myc-hal

Use your imagination - a to nejen při vyvrcholení filmu, ale během filmu celého. Film naprosto bez příběhu, jak zněly recenze a já tak nevěděl, co přesně očekávat. A byl jsem nadšen, s vědomím, že tolik odkazů a indicií bylo mému vnímání stejně zapovězeno, a že při dalším shlédnutí pochopím zase třeba něco dál. Vynikající Jarmusch, vynikající Isaach De Bankolé, tohle je pro mě ryzí autorská filmařina. A po tomhle filmu beru krabičku od sirek do ruky tak nějak obřadněji. (LFŠ 2010)

Pustil jsem si teď jen trailer zde na csfd a když v půlce zazní pár klavírních tónů ústřední melodie filmu, začal mi po zádech běhat mráz - mám to už dávno odzkoušené, je to pocit, který neumím spustit vědomě a který když se dostaví, tak to NĚCO znamená. A často se mi stane, že ač bych moc chtěl, některé dřívější spouštěče nefungují a to taky něco znamená. Kikujiro funguje. Když jsem jej viděl poprvé v noci v televizi, melodie mi pak zněla v hlavě a já ji nechtěl pustit, a pak ráno zazvonil budík a bylo to v háji. Ještě že se dá teď najít vše na netu :) a k filmu? Tímhle jsem si Kitana zamiloval, naposto nenucený styl, ubručenec jeden, ve kterém také NĚCO je. (FK-CT, 2002?)

Notoricky známá komedie, kterou jsem bral vždycky jako jednu z mnoha z osmdesátých let, s trochu ujetým Šteindlerem. A pak jsem ji po delší době viděl na LFŠ v Hradišti sedě na obrubníku na náměstí. Bylo mi třicet a já zjistil, že ten film je o mně. A to mě dostalo.