xenopus

Tisící hodnocení filmu, a přidávám ho zrovna já - jaká to čest :-). Nicméně: film mě až tak nezaujal především díky své v podstatě jednoduchosti a ve zpracování i povrchnosti - nevím, do jaké míry se na tom podílí už samotná předloha - nečetl jsem. Poetičnost prostředí Rusi je střídána s tvrdou realitou průmyslového Ostravska, víra je stavěna do kontrastu s bezvěrectvím, tradice a zaostalost vs. otevřenost a pokrok... téma silné a na protiklady bohaté, což o to, ale zřejmě ne tolik, aby bylo s to vytvořit film, který by mě zaujal více. Kachyňa ukazuje v plné parádě svůj režisérský styl a vyzdvihnout musím výběr představitelky Hanele - oči má opravdu smutné. Celkově ale průměr.

Tak nějak takhle si představuju americkou nezávislárnu devadesátých let, s neznámými tvářemi, nezávislými motivy (zrychlené záběry nebe třeba), z neklidného prostředí spodiny americké společnosti plné kriminality a násilí. A tím pádem taky s očekávatelným koncem. Ono kouzelné "natočeno podle skutečných událostí" zde možná někomu vyfouklo soudnost z hlavy - přece kvůli tomu, že se příběh Brendona/Brendy takto (možná) stal, mě film nedojme nějak víc. Ano, Hillary Swank se role zhostila více než dobře, ale rozlišujte prosím to, že role byla nějak už nějak napsaná a až poté nějak zahraná. Na film jsem se těšil, ale Swank se mi téměř ošklivila a zbytek byl docela utahaný, nudný, předvídatelný a o ničem. Další "zklamání" ze zde výrazně nadprůměrně hodnoceného snímku.

Parafrázuji Mar1ka3: Podle mého názoru nadhodnocené. Mě to vůbec nebavilo. Souhlasím s: JohnRambo: "Keď niekto zistí o čom to je nech mi prosím napíše správu." Howgh.

Filmová poezie. (Zfilmovaná próza). Jenže prakticky bez příběhu - obsah by se dal shrnout do několika málo vět. Naštěstí o děj tady až tolik nejde - jde zde o charakter, výchovu, hledání místa ve společnosti, lásku, sex, přijmutí zodpovědnosti za své jednání - a to umožňuje Hallströmovi spolu s kamerou, hudbou, herci a perfektním výběrem lokací vykouzlit ten správný melancholický film o dobách již minulých. A přesně to také oceňují bezmezní obdivovatelé tohoto snímku. K ním se nepočítám, chybí mi tu drama a silnější příběh. Michael Cane zasloužený oscar a kvůli Monty Pythonům při každém vyslovení jména jeho postavy úsměv na tváři (This is the larch).

Předloha neztratila nic ze svého obsahu a sdělení (někdo tomu říká otrocky a bez nápadu přepsaný scénář), herci hrají výborně a tohle je snímek, jenž mi po jeho premiéře někdy v mých 13 (nebo kolik mě to bylo) natolik utkvěl v paměti, že jsem ho chtěl vidět znova - a trvalo snad čtyři roky, než se ČT uráčila ho znovu odvysílat. Kdo jiný mohl hudebně přispět než G. Mahler - skladatel píšící své nejlepší kousky v době, v níž se část děje povídky odehrává, a který je s Werfelem provázán kulturně (Němec narodivší se v Čechách), skrze svou vdovu Almu (ta si Werfela vzala coby svého třetího manžela) i skrze svou místy protikladnou hudbu - ta je krásná, láskyplná, expresivní i meditativní, místy komická, ale i sarkastická a vysmívačná směrem k tehdejší strnulosti reprezentované mj. c. a k. byrokracií, jíž byl Sebastian nedílnou a z titulu své funkce významnou součástí. Proto dobře ilustruje motivy z předlohy a navozuje tu správnou atmosféru tehdejšího prostředí (kterou nicméně přesto gijm postrádá - viz jeho komentář). Právě u tohoto TV filmu začal můj obdiv a posléze zájem o Mahlera. Tohle zkrátka není jen film - je to sdělné, podmanivé a ve své komplexnosti vyvážené umělecké dílo, byť - ano - žádné z filmových řemesel není provedeno v dokonalosti.

