Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Akční
  • Animovaný
  • Dobrodružný

Recenze (242)

plakát

Cesta (2009) 

Cesta je špinavá a plná lidojedů. Až se mě na tento film někdo za rok zeptá, toto budou jediné dvě věci, které se mi vybaví. Slunko nesvítí, zvířata nežijí, všude prach, špína a umírající příroda. Ti s alespoň špetkou lidskosti si prohnali hlavou kůlku, hladovějí nebo hlady už pomřeli. Ostatní se poflakují po lesích a hledají, koho by snědli. Kýbl sebou, abyste všechnu tu beznaděj unesli. // 55%

plakát

Ctihodný občan (2009) 

Po nažhavujícím traileru jsem čekal mnohem, mnohem víc. A to si vůbec nemůžu stěžovat na Butlera nebo Foxxe. Oba mi do svých rolí překvapivě celkem sedli. Co mě ale dostávalo do vrtule, byl způsob myšlení, kdy já vystřílím víceméně každého, kdo se nachomejtnul k mému případu(mnoho z nich pravděpodobně nevinných), ale(SPOILER!) člověka, který nese jednu z největších částí viny nechám bejt. Protože ho chci něco naučit? Protože ho chci se nechat dívat? A ve vší své genialitě si proti němu nikde nenechám žádnou pojistku? A ten způsob jeho operací. Neříkejte mi, že by to takhle někdy mohlo úspěšně proběhnout. Ne, ne, příběhu jsem prostě nemohl uvěřit. Nicméně to nemění nic na tom, že i tak to byla zábava. Jsem rád, že se tvůrci nebáli krvavých scén a že ještě aspoň v první polovině jsem byl omámen příslibem drsného promyšleného plánu nasraného tatíka, který nemá co ztratit. // 70%

plakát

Dračí past (2009) odpad!

Tak hloupé, až je to občas vtipné. Béčkový look party fantasy postav chodící světem a kosící monstra by mi až tak nevadil, ale když už na nějaký ten souboj dojde, rozstřesená kamera společně s rychlým střihem ho spolehlivě zazdí. Takový chaos při sledování akční scény jsem snad v hlavě ještě nikdy neměl. Člověku se z toho až dělalo zle. Příběh nestojí za řeč, dialogy jsou standardně béčkově nablblé, efekty adekvátní. Ve výsledku se střídá bolehlav z akčních scén s nudou ve scénách ostatních. Občas se ale mihne něco, co vám (i když možná neúmyslně) vyloudí úsměv na tváří. // Tento zážitek mi přinesla Student Agency na lince Frankfurt - Praha // 10%

plakát

Dům loutek (2009) (seriál) 

V rámci Whedona opravdu velké zklamání. Hlavní příběhová linie je i přes solidní potencilál dost slabá a jednotlivé epizodky mají po příběhové stránce tak úroveň odpoledních seriálů na nově. Casting je opravdu příšerný. Postavy jdou od "nevadí mi"(Ballard, Topher) až po "Neuvěřitelně mě štvou, kdykoliv se objeví(DeWitt,Sierra) a to mi přijde jako dost na houby škála. Řekl bych, že ani hlavní představitelka není ta pravá pro svou roli. Některé momenty vyloženě nezvládá. Vzhledem k tomu, jak rád mám Firefly, jak moc mě potěšil Dr.Horrible's sing-along blog a jak moc jsem se tudíž těšil na další Whedonovo dílko, jsem z toho celkem smutný. // Po skouknutí celé serie musím hvězdu přihodit. Kvalita šla opravdu nahoru a poslední díly jsou dokonalé. V podstatě v okamžiku, kdy se na scéně objevil Alan Tudyk(Který hraje opravdu výborně), jsem se nemohl odtrhnout od obrazovky. Mrzí mě, že se neukázal už dřív. Celá hlavní linie měla přijít dřív, protože takhle s tímto ratingem bych se moc divil, kdyby přišla druhá serie. A to je škoda. // Nakonec druhá serie byla. Opět slabý rozjezd, opět silný závěr. // Nejoblíbenější postava: Alpha // 1.serie: 70% // 2.serie: 70%

