Vitex

Já bych to především nepovažoval za film.

Čirá radost (skoro po celou dobu).

Několik úchvatných pasáží. (Snímek byl natočen už v roce 1974, ale povolen až o oněch sedm let později v cenzurované verzi. Původní sestřih s českými titulky nebo dabingem patrně není - pokud vůbec existuje.)

Anebo klidně pět hvězdiček, ale těch scénáristických náhod tam bylo fakt moc (například : babička vede zapáleně svůj monolog a ve chvíli, kdy jí vnučka už potřebuje vytáhnout z rukávu revolver a odejít, stará žena prostě najednou usne). Řeší se opravdu vezkrze zajímavé otázky, ale film chvílama jakoby nevěděl, v jakém se má vlastně držet žánru. Roman Polanski se dle svých slov snaží celý život ve svých dílech "dosáhnout kvality tohoto snímku".

Nic proti Leighově (mimochodem skvělé) režii, ale chtělo by to snad pár zcizovacích efektů nebo nevím čeho, aby se divák dostal aspoň na chvilku ven z (mimochodem velmi poutavého) příběhu a aby si hlouběji uvědomil, že si při vší dobrotě stejně za zničení svého štěstí (a své rodiny) mohla sama - tedy aby film získal obecnější rozměr (i když jednou za čas pěkně udělaný doják neuškodí). Ono to tam samozřejmě je, ale kdyby se na to šlo spíš než přes emoce přes rozum, byl by film jistě ještě silnější. Jinak mě překvapilo (a potěšilo), že se Leighovi opravdu podařilo nepřiklánět tam ani tam.. (i když já jsem měl jasno). Snad jen jediný problém : celou dobu jsem myslel, že je film natočen podle skutečné události (skutečné oné ženy) a vše jsem bez pochybnosti polykal - ale zpětně mi už chování paní Drakeové tolik věrohodné nepřipadá.

Parádní kapitalistická propaganda :-)

Rozhovor s Robertem Bressonem z doby těsně před natáčením A co dál, Baltazare. Jak F. Weyergans ve verzi z roku 1994 říká, že vlastně víceméně jenom pokládal otázky, které mu Bresson předem sám připravil. Mnoho myšlenek se posléze objevilo v Poznámkách o kinematografu. Mimo to chvíli mluví i o svém osobním životě - vypráví historky o svých sousedech. A taky říká, že nedávno viděl film Goldfinger a líbil se mu :-)

(trochu spoiler : ) To, co by mě na příběhu zajímalo nejvíc, (fáze rozhodování se k oné věci; Otiliino rozhodování se, jestli Bebemu "zaplatí"; a fáze, kdy si dívky poprvé všechno pořádně uvědoví) ve filmu není - nebo není zrovna v záběru. Ve chvíli, kdy jsem čekal, že to začne být koněčně opravdu zajímavé (a půjde do hlubky), film končí. Jediná myšlenka, která mi z toho vyplynula, byla, že ta brunetka je kráva a Otitie trochu taky. Ani těch emocí moc nepřišlo. Přitom jsem o ději nevěděl předem zas tak moc.. -------------------- 5. 6. 2011 : Napodruhé to funguje o poznání míň. Technicky, herecky, scénáristicky dokonalé, ale.. přecejen spíš biák sázející víc na povrchové napětí než na ucelenější výpověď o čemkoli.

(hodnotím asi dvouhodinový film, který vznikl sestříháním seriálu) Úsporná režie a Stalin, kterému se "dá věřit".

(hodnotím díl Lesy mírného pásma - tak dobrý film jsem už dlouho neviděl - možná je to nejlepší film všech dob !)