Quentin T.

Tematicky navazuje Woody Allen na film ANNIE HALL, formálně však jde jinou cestou. Snímek MANHATTAN, melancholické vyznání lásky rodnému městu New Yorku, fascinuje černobílou fotografií na širokém plátně a Gershwinovou hudbou, která filmu dodává tklivě veselý, jímavý podtón. Woody Allen sám hraje televizního režiséra Issaca, který se nemůže rozhodnout pro jednu ze svých lásek, protože u žádné ženy nenachází skutečné naplnění. Neutěšeným milostným vztahům odpovídá převažující životní pocit newyorských intelektuálů: lze pozorovat úpadek kultury, osamělost, problémy se vzájemnou komunikací a neurózy jsou průvodní faktory.

Když tulák Charlie (Charles Chaplin) náhodou zachrání opilého milionáře (Harry Myers) před sebevraždou, je od něho napřed bohatě obdarován, ale příštího rána vyhozen za dveře. Později se Charlie setká se slepou květinářkou (Virginia Cherillová), jejíž osud ho natolik dojme, že jí chce uhradit drahou operaci. Aby sehnal peníze, pokusí se dokonce boxovat o cenu. Přitom potká znovu milionáře, který mu - zase v opilosti - dá tisíc dolarů. Charlie je podstrčí dívce a vzápětí je zatčen, poněvadž na něj padne podezření, že dolary ukradl. Když je propuštěn z vězení, setká se znovu s dívkou, jež se mezitím vyléčila a stala se majitelkou malého květinářství. Přestože svého jediného dobrodince pozná, k happy-endu překvapivě nedojde.

Chaplinův němý film, natočený již za éry zvukového filmu, je tragikomickým útokem proti buržoázní společnosti.

Stárnoucí Calvero (Charles Chaplin), kdysi všemi obdivovaný klaun, se pokouší vyrovnat s tím, že má svá nejlepší léta za sebou. Jednoho dne zachrání mladou tanečnici Terry (Claire Bloomová), která si chtěla vzít život, a nastěhuje ji k sobě. Péče o ni náhle opět dodává smysl jeho životu. Vrací jí sebevědomí a obstará jí divadelní angažmá. Terry se do Calvera zamiluje, on však její city odmítá. Přeje jí totiž šťastný život po boku mladého spisovatele Nelvilla. Tajně mladou ženu opouští a protlouká se jako tuctový pouliční klaun. Když Terry Calvera po několika letech náhodou záhlédne při pouličním výstupu, uspořádá pro něj vzápětí velkou benefici.

Tento tragický dojímavě sentimentální dozpěv za jednou kariérou je Chaplinův snad nejosobnější film - paralela mezi životními osudy Calverovými a Chaplinovými je zjevná. O to osudověji působí, že po tomto filmu byla Charlesi Chaplinovi zakázána další práce v USA: po pobytu v Evropě mu byl - ještě před uvedením jeho filmu SVĚTLA RAMP - znemožněn návrat do Spojených států, údajně pro neamerické smýšlení. Chaplin, rozhořčený jednáním Ameriky, vzápětí přesídlil do Velké Británie.

Rodina podezřívá svého podnájemníka z toho, že je obávaným vrahem, který si každé úterý vybírá svoji novou oběť mezi blondýnkami. Podnájemník se chová vskutku podezřele, a navíc přesně odpovídá vrahovu popisu...

Filmem PŘÍŠERNÝ HOST na sebe Alfred Hitchcock poprvé upoutal pozornost diváků. Již v tomto raném díle se režisérovi podařilo vytvořit věrohodnou atmosféru ohrožení a dokonale vystihnout prostředí mlhavých londýnských zákoutí. Napětí filmu je založeno především na přesně vyváženém a rychlém rytmu vyprávění.

Ve středu filmu španělského režiséra Pedra Almodóvara stojí herečka Pepa (Carmen Maura), která spolu se svým přítelem Ivanem obývá velké apartmá v nejvyšším patře madridského domu. Když jejich vztah ztroskotá, ocitne se Pepa na pokraji nervového zhroucení. Dochází k mnoha nečekaným zmatkům, neboť byt se postupně plní novými a novými ženami, které bez výjimky trpí většími či menšími problémy ve svém osobním životě.

Černá, tak trochu bláznivá komedie, jejíž předností jsou rychlé, dobře vypointované dialogy, překonala ve Španělsku všechny kasovní rekordy. Přesto jde o film sporný: mnozí kritikové ho milují, řada filmových odborníků ho však pokládá za nehorázně přeceněný.

