Othones

Shōgun je velmi zajímavým snímkem, který se v dnešní kinematografii vidí pouze málokdy. Člověka strhne nejen dokonalá autenticita feudálního Japonska, ale i jednotlivé detaily, zaměřující se na odkrytí japonské nátury a zvyklostí. O něco málo slabší byl příběh, který by si zasloužil o špetku více gradace, s více epičtějšími momenty. Někdy tak seriál působil dojmem, jako by se vše odehrávalo na pozadí větších událostí. Jedná se však o velmi povedené dílo a každému bych doporučil jej zhlédnout.

Čarodějnice rozhodně není film, který osloví každého diváka. Některé však dokáže zaujmout svou nádhernou Shakespearovskou atmosférou, doplněnou o napínavé scény, které nedají člověku vydechnout. Pro mě osobně se tak jednalo o velmi povedený snímek. Byť náboj filmu v jeho průběhu částečně kolísá a zájem ve druhé třetině upadá, konec s morální katarzí vše napraví. Jakkoli je Eggersova tvorba specifická, velice mě oslovila a už se těším, až budu mít čas zhlédnout Maják nebo plánované Nosferatu.

Když jsem viděl první tři Xmen filmy, osobně musím přiznat, že mě moc nenadchly. Wolverine byl ale v tomto ohledu zcela jiný a jedná se zkrátka o skvělou podívanou. Příběh je jednodušší, ale neurazí. Vyzdvihnout bych chtěl zejména herecké obsazení, které je vybrané perfektně. Je vidět, že hercům role sedí a cítí se v nich dobře. Byť jsou ve filmu některé slabší momenty, vše spolu v zásadě skvěle ladí. Rozhodně se tak jedná o jednu z komiksových klasik, kterou si vždy rád pustím.