Recenze (529)
V neděli (2008) (studentský film)
vítěz Mladé kamery Uničov 2009 (nebo 2008 ?)
Eros (2004)
U Antonioniho jsem psal SMSky, tak to nějak.. nepočítám. Ze Soderbergovy prostřední povídky prýská radost z filmování, jaká se často nevidí. Kar-wai-ův příspěvek je až na několik málo míst velmi silná záležitost, které je možná škoda, že není celovečerákem.
Zapomenutí (2008) (studentský film)
Vzácný pokus natočit v prvním ročníku na FAMU dobový film, který nevyšel mimo jiné kvůli poškození klíčového záběru v laboratořích. Pro autora typické ne příliš narativní vyprávění.
Za trochu lásky šel bych světa kraj (2008)
Něco mezi Jacquesem Tatim a Bélou Tarrem. Geniální - především zcizovací efekt třepotající se fólie :-D
Mléčná dráha (1969)
Těšil jsem se na další Přízrak svobody - asi až moc - a viděl jsem něco úplně jiného - povrchnějšího, mnohem méně zábavného a i na Buňuela až moc ledabyle natočeného - ale s několika silnými momenty.
Accattone (1961)
Záverečné dvě scény : jedny z nejkrásnějších v dějinách kinematografie !
Sedm statečných (2009)
Skvělý dokument, který není ani tak o oněch sedmi předních investigativních novinářích (tedy o šesti novinářích a jednom fotografovi) a o jejich odvaze, jako spíš o šílenostech, které se dějí v okolí mnoha českých politiků. Některé pasáže filmu jsou velmi břitké a kritické - a některá místa jsou prostě upřímným "výsměchem". Divák se směje spolu s autory, ale zároveň ho mrazí. Snímek (by) měl být odvysílán v neděli 11. 4. večer na ČT 2, ale místo toho, jak vidím v aktualizovaném programu, bude jakýsi dokument o Nigérii - oficiálně kvůli tomu, že je v Sedmi statečných použito citací ze slavného stejnojmenného westernu a nebyly včas dořešeny problémy s autorskými právy.
Scény z manželského života (1973)
Zcela nečekaně můj emocionálně nejsilnější divácký zážitek za poslední dva nebo tři roky. Pokud člověk už v dosavadním životě zažil něco aspoň trochu podobného a nitky filmu se mu začnou napojovat na vlastní vzpomínky, je především sekvence manželovy zpovědi a odchodu doslova až fyzicky nepříjemná - a to tak, že velmi. První Bergmanův film, který mi připadá opravdu hluboký - a zároveň asi jeden s nejhlubších filmů vůbec. Divadelní mi kupodivu nepřišel - snad stavbou scén, ale jinak funguje na úplně jiných principech.
Za volantem nepřítel (1974)
Zajímavý kontrast nádherné kamery Františka Uldricha a nezvykle debilního scénáře (to tedy aspoň v prvních asi patnácti minutách - víc jsem nevydržel).
Dům z malých kostek (2008)
Jenom ta hudba to zbytečně oslazuje..