plný počet. Položil jsem si totiž otázku: "Dostal jsem to, co jsem očekával?" A jelikož jsem si odpověděl že jsem dostal ještě více, tak zvedám na 85%, což je 5*. Šel jsem hlavně na obří bitvy. Dechberoucí vřavy mezi monstry Kaiju a roboty Jaegers. A to se mi splnilo do puntíku. Musím uznat, že 3D postprodukce se v tomto případě povedla a aspoň mě osobně umocnila monumentálnost jednotlivých scén. Jednotlivé zápasy byly skvěle technicky zpracované až jsem úplně zapomněl, že Kaiju jsou jen počítavou animací. Vše dovršoval "final fight", jehož exploze byla naprostou třešničkou na sci-fi dortu, který mi del Toro přichystal. Nádhera. Celý film ale nebyl, nečekaně, jen o bitvách Kaiju s Jaegerama. Dějová linie , které jsem se dost bál, byla nad očekávání dostačující, hned od začátku dobře diváka zasvěcující do děje a i když měla pár slabších míst, tak nenudila. Tato "průměrná" dějová linka mezi bitvami nepostrádala snad nic, co by člověk čekal od podobného blockbusteru. Máme tu bývalého pilota hrdinu, který musí dokázat, že na to pořád má, že je pořád hrdina. Máme tu také milostnou linku, která sice není vrchol romantického žánru, ale překvapivě ani není nijak odfláknutá a narozdíl od Muže z Oceli je zde jasně vidět vývoj vztahu. Nechybí ani vyšinutí jedinci, kteří jsou zde v zastoupení matematika a vědce. Velmi vkusně jsou zde použity odlehčující momenty, kterých není mnoho a jsou použity s citem. A pokud nic jiného, tak prostě Ron Perlman! :) Ne, jen nechci zbytečně moc spoilerovat. Kladů má snímek dost, i když je pravda, že Perlman je asi nejvýraznější postava, jelikož "náš hrdina" a jeho sok spíše přehrávají a ostatní sem tam vystrčí růžky, aby je za chvilku zase zatáhly zpět. Pacific Rim má řadu klišé a nedokonalostí. Upřímně jsem je ale v době promítání naprosto ignoroval a jen se kochal jako malý kluk. Uchvácen a spokojen s tím, co del Toro připravil, jelikož se mi skvěle trefil do noty. (9/10/2016 - Po dalším proležení v hlavě snižuji na 4*)

Vase de noces se nedá nějak popsat. To se musí vidět. A nebo raději ne? Vždy si u podobných filmů říkám, a u tohoto dvojnásob, zda je ujetější - zvrácenější, úchylnější, nazvěte si to jak chcete - režisér a nebo herec/herci? Je víc ujetý Thierry Zéno, u kterého si člověk může říkat, co při psaní scénáře a režie hulil/bral za matroš a nebo Dominique Garny, který ve filmu hraje člověka, kterého ani nevím jak nazvat? Nevím jak byl v okolí Garnyho snímek v podvědomí, ale nedivil bych se, kdyby díky té roli mu říkali zoofile nebo hovnožroute. Kdo je tedy z těch dvou zvrácenější? Osobně ani nevím jak pořádně film brát. Místy jsem si říkal "Co to sakra?" a místy "Jéééé! :)". To když 2 minuty vrací malá prasátka každé ke své mističce, jelikož pořád běhají sem tam. A jelikož nevím, jsem plný rozporuplných pocitů, tak je Vase de noces jasný adept na 50%. Třeba v budoucnu svůj úsudek změním, ale to by znamenalo že si snímek pustím ještě jednou, takže asi ne. P.S.: Za hudbu a celkově zvukový doprovod filmu by se nemusel stydět ani takový Hans Zimmer nebo kapela M83. Vyjít tenkrát k Vase de noces soundtrack, tak by prostě musel dostat cenu.

