Vaklaf

Tak tohle se Rodriguezovi fuckt povedlo. Je tam úplně všechno, co u takovýho filmu chci. Nechutnosti, akce, stylový dialogy, žádný zbytečný kličky atakdál. A v závěru rocketjump (spíš grenadejump). Kdykoli se budu chtít bavit a nebudu vědet cobych, tak tohle je sázka na jistotu.

Filmový ekvivalent tripu nebo mystické cesty. Má v sobě vše, co by měl obsahovat výlet do hlubin lidské duše: zábavu, poznání, utrpení, očištění. Děj to má sice mnohdy skrytý pod velkou vrstvou symbolů, ale oproti El Topo jsem se v tom orientoval úplně krásně. Je ale pravda, že kdo nemá žádnou zkušenost s nějakým tím psychedelikem, ten z toho asi bude trošku mimo. Ale proč to nezkusit? Už nikdy nebudete stejní jako dřív.

Archetypální sci-fi akce.

Jednoznačně Belmondův nejelpší vážný (možná nejlepší vůbec) film. Kolik už jste viděli westernů, které se odhrávají ve Francii a v Africe? Morriconeho hodba dokonale dotváří celý film a já nenalézám nic, co bych mohl vytknout.

V mých očích zřejmě nejlepší komedie vůbec. Tenhle film jsem viděl tolikrát, že bych ho nejspíš dokázal odříkat z paměti. A taky si ho kdykoli užiju, jako bych ho viděl poprvý. Ne, to je lež! Užívám si ho víc, než když jsem ho viděl poprvý. Většina takzvaných "komedií" tomu nesahá ani po kotníky.

Industriálně kyberpunková noční můra. Forma je spíš videoklipová, ale spolu s geniální hudbou to přesně pasuje. Děj je samozřejmě pěkná haluz a těžko se v něm vyznat, ale po několika shlédnutích se nějaká ta teorie vytvořit dá. Ideální pro fanoušky Lynche, Švankmajera, horrorů, industriálu a techna. Ale je fakt, že hodně lidí to nedává.

Pokud mám vybrat film, kterej jsem viděl opravdu mnohokrát a nikdy se u něj nenudil, pak je to tento. A komu se to nelíbí, ať si dává pozor. Abych nepřišel vyjednávat.

Tak jsem si ke svému zděšení uvědomil, že jsem tenhle film vlastně viděl jenom jednou, a to ještě před nějakými 15-ti až 18-ti lety. A když jsem na něj teď koukal podruhé, tak jsem si uvědomil, že si z něj i po té době pamatuju úplně všechno. Tak moc se do mě zasek a ani jsem o tom nevěděl. Ale vlastně je to celkem logický. Tenhle film je o tom, co je skrytý pod povrchem, a to je podle mého názoru přesně to, co je zajímavý. V dobrém i ve zlém.

Pro mě osobně v podstatě mystická záležitost. Během čtyřiadvaceti hodin nastaly vzájemně nesouvisející události, který velice výrazně ovlivnily směřování mého života. A nakonec jsem vyrazil na FOD na tenhle film. A to bylo razítko pod tím vším. Nebo jen takový třešnička na dortu, to je jedno. Myslím, že ten popis „divný“, „nepříjemný“ a „odporný“ a zárověň „něžný“, „křehký“ a „dojemný“ ten film naprosto vystihuje. Můžete skončit předčasně a pak to bude jenom hnusný, anebo vydžíte a bude to krásný. Myslím, že každej, kdo si ve vztahu ke společnosti občas připadá tak trochu retardovaně (nebo alespoň divně), to musí ocenit. Pokud je ovšem schopen projít tím nehezkým.