Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Horor
  • Akční
  • Krimi

Recenze (14)

plakát

Potomek (2019) 

Film má asi hlavní problém v tom, že se snaží objevit objevené a chvílemi jsem se vážně nemohl zbavit pocitu, že úplně stejné nebo hodně podobné scény jsem viděl v jiných filmech. Určitě se mi vybavil třeba Orphan. Na druhou stranu stavět hrůzu na tom, že by mohlo něco strašného provádět "nevinné" dítě, na mě celkem funguje, občas jsem se lekl a celkově to dobře odsejpalo. Jo a protože se mi to často nestává, našel jsem tam jednu chybu. V jednu chvíli, kdy Miles začne zpívat matce písničku, tak se tam střídají různé záběry na jídlo na talíři, přestože on vůbec nejí :)

plakát

Trhlina (2019) 

Trhlina je podle mě dost nudný film. Pokud má být něco řazeno do žánrů thrilleru nebo hororu, tak bych opravdu očekával určitou dávku napětí. Zřejmě díky té mystifikační rovině mi to chvílemi připomínalo Záhadu Blair Witch a taky Lovce trolů. U Blair Witch jsem se taky nebál a Lovec trolů byl fajn, ale zase se nebral zdaleka takhle vážně. Myslím si, že obecně je u všech těchto filmů sázka na to, že člověk se občas může bát prostě jen tak v lese nebo v prostředí, kde to tolik nezná a že potom vznikají různé přebujelé historky, fantasmagorie a záhady. Jenže zpracovat to tak, aby byl člověk nesvůj i doma u čaje nebo v kině vedle chichotajících se puberťáků, to už je těžší. A když už to není strašidelný, tak to chce alespoň opravdu skvělý a originální příběh a sympatické charaktery. U každé druhé věty Trhliny jsem měl pocit, že už jsem to někde slyšel (a ne zrovna v jiné dimenzi) a postavy mi byly celkem ukradené. Když vzpomenu na takovou Vlčí boudu...

plakát

Dokonalost (2018) 

Rozhodně zajímavá podívaná. Úvodní část filmu působí až magicky a opravdu nedává moc tušit, o co vlastně půjde. Pasáž "výlet" mi přišla nejlepší a třeba scéna v autobuse je fakt výborná - holky to zahrají skvěle. Jenže pak začnou velká šokující odhalení, vracečky, zvraty, zvraty zvratů a zvratky a podle mě je toho prostě až moc, nakonec takový psycho eintopf. 65 %, které tu momentálně svítí, asi odpovídá realitě.

plakát

Jack staví dům (2018) 

Larsi, Larsi, ty zvrhlíku! Některé scény jsou asi fakt za hranou, střílení dětí bylo moc i na mě (absolutně nedoporučuju matkám s dětmi), ale jinak je to prostě majstrštyk. Strmá cesta ke dnu toho nejzlejšího v lidech (občas jsem si vzpomněl na Pasoliniho Saló) s občasným sklouzáváním k absurdní grotesknosti (což je Trierovi asi celkem vlastní). Peklo jen umocnilo dojem, že nesleduju jenom film, ale vybroušené umělecké dílo.

plakát

Pašerák (2018) 

Výborný počin - Clint zase perlí. Tomuhle říkám aktivní stáří, senzační senioři musejí jásat. Je z toho cítit obrovský nadhled a životní zkušenost posbíraná za bezmála století. Eastwood vlastně vzdává hold všemu, co ho učinilo slavným. Ve výčtu žánrů chybí podle mě komedie, protože chvilkama to bylo až coenovsky vtipný.

plakát

Sestra (2018) 

Musím souhlasit s uživatelem kobejn. Opravdu jen řemeslně vyvedená lekačka s pokusy o jakýsi epický a mystický zážitek - jenže to celkově strašně skřípe. "V zajetí démonů" bylo vážně zjevení na hororové scéně, kde fungovala klasika s moderním přístupem k žánru, tady se to naopak děsně tluče, nápady dusí obsahová vata a vizuální přebujelost. A některé věci mě až rozesmály, třeba americká představa typického Rumunska (jako už tolikrát). Asi se tam budu muset taky jet podívat (do Rumunska a asi i do Ameriky).