Když po dokoukání tohoto filmu jdete nakoupit, venku na hřišti je cca 10 dětí a člověk nikde nevidí žádného dospělého, tak je to fakt blbý pocit. :) Nicméně, Come Out and Play mě zklamalo i potěšilo. Zklamalo mě slabším rozjezdem, kdy film pořádně začíná až někdy v 20 minutě. Také že jsem od toho čekal malinko více, ale to už je můj problém. Naopak mě Come Out and Play potěšilo dějem od cca 30 minuty. Začíná totiž pomalu ale jistě nabírat na obrátkách a při vcítění do kůže hlavních aktérů, kteří mimochodem jsou sympatičtí, to opravdu není nic záviděníhodného. Děti jsou až děsivé, brutální, bez známky slitování a i když film má vcelku pomalejší tempo, tak vzrůstající atmosféra je krásně cítit. Posledních 10 minut je parádních, možná pro někoho předpokládatelných ale osobně to s Beth jsem nějak nečekal a opravdu. Brrr... Malinko mě sice mrzí, že není nějak vysvětleno více z čeho to celé vzešlo, nicméně asi nemohu mít vše. :) Krásných 55% u mě, dalo se z toho vytřískat podle mě daleko více, ale i tato forma má své klady a až mrazivé okamžiky.

Je to sice blbůstka na jedno kouknutí, ale jakožto hororový fanda jsem se bavil skvěle. Ano, vtipy jsou sice předvídatelné, ale úvodní parodie na Paranormal Activity mě prostě dostala. :D K tomu narážka na film Chata v horách, parodie na Mama, Sinister, Evil Dead, Black Swan, skvělá na knihu Padesát odstínů šedi a další kvanta. Já prostě nemohl. :D Chtěl jsem film pro relax a toto je super. Nic přeborného, ale svůj účel stupidní parodie to plní. A když už nic, tak kočka s lízátkem musí odrovnat každého. :)) "Kdo si myslíte, že by vám chtěl ublížit? Žárlivý kolega, kamarád z facebooku, kterého jste ignorovali? Možná jste adoptovali dítě z Afriky, pojmenovali jste ho Ika a slíbíli, že mu budete dávat 2x denně najíst.. Ale zapomněli jste na to!"

Po celodenním rozhodování ty 4 hvězdy, s odřenýma ušima, dám. Je to ale jen tak tak, jelikož element, které podle mě byl jen použit pro natažení stopáže, byl vcelku výrazný. Tím elementem je samozřejmě část filmu s Brentovým "kamarádem" a černovláskou, kterou vytáhl na ples. Ne že by se na slečnu dívalo špatně, ale jejich část jsem ve filmu vůbec nepochopil. Kdyby aspoň později byli nějak do Brentova příběhu zainteresovaní, ale to ne. Fakt nechápu jejich úlohu ve filmu kromě natažení stopáže. No nic. Naštěstí Brentův děj je od začátku zajímavý, i když... ale raději nic. Upřímně jsem dlouho nepobíral zdejší hodnocení a hodnocení na imdb. Za co sakra? Pochopil jsem ve 30 minutě a až do konce filmu. Vztah Loly a jejího otce je, jak to říci. Divný? Asi. Atmosféra začíná houstnout a postava Loly v podání Robin McLeavy se začíná krásně klubat na povrch. Lola se stává více a více šílenou a podle mě předvádí naprosto bezkonkurenční výkon, kdy ona začíná táhnout film a ostatní na ní nemají ani zdaleka. Opravdu skvělá postava bez které by snímek byl jen průměrné něco. Brutální nebo jakékoliv scény není víceméně problém dnes již ztvárnit, ale zahrát roli tak jako Robin McLeavy, to klobouk dolů a hlavně za ní ty 4 hvězdy a pokud se ke snímku někdy rád vrátím, tak jen a jen kvůli ní. Jinak mě upřímně, i přes kvality, ke snímku nějak nic znovu neláká.

