Greg

“We don't know how far the ripples of our decisions go. We kill one, and maybe save a thousand. That's the code of the Fraternity. That's what we believe in, and that's why we do it.“ Opravdu velmi zajímavý film. Kvalitou by se dal rozdělit na dvě části… První část, zhruba dvacetiminutová není opravdu moc dobrá, děj mi připadal o ničem a dost jsem se nudil (až na výjimku – přestřelku na střeše). Pak ale přijde druhá část, kvalitou o dvě třídy lepší a ta naštěstí trvá až do konce. Až na pár ojedinělých okamžiků se v ní pořád něco děje a vše je tak, jak by mělo být v pořádném akčním filmu. Velkou výhodou filmu je, že byl zařazen do žánru sci-fi, takže si tvůrci mohli dovolit prakticky cokoliv, aniž by jim to divák vyčítal (samozřejmě jenom ten, co ve filmu nehledá nějakou složitou myšlenku). Z toho také vyplývá, že film má jasný směr a nesnaží se diváka nijak šokovat (dobře, ten jeden zvrat se moc povedl). Konec filmu je jedná velká akční podívaná, ve které je určitě víc kulek než slov. Na závěr už bych jen chtěl vyzvednout skvěle zahranou změnu osobnosti u hlavního hrdiny (Jamesi, tleskám) a i když ani ostatní nehráli špatně, byli tak trochu v jeho stínu. Film rozhodně doporučuji, hlavně kvůli zmíněné druhé části.

“You know, this place makes me wonder. - Yeah, what's that, boss? - Which would be worse - to live as a monster? Or to die as a good man?“ Geniální film? Ale ne, prostě jenom výborně natočený a hlavně skvěle zahraný film. Režisér filmu Scorsese ukazuje, jak má vypadat skvěle budovaná mrazivá a napjatá atmosféra. A opravdu, celý film jsem se nemohl dočkat toho, jak to celé dopadne. Výborný, i když u ne moc originální byl nápad s hodně nepříznivým počasím, které celou atmosféru jen podtrhlo. K velmi dobrému filmovému zážitku přispěly také velmi výborné herecké výkony Leonarda DiCapria, Marka Ruffala, Bena Kinglseyho a pro mě překvapivě také Emily Mortimer (i když ve filmu moc prostoru nedostala). Hudba ve filmu není na prvním místě, nesnaží se na diváka zapůsobit, jen tak jakoby náhodou podkresluje celý film. Takže v pohodě. Paradoxně nejvíc na filmu mně asi vadil samotný scénář. Jistě, je dobře napsaný, finále filmu má svůj smysl i svou logiku, ale přece jenom od Scorseseho bych čekal něco víc, větší překvapení pro diváka. Tak aby na konci jenom zíral s otevřenou pusou. A to se mi nestalo, i když konec filmu je povedený a nechybí ani malé poselství pro diváky. Prokletý ostrov je určitě povedený film, stojí za podívaní, ale u mě to na nejvyšší příčky po prvním podívání zatím nebude. Uvidím příště…

“I told you, if you ever touch me again, I'll kill you.“ Režie Tonyho Scotta a v hlavní roli Bruce Willis, to už je na začátku záruka kvalitního filmu. A když je divák trpělivý, kvalitní film taky dostane. Protože film má (aspoň pro mě, pro kterého je spojení Willis-akce naprosto nerozlučné) dvě naprosto odlišné půlky. Celý snímek začne titulky s docela protivnou písničkou a pokračuje nevysvětlenou scénou ze zápasu amerického fotbalu (jasně, pak se vše vysvětlí, ale někoho by to mohlo odradit). A pak až tak do poloviny filmu se hlavně mluví, nadává a akci, aby divák až na jednu dvě výjimky hledal lupou. Když se ale film dostane do své druhé poloviny, najednou je to o něčem jiném. Ta je totiž plná přestřelek, honiček a bitek… přesně tak, jak Bruce známe a máme ho rádi. V akčním tempu pak pokračuje film až do konce (což nakonec také vylepšilo mé hodnocení). Co se týče dvojice hlavních hrdinů, tam nemám žádné výhrady, společně jim to klapalo a doplňovali se několika nezapomenutelnými hláškami. Vím, že film nejde srovnávat se Smrtonosnou pastí, ale docela mě zklamal (hlavně díky první polovině). Slabší čtyři hvězdičky.

