Stanley

Pro toho, kdo nad podobnými věcmi, které prožívají zdejší postavy, již někdy přemýšlel, film nepřináší nic převratného a objevného. Z postav se stávají pouhé loutky ve spletité, ale přitom předvidatelné hře osudu. Loutky, které získávají a dostávají, co si sami připravili a zasloužili, a jejich poněkud fádní chování nevzbuzuje příliš hluboké soucítění. Vykreslení touhy či žárlivosti je zde slaboučké v porovnání třeba ke Kubrickově Spalující touze. I když se jedná o poměrně silný a inspirativní příběh, v konkurenci s jinými podobnými a lepšími filmy neobstojí. Donutí však k zamyšlení nad vlastním životem a to je dobře.

Sice nikterak originální příběh (pomineme-li tu Běláskovu určitou nadpozemskost), ovšem zpracovaný s neobyčejnou ladností a decentním citem. Dočkáme se několika natolik silných emocionálních scén, že se slzám místy nelze ubránit. To vše ověnčeno krásnou, jemnou a nesmírně působivou hudbou Jerryho Goldsmithe.

Není to zlé, ale mohlo to být lepší. Námět v sobě skrývá veliký potenciál, který film prostě naplno nevyužil, přičemž příběh ztratil velký kus osobitosti už jen tím, že byl odtržen ze slovinského prostředí (navzdory předloze). Pokud jste viděli jiné filmy podobného ražení, Veronika vás již nebude mít příliš čím oslovit. A pokud nelépe sami znáte prožitky a pocity, které Veroniku přivedly do Villete (což v určitých mírách máme v sobě každý), otřepaný způsob vyjádření poselství filmu vás asi příliš efektivně nezasáhne. Ale nebudeme-li nadmíru kritičtí, uznáme, že film, jako je tento, je svým důležitým odkazem přínosný a hodnotný (zejména pro mládež).

Tento unikátní dokument zabrousil nedlouho po svém vzniku v r. 2008 i do některých českých klubových kin pod názvem "Orgasmický porod".

Jakoby Malick uměl z vnímavého a citlivého nitra člověka vyjmout jeho emoční vnímání a natáhnout jej do audiovizuální podoby, při jehož sledování se v němém úžasu zastavuje čas... Tento film je něco zcela mimořádného! Tak ryzí ztvárnění neposkvrněné přirozenosti, čistoty lásky, posvátnosti přírody a života v ní snad nemá obdoby. Je to jako brána do jiného světa, kam prostřednictvím dvou smyslů můžete vstoupit celou svou duší...

U tohoto filmu jsem se rozpustil jako kostka cukru v horkém kafi. A tak život běží... Scény s rozděleným obrazem na očekávání/realitu jsou famózní! Užitečná škola života v podobě odzbrojující autentické výpovědi vývoje jednoho v podstatě obyčejného vztahu...

Katastrofa! Tohle není film, to je splácanina absurdních, bezmyšlenkovitých, nelogicky poskládaných, směšných, trapných a ještě k tomu historicky překroucených scén. Snahy o očištění kněžny vražedkyně nechápu, resp. nechápu, proč to Jakubisko dělá tak obhroublým, neobratným a falešným způsobem. Ano, kolem kněžny vzniklo víc mýtů než kolik je doložených známých skutečností, ale proč nesmyslně překrucovat a i ta fakta, která jsou známá a o kterých se nelze přít, to mi nejde na rozum. Juraji, běž už do důchodu a přestaň nám dělat svými pošetilými, bezduchými výtvory mezinárodní ostudu!

Vskutku vyčerpávající dokument, který přináší velmi zajímavé poznatky o obludě jménem Göring včetně spousty dosud málo známých informací, jako je třeba poodhalení tajemství kolem jeho smrti. Unikátní a historicky cenné jsou také jeho vlastní filmové záběry (byl vášnivým amatérským kameramanem), které byly dlouho považovány za ztracené a které zde můžeme spatřit.

Chudák kosatka Keiko už je dávno po smrti, ale filmové patlaniny s jejím odkazem vznikají dál.

Stěžejní dokument o současném stavu tibetského národa a jeho kultury, který sleduje především důležité dění posledních několika let (povstání ve Lhase v r. 2008 apod.). Výpovědi Dalajlámy působí vesměs dost smutně a asi nikdo by nechtěl být na jeho místě. Bojím se, že s Tibetem je navěky amen. :-(