Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Akční
  • Krimi
  • Animovaný

Recenze (626)

plakát

System Of A Down: Rock am Ring 2011 (2011) (koncert) 

Ze začátku nejistota (tempo), ale po pár písničkách solidní záhul a staří dobří SoaD. Mezi nejlepší kousky určitě patří Bounce, Cigaro, Darts a klasicky Toxicity...it's so shitty :) Každopádně ten den byli A7X mnohem lepší...

plakát

Teorie velkého třesku (2007) (seriál) 

Marně hledat v dnešním programu vtipnější dvacetiminutovku, která odsýpá jedna radost, dostanete kvalitní porci fórků a pár geekovských odkazů navrch. Samozřejmě konflikt asociálních nerdů s velmi komunikace schopnou sexy blondýnkou nemůže fungovat věčně a tak se nám ohnisko zájmů přesunuje do stále širších vod charakterů a poslední dobou se ani na ty geekoviny nedostává a řeší se denodenní partnerské vztahy. Zatím se žádný VÝRAZNÝ pokles nekoná a BBT se řadí mezi seriálové stálice, za což jsem mu vděčný, neboť ještě nezabředl do vod sebeparodie a umělého natahování (zdravím HIMYM). 1. série = 95% | 2. série = 90% | 3. série = 90% | 4. série = 95% | 5. série = 85% | 6. série = 90% | 7. série = 90% | 8. série = 80%

plakát

MTV Icon: Metallica (2003) (TV film) 

KoRn, Limp Bizkit....a na samém dně Snoop Dogg - Sad but True. Naštěstí všechno na závěr smetla Metla.

plakát

Jméno růže (1986) 

S komplexností a mnohovrstevnatostí Ecova románu nemá tato mysteriózní detektivka šanci se srovnávat, ale masivní přípravy a odhodlání alespoň v náznacích načrtnout teologické a filozofické otázky tento rozpor zmenšují na adekvátní filmové dílo. Absolutorium zaslouží vykreslení opatství a masky. Herecky nikterak oslnivé, syžetově precizně kopírující hitchocovské zákonitosti. Takže vlastně spokojenost, byť v hloubi duše hlodá havran, zda-li z tak zásadní knihy 20. století nemohlo být vydoláno přeci jen víc. [Přesná stopáž: 126 min]

plakát

Zpověď (2011) (seriál) 

Svým formátem unikátní projekt, který nemá čas nudit. Ten, kdo při sledování 24ky toužil po tom, aby Jack proložil lámání kostí drsným slovníkem, dostane v podobě Confession pořádné zadostiučinění. Čím dál tím víc se však hraje na psychologickou strunu a nedá se říct, že by v posledních dílech chyběla jakákoliv akce. Jako vždy excelentní Kiefer, John Hurt tu hraje druhé housle a spíše jen kňučí a koulí očima jako smutný pejsek.

plakát

Green Day: Awesome as Fuck (2011) (koncert) 

Název říká všechno. Vybraný koncert v Tokiu je jedna obrovská show...škoda, že chybí typické songy jako American Idiot nebo Wake Me up When September Ends. Holiday zřejmě nejlépe zahrané v historii, 21 Guns vrcholem večera.

plakát

Re-Play (2009) (pořad) 

Dynamické, správně epileptické a chvátající neustále kupředu. Spousta prostřihů, hutný hudební doprovod, kamerové fígle = přesně padnoucí formát do filozofie celého Coolu a cílící na mladé publikum. Navíc super Tukan.

plakát

Metallica: Some kind of monster (2004) 

Metallicu miluju z celého srdce, ale jsem zároveň nohama pevně na zemi a vím, co takové hraní v kapele obnáší...Určitě se neřadím mezi fanatiky, čili velké plus za poskytnutí prostoru bývalým členům Metly a jejich názor na odchod z ní (hlavně u Davea jsem při dialogu s Larsem skoro nedýchal). Dalším plusem je určitě poodkrytí soukromí jednotlivých členů a nesmí chybět ani solidní dávka materiálu ze samotného nahrávání alba. Klíčovým bodem byla určitě doba, ve které byl dokument pořízen. Nejtemnější období celé kapely, která je rozhádaná, odchází jim basák, najímá si terapeuta a frontman se vydává na léčení. Některé rozhovory mají opravdu hloubku a špičkování mezi Larsem a Jamesem je někdy dost ostré. Celou dobu jsem stál za Larsem. Za jeho názory...na hudbu, přátelství, fungování v kapele. Není to bůhvíjaký master na bicí, ale to on je srdcem kapely. Výborný dokument, který nejen, že je atraktivní svým obsahem, ale také dokáže zaujmout filmovou řečí. [Přesná stopáž: 140 min]

plakát

Braindead - Živí mrtví (1992) 

Čím začít? Oidipovským komplexem? Osudovou romantickou láskou? Kritikou lidského pokolení? No spíš nadrženými božími služebníky, prdícími vnitřnostmi, ochuceným pudinkem, blbnutím s děckem v parku nebo knězem s černým pásem...Braindead je úchylný, zvrhlý a nechutný. Jestli si chcete trénovat žaludek, pusťte si film a k tomu si dejte guláš. Jackson si bere na paškál nejpokleslejší druh zábavy...a přidává plyn! Kdo má rád trochu černější humor a hlavně má nakoukáno, ten se bude válet smíchy. Závěr je jeden velký mejdan! Rabelais by byl myslím na svého drsnějšího nástupce náležitě hrdý. [Přesná stopáž: 99 min]