"Skončil ve vězení, to mu zachránilo život. Provedl hloupost s nedozírnými následky." Jak tvrdí sám distributor, film nemá být ani historickým dokumentem, ani válečným filmem. A myslím, že se to filmu povedlo. Ale ne vždy, naneštěstí se ve filmu střídají emočně i filmově velmi silné scény a okamžiky s poměrně slabými a nezáživnými místy. Velmi dobře je natočeno například vypálení Lidic nebo také návrat Šímy z vězení. Ne moc povedené jsou pak scény s Heydrichem, zejména scéna atentátu na něho je ve filmu absolutně zbytečná a navíc není ani moc dobře natočená a vymyšlená. Film by se možná obešel i bez závěrečných scén z roku 1945, ale na druhou stranu zase chápu, co tím asi tvůrci chtěli říct. Kromě několika dalších méně významných logických chyb už ale filmu nemám co vytknout. Herecké výkony ve filmu nejsou také vůbec špatné, i když působí spíše kolektivně, na diváka totiž film spíše zapůsobí jako celek. Z obsazení bych ale chtěl vyzvednout samozřejmě Karla Rodena (klasicky výborný výkon), Jana Budaře (jediné vtipné osvěžení dost pochmurné atmosféry) a hlavně skvělý výkon Romana Luknára (díky jeho podání musel jeho postavu každý chápat) a Joachima Assböcka (jeho poslední setkání se Šímou naplno odhalilo zbytečnost celé události). Hudby bylo sice ve filmu poměrně dost, ale přiznám se, že mě vůbec nerušila ani jsem si v průběhu filmu neříkal, že by tam být nemusela. Ano, Lidice jsou velmi dobrý film, na který se určitě vyplatí zajít do kina. Lepší čtyři hvězdičky.

“Listen to me very carefully, my friend: Killing will not bring you peace. - Peace was never an option.“ Jedním slovem výborné! Po velmi pomalém a dalo by se říct až „pohádkovém“ úvodu, který lehce nastíní hlavní postavy, začne film, na který jsem se těšil. Matthew Vaughn servíruje divákovi doslova akční maraton, kdy až do konce film neztratí nic ze svého našlápnutého tempa. Mutanti možná mohli o něco víc využívat své schopnosti, ale i tak je tam akce a potyček dost, takže to je jen drobnost. Ale i mezi tímto velkým množstvím skvěle zpracované akce se najde prostor na dobře napsané (a docela často i vtipné) dialogy, do nichž vnáší každá z postav něco jiného. Na první poslech mě zaujala i dostatečně epická hudba, ta vždycky vhodně doplňuje akci a taky nepůsobí nijak rušivě. Ani další „disciplíny“ filmu v kvalitě nezaostávají – povedl se scénář, kamera a hlavně samozřejmě vizuální efekty. Ve filmu pak výborně hrají asi všichni – hlavně dvojice McAvoy – Fassbender mi připadala, že se k sobě výborně hodí (snad si spolupráci ještě někdy zopakují). I ostatní odvedli slušnou práci, herečky (Lawrence, Jones, Kravitz), jsou nejen krásné, ale i dobře hrají (možná s výjimkou poslední jmenované) a speciálně Jennifer Lawrence zvládla svou roli velmi dobře. Byli to první „X-Meni“, které jsem viděl, ale byl jsem poměrně nad očekávání spokojen (takže co nejdřív se musím podívat na původní díly). Hodnocení je spíše hraniční (ale to fakt jenom za ten začátek), jinak fakt nevím, co bych filmu vytknul – podle mě se nic vytknout asi nedá. Ale za malé cameo a jedinou větu jednoho nejmenovaného herce (nejmenuju, abych neochudil o překvapení ty, kteří film ještě neviděli) musím filmu opravdu to jedno malé plus přidat.

“The last time I saw this face was July 4th, 1969. I am very sure that's the man who shot me.“ Zodiac je teprve druhý film od režiséra Davida Finchera, který jsem viděl. Ale teprve tady jsem poznal, jak skvěle umí budovat ve filmu napětí a nejistotu, jak celý film dopadne (u The Social Network to stejně ani moc nešlo). I když se divák myslí, že ví, jak to celé bylo, Fincher vše skvěle otočí, takže divák neví opět nic. Velmi dobře se mu ale muselo režírovat, když měl k ruce tak skvělé herce z trojlístku Gyllenhaal – Downey Jr. – Ruffalo. Všichni tři předvádí skvělý a hlavně velmi uvěřitelný (asi je to i tím, že je to film podle skutečné události) výkon. Na filmu mě trochu vadila hudba (a na té mi u filmu hodně záleží) a kvůli poměrně dlouhé stopáži pak děj občas padá do monotónnosti (ale jen na opravdu malé chvíle). Na závěr bych čekal od Finchera možná trochu více vygradované finále. Ale pozor, konec filmu je velmi dobrý, akorát jsem čekal něco více překvapivého. Jinak ale výborná detektivka se skvěle vybudovanou ponurou atmosférou a výbornými hereckými výkony. Rozhodně stojí za podívání.

