Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Akční
  • Komedie
  • Drama
  • Krimi
  • Thriller

Recenze (323)

plakát

Podfukáři (2013) 

Nepříliš sympatičtí hlavní hrdinové, kterým jsem nefandil a kteří neměli žádnou motivaci ke všemu, co dělali (mstili se za někoho, koho neznali, pro někoho, koho neznali), neustále předváděli čísla, která se výrazně spoléhala na CGI efekty, čímž pro mě zcela ztratila kouzlo. Navíc neustálá snaha překvapit diváka začala být po chvíli značně otravná a v případě závěrečného "překvapení" i předvídatelná..

plakát

Pád Bílého domu (2013) 

Příjemná variace na Die Hard, která v porovnání s nedostižným originálem ztrácí hlavně v tom, že se bere smrtelně vážně a takřka chybí jakýkoliv hlášky a humor, které by daly filmu aspoň trochu nadsázky, na druhou stranu by se do celkového vyznění filmu humor příliš nehodil (chtělo to vynechat Bílý dům a politiku), R-kovost filmu potěší, akční scény jsou slušný (hlavně když vezmeme v potaz rozpočet filmu), rušivě působí jen občasné speciální efekty, které jsou horší než v řadě videoher, ale zase jich moc není. Uvidíme, co předvede konkurenční Emmerich.

plakát

Nevědomí (2013) 

Poctivá postapokalyptická scifi s nádhernou výpravou, skvělou vizuální stránkou a hudbou, předvídatelným příběhem a slušným hereckým obsazením.

plakát

Rock of Ages (2012) 

Hlavní a vlastně jedinou předností je sbírka všech skvělejch písniček, který miluju a pravidelně poslouchám, ale zbytek filmu nestojí za řeč, hlavní duo je nemastný neslaný, humor (aspoň teda kvalitní) chybí a bohužel i postava Toma Cruise je značně špatná, čekal jsem jeho další exhibici ve smyslu Tropic thunder, kdy bude na plátně pár minut, ale o to víc bude jeho postava vtipná a hláškovací, místo toho dostal prostoru poměrně hodně, ale je stejně nezábavnej jako zbytek filmu. Lepší bylo vydat jen soundtrack a film nenatočit.

plakát

Maniak (2012) 

Poměrně drsný a na můj vkus až moc naturalistický, některé scény bylo obtížné sledovat, na druhou stranu se nejedná jen o další samoúčelně násilný film, na prvním místě je vykreslení hlavní postavy, jeho narušené osobnosti, nutkání a tím bohužel i všech hrůz, které páchá.

plakát

Spartakus (2010) (seriál) 

Blood and sand 5* Vengeance 3* War of the damned 4*

plakát

Hobit: Neočekávaná cesta (2012) 

Pozitivy filmu jsou výprava, efekty, masky a hudba, na druhou stranu scénář je jen slátanina bez hlavy a paty zabalená do hezkýho hávu, kdy většina věcí, co se odehrává, nemá pro příběh význam a nikam ho dál neposouvá a smyslem je jen natáhnout film o pár dalších minut na nepochopitelnou stopáž, během který se stejně nedozvíme ani o jednom z trpaslíků ani dalších postavách zhola nic, takže není sebemenší důvod, aby nám na nich aspoň trochu záleželo. Hrdinové příběhu jsou zcela na vedlejší koleji, hlavní je, aby se hodně měnilo prostředí, objevila se monstra všeho druhu a to, že jednotlivý scény vůbec nedávají smysl, je jedno, protože se jedná o fantasy, takže nic smysl dávat nemusí.. jsme na skále, uděláme pár kroků... jsme v pralese... slyšíme bubáky... uděláme pár dalších kroků... jsme na planině... jmenuju se radegast a odlákám bubáky tím, že budu jezdit kolem hrdinů pořád dokola... nemáme kam utéct, ale hle, ďoura do země je přece tajnej vchod k elfům... mapa se dá přečíst jen v přesný fázi Měsíce, to je náhodička, teda osud... jdeme po těsný horský stezce, nuda, takže bitka skalních obrů to zažene... dáme šlofíka, ale smůla, země se propadla a rovnou do sídla skřetů... ty nás obklíčili, není východiska, ale naštěstí Gandalf umí kouzlit... obklíčili nás znova, bohužel Gandalf už kouzlit neumí... tak začneme házet šišky, to je zažene... když všechno hoří, tak na nás skřeti nemůžou, naštěstí uprostřed je cestička, kudy my můžeme na skřety... zase prohráváme, ale naštěstí obří ptáci jsou na naší straně a odnesou nás do bezpečí a tim správným směrem a hned zase zmizej... Už nikdy nebudu nadávat na scénáře XXX filmů, protože ty leckdy dávají větší smysl.

plakát

Cesta bojovníka (2009) 

Pro mě kvalitativně na stejný úrovni jako The Raid, hlavním rozdílem je pouze absence střílení a dávkování akce, kdy zatím co Raid se vrhne do zběsilý akce prakticky od začátku, Merantau to podobně jako Ong Bak nebo Tom Yum Goong přece jenom chvíli trvá, než se akce rozjede, ale pak to rozhodně stojí za to. Iko Uwais se například v porovnání s Tonym Jaa nebo Jackie Chanem víc drží na zemi a nepouští do žádných větších akrobatických kousků, na druhou stranu choreografie je špičková, originální, propracovaná, souboje jsou tvrdý, některý pády kaskadérů neuvěřitelný. Vše je navíc nádherně a přehledně nasnímaný, za což je nutný G.H.Evanse pochválit a je vidět, že i režiséři narození mimo Asii jsou schopní natočit skvělou a přehlednou akci, jen asi nesmí pocházet z Hollywoodu (bratři Wachovští jsou světlá výjimka, ale zbytek včetně Quentina jsou na pořádnej kopanec). Co se týče zbylý části filmu, tak ani příběh na poměry bojových filmů není špatný a po herecký stránce taky slušný, ale to je vcelku jedno. Těšim se na Raid 2.

plakát

Ten, kdo stojí v koutě (2012) 

Na první pohled další film o neoblíbeným teenagerovi, poznávání nových přátel, první lásce a večírcích, ale od ostatních se líší přece jenom hlubším a propracovanějším příběhem a zejména sympatickými postavami, které jsou skvěle obsazené (příjemně překvapili jak Logan Lerman, tak Emma Watson, skvělej hereckej výkon Ezry Millera). Celkově film působí i přes řadu smutných až vysloveně tragických událostí velmi pozitivně, podobně jako například Reign over me nebo 50/50.