Gangster Clay se svými čtyřmi kumpány vyloupí pokladnu na dostihovém závodišti, ale pak dojde k přestřelce s nepřátelskou bandou, která chce peníze získat... Režisér Stanley Kubrick touto drsnou, dokonale zrežírovanou krimi přidal filmům "černé série" novou nuanci. Vzdal se jakéhokoliv přikrášlování hrdinů a líčí je jako lidi, k jejichž slabostem on sám nechová žádné sympatie.

Amerikou zní ragtime, píše se rok 1914 a v Evropě se schyluje k válce. Tragikomedie v přerývavém rytmu titulního populárního hudebního stylu. Nedělní pohodu v New Rochelle naruší služebná, která najde v zahradě černošské novorozeně. Policie objeví i jeho vyděšenou matku Sarah. Paní domu jim poskytne útočiště. Po nějakém čase přijíždí k domu elegantní černý klavírista Coalhouse Walker. Teď, když má dobrou práci, chce se postarat o Sarah a svého syna. Bohatstvím a barvou pleti však dráždí ostatní.

Při potyčce s hasiči a policií Sarah, která chce Walkerovi pomoci, umírá. Walker je zoufalý a začne zapalovat hasičské zbrojnice. Mladší bratr, který je nešťastně zamilován do herečky Evelyn, opouští rodinu a připojuje se k Walkerovi. Se skupinou revolucionářů obsadí Morganovu knihovnu a hrozí výbuchem, jestliže nebudou splněny jejich požadavky...

Tragikomedie Woody Allena vypráví paralelně příběhy dvou hlavních postav: jednou z nich je úspěšný oční lékař, který nechá zabít svou nepohodlnou milenku a zachrání tím svou rodinu; druhým je neurotický a neúspěšný dokumentarista, natáčející portrét svého opovrhovaného úspěšného švagra, který mu nakonec ještě přebere ženu, kterou miluje. ZLOČINY A POKLESKY jsou jedním z Allenových "vážných" filmů, z nichž je cítit jeho skeptický, až depresivní pohled na současnost, ovšem zároveň v něm probleskuje i Allenův humor, takže divák osciluje mezi smíchem a smutkem.

Brodie a jeho kamarád ze střední školy T.S. dostali od svých holek košem, oba ve stejný den. Jdou se tedy poflakovat do místního nákupního střediska - tzv. mallu, což vlastně dělají docela často. Cestou potkávají některé ze svých přátel - třeba Willama, chlápka, který hodiny a hodiny zírá na 3D obrázek ve snaze uvidět skrytou plachetnici. Nebo Trish the Dish, patnáctileté děvče, které zrovna napsalo román o svém sexuálním průzkumu. A samozřejmě nechybí ani Jay a mlčenlivej Bob (kterého hraje režisér Kevin Smith). Nakonec se oba, s pomocí svých přátel, snaží získat své lepší polovičky zpět v seznamovací televizní soutěži, která se odehrává v místním obchoďáku a režíruje ji otec T.S.ovy přítelkyně.

Tolik k obsahu druhého filmu režiséra Kevina Smithe, který těží především z mírně přisprostlých dialogů a odkazů na Star Wars a komiksy.

Tři příběhy natočené asi nejlepšími a nejslavnějšími americkými režiséry 80. let. Prvním příběhem je satira Martina Scorseseho LEKCE, studie vztahu umělce, toužícího po úspěchu a náklonnosti, a jeho múzy. Dokonalá jednota dialogů, kamery a hereckých výkonů dělají z filmu lekci umění a života. Dětská fantazie Francise Forda Coppoly ŽIVOT BEZ ZOE je spíše rozpačitá: dítě z bohaté rodiny, Zoe, má všechno, co si jenom může přát, kromě náklonnosti svých rodičů. Její život úplně změní až přátelství s arabským princem... V psychologické epizodě OIDIPUS DNES o muži, neustále pronásledovaném svou matkou, zpracovává Woody Allen znovu své oblíbené téma z ANNIE HALL a inscenuje ho s vtipem - a happy endem.

Mladý poctivý senátor Jefferson Smith (James Stewart) odhaluje s pomocí své sekretářky (Jean Arthur) korupci mnoha politiků, a stává se proto velice obávaným bojovníkem proti mocným. Jeho triumf nad předsedou strany, guvernérem a senátorem vrcholí jeho třiadvacetihodinovou řečí v Senátě, v níž pranýřuje jejich machinace.

Frank Capra ve filmu PAN SMITH PŘICHÁZÍ znovu obměňuje své oblíbené téma o vítězství dobra nad zlem a o triumfu venkova nad městem. Americký Kongres marně protestoval proti uvedení tohoto filmu, který se stal velmi populární.