plakát

V pasti (2018) 

Velmi příjemné překvapení. Když jsem četl anotaci k tomuto filmu, tak mi přišlo, že jen uvidím něco, co už v poslední době nacpalo na plátna několik lidí na různé způsoby (všechny ty zániky, apokalypsy, chytání se posledních stébel lidstva - ideálně ideálů zakořeněných v ústavě ústavu USA). Ale tohle v sobě má takovej ten kus opravdový lidskosti. Touha žít, přežít a pokud možno poslat něco i dál. Kvůli tomuhle mám moc rád i Cestu. Sandra Bullock není zrovna moje oblíbená herečka, ale tady se mi líbila hodně. Neviděné zlo se sebevražednými následky funguje výborně a napínavě (v DrD byli nevidění vždycky příšerná věc)

plakát

Svět pod hlavou (2017) (seriál) 

Příjemné překvapení vyplavalo z českých seriálových vod. Neznám sice v titulkách avizovanou britskou předlohu Life on Mars a dlužno dodat, že samotný námět mi vlastně nepřipadá až tak světoborný - cestování v čase už filmy a seriály převařily na x i zajímavějších způsobů, ale ve Světě pod hlavou to těžké normalizační kóma funguje moc dobře. Seriál staví především na reáliích reálného socialismu a konfrontaci mysli člověka, který už ví, jak chutná svoboda, s bezbřehou zabedněností lidí lapených do osidel totalitního systému. Pro mě jakožto Severočecha bylo navíc vítaným bonusem notoricky známé prostředí uhelných dolů, šedých sídlišť, umakartových jídelen, průmyslových periferií a funkcionalistických kulturáků. Postavy zahrané lehce s humorem a nadsázkou i mrazivou fazónou udavačských fízlů. Hlavně slizoun Budař a jeho nadřízený Kopta perlili. Na hlavního hrdinu v podání Václava Neužila jsem si musel zvykat delší dobu, ale nakonec i to jeho trochu "mimoňské" herectví k roli celkem sedlo. Za nejlepší považuji díl Závadová mládež s vynikající parodií Kroků Františka Janečka (Marek Taclík). Také občasné zjevení herců ústeckého Činoheráku potěšilo.

plakát

Kosmo - Sumec nemá kníry (2016) (epizoda) 

Já pořád tvrdil, že nám tady od Český sody chybí nějaká pozitivní, konstruktivní satira. Každýmu jsem říkal, nebojte se toho, zvedněte tu rukavici. No a vida, je to tam. Už to docela pěkně rozjela Kancelář Blaník a Kosmo se v prvním díle tváří taky moc dobře. Včera jsem v týví úplnou náhodou viděl kousek nějakýho pořadu Komici s.r.o. a až jsem divil, jak neskutečně trapný dokážou bejt ty naše stand up hvězdy (teda samo až na Rudu z Ostravy, u toho se divím vždy jen tomu, že ho někdo někam zve). Tohle není trapný. Je to chytrý a vtipný. Těším se na další díly.

plakát

Strýček Tonton (2016) (seriál) 

Myslím, že je to vtipně vymyšlené a udělané. Taková nenásilná a kapku ujetá francouzština pro děti. Nevím, na kolik se podle toho dá francouzsky naučit vzhledem k tomu, že v každém díle pořeší třeba jen jedno slovo :), ale tady jde asi spíš o to, trochu děti s francouzským jazykem a možná i kulturou seznámit. I hudební a výtvarná stránka věci je příjemná a nápaditá. Týpek, co hraje Tontona, je fakt srandovní, ale jeho projev je přirozený. To se o každém v pořadech ČT déčka rozhodně říct nedá. Třeba Pavel Šporcl s jeho hudebními perličkami je tak strašně přeslazený, že se to vážně nedá...