Pan Smith přichází

Capra mě dostal. Mr. Smith je sice "idealistický pronárodní humus prvotřídní kvality", ale Capra ho dokázal i tak obdařit takovou energií a drajvem, že mu to prostě nelze nežrat rovnou z talíře. James Stewart v roli prosťáčka s mlékem na bradě, jenž se musí postupem času postavit na vlastní nohy a vzdorovat kruté politické a zákulisní mašinérii, je naprosto boží a když už neodlehčuje film on, vždy ho s přehledem zastoupí přenádherná Jean Arthur, do které jsem se při jejích jízlivých poznámkách a zasněných pohledech okamžitě zamiloval podobně, jako do famózního čtyřicetiminutového finále v kongresu, kde Stewart nejenže podává snad nejlepší výkon kariéry, ale trhá na kusy i ty úplně poslední pochybnosti o genialitě celého filmu. P.S.: Na konci jsem měl na krajíčku. (25.08.2008)

Tenhle film je idealistický a skoro až nechutně vlastenecky patetický (a kdyby se zrodil o několik desetiletí později určitě by mu to neprošlo), ale přesto mě nějakým způsobem dostal. Nevím, jak se to Caprovi podařilo, ale ten vývoj posaný Douglasem tu opravdu funguje. Na začátku jsem jako cynik koukala skrz prsty na naivního Smitha, aby si mě vzápětí plně získal a já musela s plnou tíhou prožít jeho bezmocnost proti neskutečné politické mašinérii. Vynikající film, který si zaslouží plné hodnocení, protože přes drobné zápory, jež by mi jinde nejspíš vadily, vím, že si ho brzy pustím znovu. (13.08.2008)

Podobne, ako pri Mr. Deeds goes to town Capra bojuje proti systému svojim utopistickým, ale nanajvýš divácky príťažlivým spôsobom. Očakával som, že po obvinení bude nasledovať hľadanie protidôkazu o nevine, avšak tento film nie je právnicka detektívka, ale ukážka nezlomnosti človeka voči skorumpovanej mašinérii. Capra asi tušil, že aj o desiatky rokov bude situácia stále rovnaká a ľudia sa nezmenia, ale prečo by nemohol ukázať vo svojom filmovom svete deti ako nádej na lepšie zajtrajšky. Možno vám bude pripadať Stewartova postava príliš naivná, ale z tohoto kontrastu, z naivného chlapíka z malomesta a trochu prehnane kriticky zobrazného skazeného sveta veľkomesta ťažil a robil to geniálne. I keď viete ako to skončí, ste v poslednej polhodine tak napätí, že prestanete vnímať čas rovnako ako pán Smith. 90%. (21.07.2014)

Jistě tak trochu naivní film, který ale ve svojí poctivosti funguje. Americký patriotismus nemusí být nutně špatný a tady ve svojí snad nejčistší formě zranitelně vystupuje až na povrch. Bylo by snadné ho odsoudit, ale není to vůbec potřeba. Co nefunguje je naprosto useknutý konec, který nedá myšlenkám doznít. A když platí, že konec je nejdůležitější část filmu, stala se ve střižně velká chyba. (26.10.2010)

Film, který mě srazil k zemi natolik, že jsem si jej musel vzápětí pustit ještě jednou. Caprova schopnost přesvědčit, že se slušností a ideály se ještě dá někam dojít a bojovat, je obdivuhodná... navíc není sentimentální, ani citově nevydírá. Frank Capra svůj příběh buduje tak fikaně, že na začátku se cynický a protřelý divák dívá na Smithe jako na idealistického slušňáka, který nemá ponětí o skutečném světě, ale když mu uvěří a Smith si jej získá na svou stranu, musí projít stejným otřesným poznáním a prozřením jako on, to vše vrcholí geniálním monologem v Senátu, kde James Stewart podal jeden ze svých nejlepších výkonů. A závěr je typicky caprovsky mnohoznačný... Je jen škoda, že tento mistrovský kousek u nás není skoro známý, což ostatně postihlo většinu Caprových filmů (i dokonalý Život je krásný prošuměl televizemi bez většího ohlasu, navíc kolorovaně). (27.11.2004)