Příběh začíná v Laurens, malé vesnické komunitě v severní Iowě, kde žije zatrpklý vdovec s chatrným zdravím - Alvin Straight (Richard Farnsworth). Po jednom ze svých těžkých domácích úrazů a návštěvě lékaře mu dcera Rose (Sissy Spacek) sděluje, že jeho bratr Lyl je na tom mnohem hůř - ranila ho prý mrtvice. Alvin bratra neviděl celých deset let a tato nešťastná událost jej donutí vážně uvažovat o jeho návštěvě. Je zde ovšem "menší" problém, bratr bydlí až v sousedním státě Wisconsin v městečku vzdáleném 600 km. Zarputile hrdý Alvin se špatným zrakem a nedostatkem peněz nemůže snést představu, že by ho někdo za bratrem svezl. Proto Alvin vymyslí bizarní plán: chce uskutečnit cestu na svém zahradním traktůrku! Alvin vyráží na svou šestitýdenní pouť se zapřaženým provizorním přívěsem a nákladem "životně důležitých zásob": odpuzovačem hmyzu a Swisherovým cukrovím.

Rychlostí 5 mil za hodinu se "řítí" nádhernou rovinatou krajinou s podzimní scenérií amerického státu Iowa. Na cestě mezi žlutě zářící kukuřicí Alvin Straight potkává spoustu různorodých lidiček představujících vzorky "typických Američanů", hraničících s karikaturou kněze, družstvo cyklistů, n-náctiletou na útěku, hašteřící se jednovaječná dvojčata, dobrovolníky - hasiče, spolubojovníky z II. světové války a ženu se zvláštní zálibou proměňovat jeleny v oběti dopravních nehod... Jednu míli před domem bratra se Alvinovi traktůrek porouchá. S pomocí místního farmáře zvládne Alvin i poslední míli své cesty. Alvin zastavuje před Lylovým domkem a po dlouhé době se s bratrem opět obejme...

Francie v době první světové války, rok 1916. Snaživý generál Mireau velí při útoku vojenské jednotky na silně opevněné německé postavení. Ze zištného důvodu, usiluje totiž o povýšení, vydá rozkaz k útoku, který nemá naději na úspěch. Plukovník Dax (Kirk Douglas) odvážně útočí se svými vojáky pod nejprudší dělostřeleckou palbou nepřítele. Nakonec on a jeho jednotka z nesmyslného útoku ustoupí a vrátí se do vlastních zákopů. Mireau odsoudí sto vojáků k smrti za zbabělost. Ani Dax, který své vojáky hájí, je neubrání před brutální mašinérií. Generál sice zmírní rozsah potrestání, přesto však nechá tři vojáky popravit. Plukovníka Daxe, který by pro něho mohl být nebezpečný, se obratně zbaví tím, že ho pošle na frontu do první linie.

Kubrick, jenž vyšel ze skutečné události, nemilosrdně zúčtoval s vojenským mýtem a odhalil nelidské důsledky striktních rozdílů ve vojenských hodnostech a možnost jejich zneužití. Uvedení protiválečného filmu Stanleyho Kubricka Paths of Glory, drsného útoku na hierarchii, která je zavedena uvnitř armády, vyprovokovalo k činnosti cenzuru v mnoha zemích: ve Francii, ve Švýcarsku a ve vojenských kinech jednotek USA v Evropě byl film dočasně zakázán.

Sexuální revoluce, tak jak je popisována v celé řadě knih a osvětových projektech poskytuje Woodymu Allenovi dostatečné množství látky pro zábavnou satiru. Allen nevynechá jedinou otázku a každému ožehavému tématu věnuje vlastní epizodu: Pomáhá afrodiziakum? Jak vlastně žijí transvestité? Kromě toho se zde nabízí "svépomoc" při odstraňování problémů s orgasmem a také jsme seznámeni s jednou osobní drobnou perverzí. Nakonec Woody Allen divákům předvede, jak se cítí spermie, které jsou vypuštěny do akce z řídící centrály mozku vzrušeného muže...

V USA film zpočátku nechtěli zařadit do distribuce. Allenovský humor, který je zde ve své kritičnosti pseudovědecké komercionalizace sexuality dohnán ad absurdum, nenachází v prudérní Americe úrodnou půdu.

Dcera milionáře Ellen Andrewsová (Claudette Colbert) uteče svému otci (Walter Connolly), protože jí nechce dovolit, aby si vzala pilota. V autobuse potká právě vyhozeného reportéra Petera Warnea (Clark Gable), který ji - když ji pozná - unese, aby si zajistil senzační článek. Na útěku oba pozvolna objevují své city a po rozmanitých zápletkách se do sebe zamilují.

Komedie Franka Capry STALO SE JEDNÉ NOCI odstartovala bez zvláštní novinářské reklamy, přesto se milostný příběh milionářské dcerky a reportéra stal finančně nejúspěšnějším filmem roku a založil tradici satirických komedií. Celá desetiletí to byl jediný film, který získal pět nejdůležitějších Oscarů (za nejlepší film, režii, mužský herecký výkon, ženský herecký výkon a scénář).