plakát

G. I. Joe (2009) 

Tak tenhle film měl uplně všechno. Klasický dobrácký hlavní hrdina, hláškující černoch, expert přes zbraně, dva nesmiřitelní samurajové(Kteří byli kdysi studenty stejného učitele), kladná kráska, záporná kráska(která má samozřejmě slabost pro hlavního hrdinu), šílený znetvořený vynálezce, slizký hlavní záporák + kupa kladného i záporného spotřebního zboží v podobě řadových vojáků. Každou jednotlivou scénu jste už někde viděli, každý jednotlivý rozhovor jste už někde slyšeli. Kamenné tváře herců pronášející xkrát omleté patriotské monology nemůžou chybět. Brain off. 50%

plakát

Hačikó - příběh psa (2009) 

Tak nějak mi pořád přišlo, že celý film je čistý útok na emoce. Pak jsem se kouknul na režiséra a bylo mi vše jasné. Specialista na slzní kanálky ve spolupráci se smutným psím kukučem a "based on a true story" scénářem. Toto nemohlo dopadnout jinak. Tisíce dojmutých diváků, kteří skrze svůj vodnatý pohled nevidí, jak ve skutečnosti je ten film slabý. Vzhledem k tomu, že děj se dá shrnout ve třech větách, není víceméně z čeho vařit. Takže se nám dostává stále dokola dlouhých cyklických záběrů na to, jak jde páníček se psem do školy, pániček se psem ze školy, pes do školy, pes ze školy a tak dále a tak podobně až do úplného konce. Je to mimořádný příběh o věrnosti, ale ambice na zaplnění celých 93 minut byly přehnané. // 60%

plakát

Ink (2009) 

K Ink budu shovívavější. A to přesto, že amaterismus a lacinost z něho kouká na každém třetím kroku. Protože o podobné filmy člověk zakopává jen vzácně, protože nejedna zdejší postava, myšlenka či scéna má větší hloubku než většina americké hollywoodské produkce a protože pro jinakost já mám slabost. Vzhledem k více úrovním a několika možnostem interpretace si to ale celé budu muset dát ještě jednou. // 75%

plakát

Invictus: Neporažený (2009) 

Moderním sportovním dramatům zoufale docházejí nápady. Příběhů o napraveném vyvrhelovi a rodinných problémech řešených skrze stmelování a urovnávání si myšlenek ve sportovním teamu jsme už všichni viděli desítky. Když pak mezi vší tou šedí bleskne originální myšlenka, je potřeba to ocenit. // 75%

plakát

Je to i můj život (2009) 

Tady se na pilu tlačilo uplně všude a už mi to přišlo trochu přepísknuté. Kdyby se drželi Kate a dopadu jejího stavu na rodinu, neměl bych moc co vytknout, bylo by to dojemné a uvěřitelné civilní drama. Všechny slečny hrají výborně, hudba zapadá a Cassaventes ví jak od diváků získat své zasloužené slzy. Když ale skoro každá postava, která se dostane do záběru, je jedna ruka se smrtí nebo alespoň s nějakou závažnou nemocí, člověk přestává být emocionálně vychýlený, ale spíše skeptický. // 70%

plakát

Jonesovi (2009) 

Po slušném uvolněném a lehce nadsazeném nástupu komediální složka víceméně mizí a na povrch se dostávají všechny různé rodinné problémy známé z Beverly Hills a Dawsonova světa. Trošku zívačka, herecké výkony nejsou nijak extra oslnivé (Moody promine) a nikdo mě nedonutil hnout emocemi, abych někoho litoval, nenáviděl, miloval nebo si dokonce pobrečel. Hra na herectví si mě nekoupila, ale aspoň vím, jaký je údajný prototyp dokonalé americké rodiny. // 50%