Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Krátkometrážní
  • Akční
  • Animovaný

Recenze (315)

plakát

Věčný svit neposkvrněné mysli (2004) 

Vzpomínky jsou fajn, i když jsou hnusné. Tenhle film stojí za to vidět a pamatovat, i když hnusný rozhodně není!

plakát

Monty Pythonův smysl života (1983) 

Monty Pythonovské filmy mám opravdu ráda, Smysl života však pokládám za nejslabší. Přestože má snímek své skvělé momenty, jeho síla je oslabena právě těmy momenty - "životními fázemi", které jsou již méně vtipné či rouhačsky řečeno přímo nudné nebo rozvleklé. A to bohužel kazí dojem z filmu jako celku. Herecké výkony brilantní, sebereflexivita na jedničku - a to je důvod, proč si tenhle snímek užívat znovu a znovu - a hlavně jeho Prostředek :-)))

plakát

Skvělí Ambersonové (1942) 

Nevím proč mě Ambersonové nenadchli. Znovu bych těch třicet minut filmu, než jsem konečně vypla přehrávač, nevěnovala. Nic proti skvělému filmařskému umu, ale příběh mi přišel šíleně nudný, neměla jsem se čeho chytnout. Během sáhodlouhého prologu plného řečí postav na kameru, nahlas dořeknutých myšlenek, demonstrace měnící se módy a vůbec "tak šel čas" jsem si rvala vlasy. Před Wellesovým umem jinak ve všech směrech smekám, špatné pověsti snímku však nelze než dát za pravdu...

plakát

Mazaný Filip (2003) odpad!

bohužel dávám to nejhorší hodnocení a jsem sama zklamaná, že k tomu došlo, protože na tenhle film jsem se hodně těšila. Na to, že to má být parodie, jsem se ani jednou nezasmála, a co hůře, dokonce jsem se dost nudila. Pohyby kamery mě často rušily, dekorace často působila vysloveně trapně (snaha upozornit na typické rysy "noirových" béčkových dekorací a naddimenzovat je se z velké části nepovedla), herecké projevy byly očividně úmyslně posunuty do rádobyvtipných "přehrávacích" poloh, něco se však nepovedlo, protože vtipně skutečně nepůsobily. S vyjímkou policajtů, tam se to skutečně povedlo. Hlavní hrdina vysloveně nevadil, i když Hanákův voice-over přetížený vtipnými přirovnáními chvílemi dost unavoval (to když si vtipný příměr hrdina neodpustil prakticky za každým slovem). A u parafráze Limonádového Joa jsem zamáčkla slzu, bohužel slzu rozhořčení. Chtě nechtě přinesla na mysl srovnání s touto, narozdíl od Filipa povedenou kultovní českou parodií. Takto podaný příběh se bezesporu hodí pro divadlo, ovšem na filmovém plátně je třeba někde "ubrat" a někde zase "přidat", což se v tomto případě fatálně nepovedlo. Za naprosto nejhorší a na poblití považuji do očí bijící digitální efekty, přiznání média obracením se do kamery nebo dokonce vzkazy přímo divákům v sále (jakkoli se při psaní scénáře mohli zdát k popukání vtipné) spíš rušily (a že už i bez nich bylo dost těžké u filmu vydržet) a obsazení Vilmy Cibulkové do role femme fatale, která nejenže nepůsobí jako fatale, ale ani jako femme. Nejzábavnější byl úplný závěr filmu - a to z jediného důvodu - už jsem se těšila, že za deset, devět, osm, sedum... bude konec. Nechci být přehnaně krutá, ve filmu byly i skutečně dobré nápady a příběh měl velký potenciál, kdyby ho snad natočil schopnější režisér s odlišnou vizí.

plakát

Kolo Ghislaina Lamberta (2001) 

Skvělý feeling 70. let (dokonce i kamera respektuje dobové konvence). Cyklistický buildingsromán líčí cestu za úspěchem (a zase dolů) "malého" člověka - cyklisty. Bohužel je tak trochu smolař, neprůbojný introvert, který však dělá, co je v jeho silách, aby dosáhl svého snu a zapsal se do dějin profesionální cyklistiky. Tleskám hereckému výkonu hlavního hrdiny, který vzbuzuje smích už svou pouhou přítomností na plátně. Svět cyklistiky je zobrazen velmi věrně (žádná hollywoodská nerealistická slátanina, chtělo by se říct), jakož i prostý život hlavního hrdiny cloumaného životem (ve své snaze o průbojnost vždycky udělá nějakou hloupost, kterou si všechno pokazí).Tato komedie těží z toho, že realisticky zobrazené věci krapánek zvýrazní či mírně naddimenzuje, ale pořád ještě v mezích realismu. Scény závodu jsou opravdu velmi sugestivní a napínavé. Není to žádná komedie-"řežba", spíš "úsměvný" či "veselý" film, bavit se však budete královsky. A dvakrát tolik, pokud jste někdy seděli na silničce nebo sledovali nějaký cyklistický závod. Bravo!

plakát

Řeka čaruje (1945) 

FILM, KTERÝ JE DŮKAZEM, ŽE ŠATY DĚLAJ ČLOVĚKA (a svoboda dělá štěstí). Jednoho tento Krškův počin hned donutí přemýšlet o životních hodnotách a relativitě mládí/stáři :-) Tenhle poetický film podle rozhlasové hry Josefa Tomana pojednávající o sebenalezení muže, v němž životní světlo již pozvolna dohasíná, se jen hemží dvoj (i troj)expozicemi, básněmi přonášenými ženským vícehlasem, hudebním doprovodem, který reflektuje duševní rozpoložení hlavního hrdiny, který nás občas obšťastní i vnitřním monologem. A to všechno ta Sázava, díky které starý nešťastný vysoce postavený Pražák stává se rozverným a velmi šťastným mladíkem, živícím se manuálními pracemi a prohánějícím místní sukně. Výborný happiend, kdy smrt hlavního hrdiny mu paradoxně umožní začít nový život a dovrší jeho fatální proměnu. Rozhodně doporučuji všem, kteří potřebují dobýt životním optimismem!

plakát

The 39 Steps (1935) 

Hitchcock krásně ve svých rozhovorech s Truffautem vysvětluje, proč není důležité, aby byla zápletka "ťip-ťop" logická a realistická. Díky tomu jsem mu odpustila závěr i další detaily, které tentokrát drhly trochu více, než jsem z pozdnějšího Hitche zvyklá (to ale nepřičítám tomu, že by byly o nic více patrnější jako spíš tomu, že mě snímek nedokázal tolik strhnout). Přesto jsem se královsky bavila a děj byl napínavý až do konce, ne že ne. Místy mě dost překvapoval střih nebo některá dekorace, díky tomu jsem se ale bavila o to více. Double plus za "exotickou" atmosféru venkovského Skotska!!

plakát

S nasazením života (1993) 

Kloboučník byl jako vždy skvělej. Filmům, kde se objeví (překvapivě ne jen těm, které režíruje - těm už vůbec) se nedá většinou nic vytknout, lze jen srovnávat mezi sebou. Vzhledem k ostatním "filmům s klintem ístvůdem" dávám tři. Vzhledem k ostatním thrillerům dávám pět. A nenechte se zmást plakátem: i když je tenhle agent šedivej, clinťákovi (teda aspoň tédle jeho postavě) by mohli závidět i třicátníci.

plakát

Deník Bridget Jonesové (2001) 

Normálně romantické komendie nesnáším, ale tohle bylo překvapivě vtipné.