Michelangelo Antonioni předkládá ve ZVĚTŠENINĚ zmatený obraz moderní Anglie. Swingující Londýn: V anglické metropoli kvete nová pop-artová kultura, uvolněný životní styl charakterizovaný mladými idoly, mladou hudbou a symboly nové generace - extravagantními auty, excentrickými byty a pestrobarevnou módní garderobou. Módní fotograf (David Hemmings) je jedním z úspěšných mladých mužů. Je bohatý, zraňuje svým sobectvím a absolutně nepochybuje o dokonalosti své práce moderního umělce. V jeho studiu se jednoho dne nečekaně objeví mladá žena (Vanessa Redgrave) a chladně, i když marně, mu nabídne své tělo výměnou za snímky mileneckého páru, který potají pořídil v parku. Když Thomas fotky zvětší, má dojem, že zachytil okamžiky vraždy. Najde dokonce mrtvolu, ta však zmizí stejně rychle jako fotografie a záhadná žena. Thomas se vrhne do víru londýnského popového života, ale cítí se náhle znejistělý a chladný.

Obrazy bez záruky: Film ukazuje fascinaci obrazem a jeho klamnou opravdovost, což vystihuje následující filmový nápad: zvětšeniny snímku zpočátku poskytují prchavou jasnost, která se vzápětí vytrácí. Hrdina nakonec musí uznat nemožnost reálného pozorování: Chlapec mu hodí imaginární tenisový míček a fotograf mu jej hodí zpátky.

Film HROZNY HNĚVU je filmovou adaptací stejnojmenného románu Johna Steinbecka. Ford převedl na filmové plátno příběh farmářské rodiny bojující o přežití v době hospodářské krize. Písečné bouře, které páchají velké škody na majetku, donutí farmářskou rodinu Joadových opustit Oklahomu, kde se narodili a kde prožili většinu života. Rodina se rozhodne pro cestu na západ. Tři generace naloží své jmění na malý vetchý náklaďáček a vydají se hledat práci a štěstí do Kalifornie. Na západě sice dostanou synové Tom a Casey (Henry Fonda a John Carradine) místo na ovocné plantáži, ale za těžkou práci berou minimální mzdu, která sotva vystačí k životu. Dochází ke sporům mezi pomocnými a kvalifikovanými dělníky. Situace se vyhrocuje...

Zkušený advokát Wilfried Robarts (Charles Laughton) obhajuje sympatického Leonarda Volea (Tyrone Power), který je obviněn ze zavraždění vdovy. Vole nemá žádný motiv, ale také žádné alibi; sir Wilfried přesto věří v jeho nevinu, byť paní Voleová (Marlene Dietrich), neobyčejně odměřená žena, se nijak nesnaží přispět k tomu, aby jejího muže zprostili obvinění - vystupuje spíše jako svědek obžaloby.

Thriller podle divadelní hry Agathy Christie je často přirovnáván k filmům Alfreda Hitchcocka a byl poslední velkou rolí Marlene Dietrich před jejích odchodem do ústraní.

Dokument o letních olympijských hrách v roce 1972 je složen z osmi částí, které natočili významní světoví filmoví režiséři - Miloš Forman, Jurij Ozerov, Mai Zetterlingová, Arthur Penn, Michael Pfleghar, Kon Ichikawa, Claude Lelouch a John Schlesinger. Každý z režisérů si vybral disciplínu, která ho zaujala svým zvláštním půvabem. Miloš Forman se zaměřil na komické aspekty olympijských her, Lelouch upřednostňuje pohled na poražené spíše než na vítěze a Mai Zetterlingová zkoumá zákulisí vzpěračského turnaje. Film nemá za cíl zmapovat kompletní dění na mnichovské olympiádě, ani nepřichází s jednotnou formou. Místo toho se snaží o přehlídku režisérských talentů inspirovaných touto nadmíru dramatickou událostí věnovanou největšímu sportovnímu svátku.

Několik vysokoškolaček se vydá na den svatého Valentýna roku 1900 k Hanging Rock. Sopeční skalní masiv je svým neodolatelným kouzlem magicky přitahuje. Tři dívky s učitelkou vylezou na skály a nikdy už se nevrátí. Jedna z pohřešovaných se po čase vrátí, ale je pomatená a své zážitky nedokáže vysvětlit. Weir nechává diváka v nejistotě, co se ve skále stalo; klade důraz na tajuplnou atmosféru znepokojivé tísně plné erotického náboje.

Od začátku 70. let vnáší australský film po desetiletích hollywoodského vlivu do filmové tvorby opět své vlastní rysy. Tento film si získal mezinárodní publicitu.