Podle imdb je tohle drama. S tím bych i souhlasil, jelikož i těch 67 minut pro mě bylo drama až horor dokoukat. Jelikož je to hrozně předvídatelné, tak to nějakou, aspoň jakoby, dramatičnost, naprosto postrádá. Vtipné to na komedii není. O erotice nelze nějak mluvit a kdyby to aspoň bylo třeba kvalitní péčko, tak aspoň něco, ale péčko tohle nevidělo ani z rychlíku. Ve filmu se vlastně kromě znásilňování, které při druhém, třetím omrzí, vůbec nic neděje. Nějakou hlavu a patu to postrádá. Hrůza a děs. To jsem si zase jednou naletěl a jediné, co si člověk na konci filmu může říci je, že ta holka měla fakt pech.

Už japonský originál byl průměrné kvality, nicméně měl něco, co i tomuto remaku chybí. Atmosféru. Můžeme se také hádat zda příběh je skutečně o bytu č.1303 nebo o matce alkoholičce, která se snaží natočit stejný hit jako když byla mladá. Ono je to vcelku jedno, jelikož oba příběhy spíše diváka štvou svou stupiditou. U jednoho si říkáte "Co to sakra je?" a u druhého "Proč to cpou do toho filmu?". Jelikož divák je snímkem znuděný a 30min mu připadá delší než Titanic, tak si začne všímat chyb ve filmu. Takových těch věcí, jako že jednou na stole obrázky má, když pije víno tak nemá, pak zase má a nakonec svého přítele osloví místo Mark, Alan. A další a další věci, které mi u tohoto snímku ani nestojí za to psát do "zajímavostí" (spíše stupidit v tomto případě). Nejsmutnější ale je, že jsem se u snímku leknul jen jednou. A to v momentě, kdy mi v druhé půlce snímku skočil nečekaně kocour vedle hlavy na sedačku.

El Cuerpo by se mělo promítat všem začínajícím i stávajícím režisérům jako ukázkový příklad vzrůstající atmosféry s velkým finále. Je totiž ve filmu až hmatatelná místa, kdy atmosféra a děj poskočí dopředu a s postupem stopáže, s více odkrytými puzzlíky skládačky, jsou ta místa častější a posledních pár minut to vše krásně vygradovává s diváckým výdechem "No ty jojo!". Opravdu krása když vemu v potaz zajímavý děj, který se postupem filmu stává ještě zajímavější, dává pořád logiku, a nakonec si stejně připadáte jak blbci. :) Problém jsem ale ve snímku měl s postavami. Hugo Silva sice mi nevadil, ale také jsem si k němu nedokázal vybudovat nějaký větší vztah, což film trochu pak člověku kazí, když je na obrazovce vlastně skoro pořád. José Coronado měl aspoň nějaké to charisma a díky pár světlým momentům jsem si ho i oblíbil a na konci mu pomyslně zatleskal. Nu a samozřejmě Belén Rueda! I když na scéně nebyla nějak extra dlouho, tak i za tu kratší dobu stačí udělat více než všichni ostatní dohromady. Neskutečně charismatická a talentovaná žena. Oproti tomu Aura Garrido, i když nehrála až tak špatně, byla ve snímku spíše jen postavička do počtu, stejně tak ostatní. Celkově mě film překvapil, ale nutno uznat, že k tomu překvapení se člověk musí filmem propracovat. Nicméně na konci, aspoň v mém případě, času u filmu nelituje, což je velké plus.

Drogy jsou svinstvo, to myslím netřeba zmiňovat. Dá se z nich dostat, ale chce to pevnou vůli a hlavně CÍL, důvod, proč se z nich dostat. Pokud ale ani dítě dostatečně nemotivuje matku k tomu, aby úspěšně dokončila detox, dostala místo třeba v azylovém domě, mohla s ní být a měla šanci na normální život, tak už nevím. Když to ještě nechá zajít do takového stavu, že matce seberou na dceru práva, tak tuplem. A "omlouvám se Terezce" to opravdu nenapraví.