MELODY

Slaboučké, logiku postrádající a ze všeho nejvíc nudné a otravné. Nikdy víc.

Naprosto okouzlující historická konverzačka s rozkošně přepálenými dobovými standarty.

Slabomyslné. Lidi se dokáží rozhádat pro ledacos, tohle je ale přece jen trochu moc i na mne, romantiku oblibující.

Film mi přišel jako hodně zajímavá sonda do nitra společnosti své doby, sympaticky uměřený a chladný Ralph Fiennes a naivní a emocemi zmítaná Keira Knightley (po největších ranách osudu lapala po dechu tak urputně, že jsem co nevidět očekávala hysterický záchvat). Líbilo. Ne úplně nejvíc ze všeho za celý život, ale líbilo.

Precizně vycizelovaný kus. Trochu jako by ho tvůrci točili sami pro sebe. A mě se nelíbil- možná proto, že jsem se natáčení neúčastnila.

Nemusí mít hudební sluch, dokonce ani hlas, měli by však být soudní. Kupříkladu takový Pierce Brosnan by měl mít zpěv (včetně toho ve sprše) zakázán nějakým speciálním státním výnosem.

Jste-li holka mladší patnácti let a odpustíte-li hlavní hrdince (v dabingu) dětsky vysoký a upištěný hlas, budete se bavit.

Já si nedám říct a nedám říct. Bóže, není to už nějaká diagnóza???

Jsem slabšák, film jsem zkoukávala natřikrát a připouštím, že bych ho na jeden zátah nezvládla skrzevá větší než malé množství trapasů v něm. Také přiznávám, že to bylo absurdní, dechberoucí a moc dobré.

Tenhle film je jako pohlazení- sladké, melancholické s vůní hořkých mandlí.