Osciluji mezi třemi a čtyřmi. Na filmu je vidět, že ho tvořila žena a tak úžasně vystihnutou bezstarostnost poloviny sedmdesátých let a představ, citů a problémů teenagerů - to bylo fantastické. Kirsten Dunst velmi přitažlivá a skvěle hrající (ostatní děvčata, mladíci a ostatně i James Woods též). Výběr hudby... vše prakticky bez sebemenší výtky. Jenže konec to zazdil tak nejvíc, jak jen mohl. Proč dívky udělaly to, co udělaly? Doopravdy rodiče nic neslyšeli? Veškerá pečlivě vybudovaná atmosféra byla pryč a objevila se jiná; odpudivá a naprosto nelogická. Co s tím? Slabé 4*. P.S.: Nevím, čím to je, že pětice svobodných dcer v jednom domě je tak (ne)cudné představy vzbuzující skupina obyvatel - trochu mi to připomnělo Pýchu a předsudek - i otec James Woods oplýval jistou zralou komediálností podobně jako pan Bennet.

Po několikaleté odmlce jsem se vrátil k celovečernímu South Parku a co Satan se Saddámem nechtěli, musím přihodit jednu hvězdu a dát plné. Na obhroublý slovník jsem si zvykl a vnímám ho s nadhledem a už mě tolik nefascinuje jako v pubertě. O to víc si mohu vychutnat myšlenkovou náplň i formu filmu. Geniální hudba, geniální texty, skvělý svižný střih, hodně legrace, příjemná stopáž - to vše jsou atributy pětihvězdičkového majstrštyku. Tleskám a odcházím dojat - ten film má všechno! Edit 2016-03-30: můj názor přetrval, ten film má prostě fakt všechno!

Vše, co má ve filmu podobného ražení být, zde je - od námětu až po zpracování, které je vpravdě mistrovské a bývalo by zasloužilo aspoň jednoho oscara. Lidi z Akademie byli holt jiného názoru, i když v konkurenci roku 1999 se to ještě dá pochopit. Když se na film díváte podruhé, potřetí... a znáte už tu pointu, už vás konec tolik nešokuje. O to víc si ale můžete vychnutnat promyšlené detaily i celkovou sladěnost jednotlivých scén, především obrazu a hudby. Majstrštyk, který si určitě někdy dám znovu. A netrvá ani tak dlouho ;-).

Podle toho, jak jsem si pamatoval film někdy z roku 1999, kdy jsme na něm byli se školou v kině, jsem ho před lety ohodnotil absolutním hodnocením. Po znovuzhlédnutí před několika dny už to vidím střízlivěji, přesto silnější 4*, protože tu máme výborné herecké výkony hlavní dvojice i některých vedlejších postav (U. Thurman a C. Danes), jemnou režii nebo hudbu, která scény výborně dokresluje, ale přitom na sebe nestrhává pozornost. Místy se Praha nebo Kutná Hora připomene a od podívané odpoutá, ale jinak jsem byl vtažen do děje hodně a to i přesto, že si pamatuji, jak to celé dopadne. A to se cení. Knihu jsem nečetl a ani nechci, zvlášť po tom, co mám v plánu v dohledné době zkouknout ještě tuto verzi.

Neměl jsem špatnou náladu dneska, ale tenhle film mi ji docela zkazil. Chvílemi asijský akčňák, chvílemi bohužel hrozně špatná komedie s vyloženě nepovedenými vtipy a místy trapnou situační komikou. Jen by mě zajímalo, zda toto tvůrci mysleli vážně, protože to vypadá spíš jako parodie (místy i na sebe sama). V roce 1998 možná ano, v roce 2012 u mě rozhodně ne. Fuj. The Big Shit, hehe.