Geoffrey

............................WTF

Vláčné tempo a neměnná tvář Gene Hackmana slouží psychologické sondě do vědomí viny k podání sugestivní výpovědi, jejíž obsah je sice naoko řídký, ale jinak hluboký, třebas namnoze těžkopádný.

Nebýt nevýrazné režie, podléhající zběžnému standardu mezi nováčky, nebýt tak zjednodušujícího a primitivizujícího pojetí úvodního teorému o ochaosu propojujícího všeho se vším, teorému, na němž je myšlenková struktura filmu postavena, nebýt prostoduché schématičnosti v konstrukci postav a jejich chování, nebýt toho, že scénář je celý od začátku do konce, odspoda k vrchu, předvídatelný a nenápaditý, mohl to být dobrý film. Přinejmenším obstojný. Startovní námět, jakési uhranutí myšlenkou, která zazněla v univerzitní posluchárně, je vynikající... jak ale dostát jeho působivosti, pokud je z něj celovečerní film, to podle mého soudu spíše než nešikovný Butterfly effect prokazuje Memento, opravdové dílo opravdově nadaného ducha.

Přidám se k davu, který až v zázračné shodě doceňuje Kupce benátského ****. Tolik by se chtělo dát i víc, proč se ale nedokážu přesvědčit, že plný počet Kupec benátský opravdu zasluhuje? Vždyť Al Pacino je skvostný, vždyť výprava je střídmá a rozumně neokázalá. Vždyť kamera se scénou dělá opravdové divy (nedovolí víc než nízkou hladinu předjitřního mdlého svitu po celé závěrečné rozuzlení, kontury, detaily i hloubka, to vše v šeru mizí - jak troufalé, jak nosné). Vždyť i hudba vkusně a neotřele přivolává k životu časy dávno zašlé. Vždyť klíčová scéna před benátským tribunálem nemá vážnější trhlinu a slouží ke cti důstojným shakespearovským adaptacím. A přece. Přece jenom, Fiennes je ostatním spolu- i proti-hráčům slabší partnerem (bere nad ním vrch i Lynn Collinsová, jejímž půvabem se obraz může právem pyšnit). Přece jenom, i navzdory silným místům, postrádá Kupec benátský výraznější režijní koncepci. Na každý pád, pozoruhodná, a troufám si tvrdit už dnes, že památná, adaptace shakespearovské látky.

Báječně hravé, báječně snivé, báječně opravdové, báječně úletové - báječné. A navíc, spousta humoru! Nadšení z rukodělné, do posledku poctivé práce, soustředěné hlavně v animovaných sekvencích, si mě získalo. Veškeré nedokonalosti (návaznosti scén, jejich torzovitost a 'nezdařilost' nebo 'nešikovnost') pak padly na šťastnější stranu, která hovořila pro kvality díla a chvíle s ním strávené. Gondry navíc významově propojil kreativitu se sny, to se dnes bojí podobně otevřeně přiznat málokdo. Gondry a Bernalova postava Stéphana jsou zasněnci, s nimiž je těžké sdílet život, ale k nimž bychom se často tak rádi řadili.

Prohra, a málem se bojím říct, že na celé čáře. Mimo.

Nadějný debut, málem vyzrálý. Zřejmě nejlepší role Tatiany Vilhelmové - protože její výkon je nenucený.

Štěstí mě vpodstatě donutilo zaujmout taková stanoviska, jaká specifikoval už Tetsuo (anebo alespoň jim podobná). Štěstí jsem nepřijal. Naopak - příčí se mi. A k dovršení všeho, nepřišlo mi ani dobře inscenované (od kamery až po vedení okoukaných herců).

Buď ***** nebo *. Memories of murder patří k mnou nejobdivovanějším filmům s bezchybnou formou. Bong Yoon-hoův režijní styl jsem považoval už od Barking dogs never bite za brilantní. V Hostu je všechno jinak, sevřenost výsledného tvaru je tatam, někdy nad ním zůstává rozum stát. Song Kang-hoa mám za vynikajícího a sympatického herce (podobně jako většinu hereckého ansámblu z Memories, která se v Hostu objeví). Jen několik scén připomnělo dřívější suverenitu ve způsobu vyprávění a tyton výjimky mi fungovaly dokonale (úvod, útěk z karantény...) . Ale byly to jen momenty, výkřiky do jinak zmatené tmy... jakoby se jim při střihu poztrácely záběry a materiál, který nebyl zle natočený. Tvůrcům se pak nepodařilo sestavit kompaktní tvar. Kde se stala chyba?

Místy herecky těžkopádné a užvaněné, jinak ale dobře napsané. Nemocniční prostředí, to bylo Kachyňovo. A stejně tak i děti.