"What's wrong with your face? - I have AIDS." Mé první "setkání" s úžasným hercem Denzelem Washingtonem. Společně s neméně skvělým Tomem Hanksem tvoří skvělou dvojici a podávají výkon, který by se právem mohl řadit k jedněm z nejlepších v historii kinematografie. Když si k tomu přidáte výbornou Demmovu režii, skvělý scénář s velmi důležitým a humánním poselstvím, je o velký filmový zážitek postaráno. Kdyby byl film natočen jiný rok, určitě by se dočkal Oscara za film (nebýt Schindlerova seznamu). Posledním obrovským kladem filmu je skvěle napsaná i složená hudba, která doplňuje neopakovatelnou atmosféru filmu přesně tak jak to má u filmové hudby být - "Streets of Philadelphia" Bruce Springsteena je pro mě dodnes jedna z nejlepší zpívaných písní, co se kdy ve filmu objevily. Jistě, film hodně tlačí na divákovi city a emoce, ale jde to při zpracování takového tématu udělat jinak? Když jsem film viděl poprvé, opravdu mě dostal a věřím, že to nebylo naposled.

“No man can walk out of his own story.“ Opravdu výborný animák s neskutečným Johnnym Deppem v hlavní roli. Celý film sice působí velmi jednoduše a opravdu takový je. Děj plyne přímočaře kupředu a s výjimkou dvou až tří dějových zvratů se v něm nestane nic neočekávaného. Zhruba první třetina filmu mě pak místy dokonce i nudila. Dost ale záporů – vše totiž skvěle vynahradí zbytek filmu. Rango s hlasem Johnnyho Deppa začne konečně chrlit hlášky, scénář a samozřejmě i celý film nabere pořádné tempo a s malým klopýtnutím si ho drží až do konce. Režisér a scénárista Gore Verbinski v jedné osobě se ale nebál zahrát i na vážnější strunu, takže nehrozí, že by se film změnil v parodickou taškařici. Naopak velmi vkusně a hlavně vtipně parafrázuje jednotlivé westernové i další filmové legendy, nebojí se přidat i pár odkazů na „své“ Piráty z Karibiku. Vrcholnou scénou je pak dialog s Duchem západu v „podání“ dvojníka Clinta Eastwooda. Jistě, dokonalý film to není, ale zaručuji, že se u něho pobavíte. Jak jinak než výborná je i hudba Hanse Zimmera, protože je to opět něco jiného. A v kombinaci s kvartetem Los Lobos dokonalé. Johnny a ostatní ani tentokrát nezklamali.

“Power is when we have every justification to kill, and we don't. - You think that's power? - That's what the Emperor said. A man steals something, he's brought in before the Emperor, he throws himself down on the ground. He begs for his life, he knows he's going to die. And the Emperor... pardons him. This worthless man, he lets him go. - I think you are drunk. - That's power, Amon. That is power.“ Co ještě napsat k filmu, o němž už bylo všechno napsáno? K filmu, který je výtečně napsaný, natočený, zrežírovaný, zahraný. K filmu, který prakticky nemá chybu? Pro mnohé asi nejlepší Spielbergův film zaujme nejen již zmíněnými režií, hereckými výkony a scénářem, ale také kamerou (skvěle autentická, neuvěřitelně mě vtáhla do děje) a nezapomenutelným soundtrackem Johna Williamse, který jen podtrhuje tísnivou a tragickou atmosféru celé situace a vůbec celé doby. Z obsazení je pak určitě potřeba vyzdvihnout famózní výkon Liama Neesona, Bena Kingsleyho a samozřejmě také Ralpha Fiennese, který zahrál Amona Goetha víc než dokonale. Režisér Steven Spielberg dokázal, že patří mezi světovou extratřídu, a že Oscara za tento film dostal plným právem. Některé scény možná nemusely být znázorněny tak podrobně, ale Schindlerův seznam by se lidi měli dívat stejně až v určitém věku, takže to nakonec vůbec nevadí. I ty drobné chyby, co se jistě najdou v každém filmu, Spielbergovi nakonec divák odpustí. Takto vypadá dokonalost a měl by ji vidět asi každý! A takže nemůžu dá nic jiného než plné hodnocení.

"Death is a disease, it's like any other. And there's a cure. A cure - and I will find it." Po prvním podívání napíšu jen - skvělý Hugh Jackman, výborná režisérova práce se symboly a skoro až nadpřirozená hudba Clinta Mansella. To zatím stačí a už se těším, až se na film podívám podruhé.