bratr.Milan

Totální střeštěná blbina a vrchol filmové poezie, která ještě bydlela v kojeneckých letech filmu, světlem zachycena na páscích. Meliès ví přesně kde mu hlavy stojí, na jedné hlavě mu nezáleží, předkládá nám, už víc než sto let, 58 vteřin čistého kinematografu. Nezabívej se směšnou zápletkou, nadchni se sledem rozpohybovaných obrazů a zapomeň proč se objevily. Nauč se dívat na to co je před tebou. Máme oči a nevidíme, hlavu a nevnímáme.

Ivan Locke je skutečný superhrdina a strčí do kapsy všechny Batmany, Ant-Many i Harry Callahany! Teď vážně, na film jsem se podíval, aniž bych o něm dopředu cokoliv věděl a byl pro mě obrovským překvapením. S jedním hrdinou v autě strávíte jeho reálný čas jízdy, při kterém řeší po telefonu problémy osudového dne svého života. Na druhé straně telefonu je několik málo postav, hraných herci a herečkami, kteří prý byli na jednom hotelovém pokoji (viz zdejší zajímavosti). Aneb jak za málo peněz natočit výborný film. Locke není dokonalý film, občas moc tlačí na pilu, scénárista svému správňáckému hrdinovi dost nadržuje, aby to vše vycházelo, i když s obtížemi, to aby se něco dělo, ale mě si naplno získal. Byl jsem napjatý a jen jsem trnul, aby to nepokazili špatným zakončením. No, a oni to nepokazili! Skončilo to přesně tehdy, kdy to mělo skončit, takže za mě plný počet. A proč je vlastně Ivan Locke nejlepší superhrdina ze všech filmů? Chová se tak, jak by se měl chovat správný chlap, ať už během toho, když se mu vše daří, nebo když se mu vše kazí. Udělá co má udělat, co rozliší jako správné, ať to stojí co to stojí a nenechá se odradit ani strachem, ani emocemi. Hned po Ježíši Kristu, který neudělal ani jednu chybu, je Locke ten nejlepší chlap, on udělal v životě jednu, možná dvě, ale postaví se následkům a řeší je. Mohl bych tady dopodrobna rozebírat, proč tomu tak je na jednotlivých postavách a situacích, ale nechám si to jako poučení pro sebe. Jestli chcete vědět jak se má chovat dobrý chlap, nasedněte s Ivanem do auta svezte se s ním 85 minut.

Animace Karla Dodala je výborná, jeho herecký projev uz tolik ne. Potěšila mě tu i krátká účast mladé Hermíny Týrlové. Animace klauna Bimba, když chodí, je tak anatomicky přesná, stejně jako plynulé pohyby jeho oblečení, že tady podle mne Dodal překresloval natočeného herce. Je to poznat, když pak klaun vyskočí a začne létat kresba se razantně změní, není tak anatomicky přesná, je to postava kreslená z paměti od ruky. První animované filmy se mi opravdu líbí, pro svou poetiku dětského nadšení a hravého experimentování.