Satan

Far from Home má jednu velkou vadu: kostrbatě přepíná mezi středoškolskou komedií a superhrdinským dramatem. První půlka je tak docela utrpení a ani různé fórky nezachrání fakt, že se mlátí prázdná sláma. Od zvratu v polovině už nám Watts servíruje klasický blockbuster se všemi atrakcemi. Gyllenhaal je super, Holland taktéž, ale ten vtip a šmrnc z Homecoming je pryč. Docela výrazná sekvence v Praze potěšila. [Přesná stopáž: 129 min]

Opodstatněnost tohoto sequelu je v podstatě díky potitulkové scéně, jinak se jedná o zbytečné pokračování, které občas pobaví a má jednu pěknou automobilovou honičku. Oproti prvnímu svěžímu dílu nebo hostování v jiných filmech nemá ale plnohodnotný Ant-Man moc nabídnout. [Přesná stopáž: 118 min]

Velký klobouček za to, že všechny ty postavy v příběhu mají své opodstatnění, svou motivaci, interakci s ostatními a vše to dává více méně smysl, je to přehledné a poctivě odvyprávěné. Thanos je fajn, je to geniálně naplánované a podchycené, ale je to stroj na peníze, který v podstatě variuje jednu a tu samou generickou zápletku pořád dokola. Přesto dávám po druhém zhlédnutí plný počet, protože to funguje skvěle ve všech rovinách: v komické (špičkování mezi hrdiny, seznamování), v akční (závěrečná půlhodina) i v té dramatické (Vormir). [Přesná stopáž: 149 min]

Dokument, který využívá filmových postupů a ve výsledku je napínavější než kdejaký moderně střižený akční thriller. Nedávám plný počet ani tak za ten sportovní výkon, který je neoddiskutovatelný a mimořádný, ale spíš za skvělou práci filmařů, kteří poctivě odvyprávěli celý příběh Alexe Honnolda od A do Z, kde neopominuli ani jednu důležitou složku, proč se vlastně k takovému cíli odhodlal a proč ho taky zdolal.

Má to podobné ambice a feeling jako první Thor (utajený svět, family issues), ale když si odmyslíme tu propracovanou etno-future audiovizuální stránku a černošský manifest, vypadne nám z toho podprůměrný produkt, který nestrhne ani akcí, ani scénářem. Je to tak zoufale trapně vážné a uprděné, že i těch pár naroubovaných vtípků nefunguje a působí jako pěst na oko. Tohle nebavilo. [Přesná stopáž: 135 min]

Na jednu stranu kvituji, že se poslední půlhodinu nešlo do kýče a neležel tam Freddie na smrtelné posteli za tónů Show Must Go On, ale na druhou stranu je strašně poznat, že hlavní slovo měli členové kapely Queen a tudíž se z Bohemian Rhapsody udělala jedna velká pocta kapele a jejímu frontmanovi. Povinně si tak odškrtáváte typické vrcholy a mezníky jeho/jejich kariéry, kontroverzní okamžiky jsou natočeny až uctivě vkusně a vše vyvrcholí v jedno epické finále, kdy se modlíte, ať proboha ten film nikdy neskončí. Pro fanoušky kapely povinnost, pro ostatní skvělý životopisný film. Tam někde vzadu mě stále mrzí, že se neodklepla eRková verze s Cohenem...na druhou stranu se z Bohemky stala téměř instantní klasika, která si nezadá s velkými filmy 90. let. Film pro všechny, který odstartoval zajímavou éru hudebních filmů. Čekám tedy za pár let v kině film o Kurtu Cobainovi, o Dimebagovi, o Chesterovi...[Přesná stopáž: 135 min]

Celá série je v nebývalé kondici a min. díky zápalu a odhodlanosti Toma Cruise je Fallout poctivá akční šleha, která ovšem ke konci bohužel vrší tolik atrakcí za sebou, že si nezadá s posledními díly Rychle a zběsile a začíná to být lehce cheesy. Na druhou stranu McQuarrie ještě pořád ví, o čem celá série je a on je společně s Cruisem ten, proč se M:I momentálně ocitá na vrcholu potravního řetězce akčních thrillerů, kdy se ještě před dekádou krčila mezi Bournem a Bondem. Jeremy Renner tam samozřejmě nechybí, ale nějaká větička o jeho postavě by nebyla na škodu. Cavill výborný a bitka na záchodech geniální.

Když se vyhořelý Martin Riggs rozhodne vzít si to, co mu patří a zatáhne do toho svého parťáka Vince Vaughna...Blok 99 byl pro mě až příliš béčkový svým pojetím, tohle mi ale sedlo neskutečně. Už dlouho jsem neměl po sledování filmu nepříjemný pocit a není to tím, že se tam střílí ženský do hlavy anebo se hrabe ve vnitřnostech člověka, je to spíš psychologický dopad, kde je krásně vykresleno, že v dnešní hyperkorektní době to odsere vždy ten s dobrým úmyslem anebo úplně všichni. Takové filmy dneska už točí snad jenom Zahler - pomalé, procedurální a s charismatickými hrdiny, kteří jsou ozbrojeni krásným cynismem a sarkasmem. Žádné velké zkratky nebo vysvětlování, spousta věcí vám řečena nebo ukázána není, ale o to větší je to pak síla, když se tne do živého. Např. scéna v bance by neměla vůbec takový dopad, kdyby se před ní neodehrálo to 15 minutové intermezzo s Jennifer Carpenter...Sice mi pořád u Zahlera vadí ty podivné papírové dialogy, kdy nevěříte, že si dva lidé tak povídají a působí to jako jiný vesmír, ale na druhou stranu vám min. tento film nahodí na začátku nenápadně lanko kolem krku a pak až do konce mocně utahuje. Silný zážitek, sedlo mi to.

Bezpohlavní a bezkrevný příspěvek do už tak okatě nabobtnalého filmového světa Star Wars. Velmi by mě zajímala verze s Lordem a Millerem, naneštěstí vše nakonec dostal do rukou univerzální Ron Howard, který zřejmě zachránil, co mohl, ale záživný film z toho nevylezl. V době, kdy MCU sype tři trháky za rok, je Solo: Star Wars Story strašně chudý příbuzný. Film, který nikdo nechtěl a nic neříká ve výsledku nikoho nezajímá. Nechci, aby se nějaký díl Star Wars srovnával s Firefly nebo Valerianem. Chci, aby Star Wars byly zase událost!

Silný zážitek plný strachu, děsu, ale hlavně vlastních kostlivců ve skříni, které se po celou dobu seriálu na sebe nabalují a pak propuknou v jeden velký emocionální vír plný viny, odpuštění a porozumění. Špičkové drama zabalené do luxusního hororového balení. Prostředek seriálu je neskutečný. I přes ten trochu komplikovanější konec je to plná palba, protože takových projektů moc nevzniká. P. S. i kdyby tam byla skutečně jen ta jedna dějová rovina toho strašidelného domu, věřím, že by z toho byla nadpůrměrná wanovka, která utrží v kinech půl miliardy.