Dům loutek

Je poznat, kde dostal Whedon volnou ruku, ale nemyslím si, že kdyby to natočil celé podle studia, byl by to propadák. Jen by to bylo jiné. Takhle je to ovšem perfektní a když se začnou odhalovat tajemství, napětím jsem nedýchala. Whedon dokáže stvořit nezapomenutelné postavy v originálním prostřední. A epitaf byl bonbónek navíc. Víc depresivní závěr si ani nedovedu představit. A Alan Tudyk byl (aspoň ze začátku) stejně roztomilý jako ve Firefly. Co víc si přát? (03.06.2012)

Joss nasadil nesmírně vysokou laťku originální zápletkou. Technické provedení u něj vždycky lehce kolísá - na to je fanda jeho dítek celkem uvyklý, herecky má nejpodivnější vkus, co znám (hostování ze všech jeho předchozích dílek + extra přídavek z BSG), brutalitou nešetří a tentokrát ani sexem. Bohužel scenáristicky se začal seriál houpat už v prvních dílech, v druhé polovině první série se to lehce vylepšilo. Druhá série je ovšem z jiného těsta - drsnější, neučesanější a celkově fajnovější. Z Echo se konečně stává právoplatná osobnost, která může konkurovat košatým vedlejším charakterům (DeWitt, Saunders, Ballard), děj pádí ke svému závěru velice efektivně. 70% (12.11.2009)

Ani po slibované šesté epizodě nenastal žádný boom. Eliza je sice pořád k nakousnutí, ale společně s Whedonem se topí v neslaném, nezajímavém moři klišé, (téměř) bez jediného whedonovského aspektu. Kdyby se Joss vydal jinou stezkou, mohl z Dollhouse být velice zajímavý cyberpunk. Takhle jenom přemýšlím, jestli se do jeho nového vesmíru chci vůbec ještě někdy vrátit. (28.02.2009)

Pět let čekání na nový Jossův opus se vyplatilo, přestože jsem k němu zpočátku přistupoval veskrze kriticky. Dollhouse je na poli seriálů mimořádným zjevením a dosavadním Whedonovým nejambicioznějším, nejrafinovanějším, nejchladnějším a bezesporu nejvyzrálejším počinem. Pro běžného diváka však bude Dollhouse nejspíše těžce stravitelnou pochutinou. Seriál jde proti všem zaběhnutým klišé a seriálovým konceptům (hlavní hrdinka nemá po většinu seriálu vlastní osobnost atd.). Dollhouse je v těchto ohledech jedinečný a nemá konkurenci. Whedon stvořil auru takového tajemna, za které by se nemusel stydět ani Lost, servíruje nám šokující dějové zvraty (které by záviděl i Alias) a všechno je tu chladné a "nedořečené" (a zároveň neustále chytré). K prvním epizodám jsem sice přistupoval skepticky a "missions of the week" (stand- alone epizody) mě nechávaly chladnými, nicméně druhá polovina série vrcholící vynikajícím finále mi vytřela zrak (epilog Epitaph One z budoucnosti snad ještě víc). O poznání temnější a filozofičtější druhá série nabere od páté epizody neuvěřitelné tempo, děj až do konci za přibývající anarchie a chaosu, jež neodvratně směřují k apokalyptickému konci graduje. Dochází tak na precizní lámání charakterů (z nichž má většina svou psychologickou hloubku) rukou v ruce se zajímavou dějovou linií o postupném zneužívání technologie Rossumem. Bohužel nám z důvodů ukončení seriálu studiem Fox nebylo umožněno se dozvědět za jakých okolností vlastně k apokalypse došlo (mnoho vedlejších dějových linií uspokojivě uzavřeno nebylo, osudy mnoha postav neznáme), nicméně Jossem vynucené vynikající finále působí uzavřeně a nesmírně emotivně (poslední scéna je symbolickou tečkou za celým seriálem). (07.02.2010)

Celkem zajímavý nápad, ale to provedení, vyprávění příběhu mě tedy nezaujalo. Eliza Dushku je pěkná, ale jako Echo nic moc. Další postavy taky nuda, děj plyne pomalu a nezajimavě (trošku adrenalinu do příběhu vlije Alan Tudyk jako perfektní Alpha). Čekal jsem rozhodně něco jiného, docela mě překvapilo, že se Dollhouse dočká druhé série, možná zbytečně, ale na druhou stranu se teď seriál může odvíjet jakkkoliv. Tak 2.sérii se nese v duchu té první a to mě vůbec nebaví...s Dollhousem zatím končím. 1.série = 60%. (05.01.2010)