jcall2bad

Šílená slabota a zklamání. Herecké výkony jsou patetické, což má za důsledek mimo jiné i to, že nástup zombíků je drasticky nedramataickej, nudnej a nezajímavej, díky reakcí herců, kteří nevydávají absolutně žádné emoce. Atmosféra je nulová, dialogy dementní a způsob, jakým všichni herci reagují na jednotlivé podněty je prostě trapný. Profesor bez přestávky solí ze svých úst nemístný moudra a tváří se neustále jako drsňák a z celé te jejich skupinky ten nejinteligentnější, a právě jemu jsem přál smrt nejvíc. A jako poslední detail z čisté zaujatosti uvádím i tohle: SERE MĚ, jak nynější filmaři dělají obyčejně dlouhé a těžké věci strašně snadnými - mluvím o tom, jak si Jason sedne za notebook a během půl minuty nahraje videa, sestřihne je, dá to dohromady, stihne to vyrenderovat a ještě poslat na internet. A to všechno za necelou minutu. Tohle ale lidem, kteří se s podobnými věcmi v normální životě nesetkávají vadit nebude, takže se to jako zápor nedá doopravdy považovat. Normálně bych to hodil do odpadu, protože mě to nebavilo a nelíbilo se mi na tom vůbec nic, ale tu jednu hvězdu uděluju za slušné masky a efekty.

Hodně vydařený thriller, který mě snad ve všech směrech překvapil. Možná to bude tím, že jsem od něj nečekal takřka nic, ale dostalo se mi habaděj. Po celou dobu jsem si sice v hlavě docela jasně dával dohromady ten nevyhnutelný kýčovitý happyend, nicméně v tomto filmu mi až tak moc nevadil. Je to celé skrz na skrz strašně předvídatelné, ale proč se nad takovým faktem pozastavovat, když je to jinak svižné a skutečně zábavné? Nejlepší film s LaBeoufem v hlavní roli.

Jediná "špatná" stránka Dívky s Perlou je fakt, že příležitostně zaostává. Občas chození filmu působí trochu nemístně, a z některých záběrů mohli tvůrci tu a tam vytěžit víc. Webber se připojil k působivé třídě nových režisérů, kteří se téhož roku objevili. Tohle není typický dobový kousek slušné filmařiny. Jeho schopnosti a znalosti historie umění, společně s úžasnou prací s kamerou od Serry, se zkloubily k udělání Dívky s Perlou něčeho mnohem více, než jen prostým zpracováním nějaké historické fikce, čímž se to klidně mohlo stát.

Tento film by byl dokonalý nebýt několika hluchých míst a pomalého rozjezdu. Jinak musím vyzdvihnout nadprůměrné herecké výkony všech zúčastněných, velmi vhodné dobové zasazení, vydařené efekty a šokující vysvětlení na samotný závěr. Dokonalý trik nádherně zobrazuje rivalitu, která může vypknout vlastně kvůli malinké a nenápadné chybičce.

Dopisy z Iwo Jimy ukazují režiséra, jež pokračuje v dokazování jeho schopností, a který stále má skutečné, zajímavé a dynamické příběhy na vyprávění. Watanabe suveréně komanduje obrazovku a jeho kohvězdy nabízejí úžasně dráždivý portrét té opačné strany konfliktu, se kterou se všichni cítíme důvěrně familiární. Ale i přes natáčení v Japonsku, tohle je od začátku do konce Eastwoodova šou, protože jen on má dostatek komerčního a kreativního svalu na dosažení takové vize bez kompromisu nebo obětování. Pracovat bez sítě je něco, co Clint získal, byť jen díky tomu, že jeho talent - mnohem méně jeho legenda - je větší, než síť samotná, a Dopisy z Iwo Jimy dokazují, že dokonce i druhořadé nápady mohou uspět, pokud se jich ujme prvořadý filmař.

Jako horrorový fanda a milovník upírů, velice nerad bych hledal moritorium při sledování upířin. Na metafoře o upírizmu je něco tak bohatého; nekonečné sexuální, psychologické a spirituální komponenty konceptu upíra. Možná že v tomto případě není problém v upírech samých o sobě, ale v tom starým chlápkovi známým jako Drákula. Dracula 2000 mohl určitě být lepší film, ale osobně uvažuju, jak moc lepší mohl být. Vyprávění toho stejného příběhu ještě jednou; táhnoucí Drákula a Van Helsing a všichni ostatní z party se opět setkávají; upřímně už ztrácí propozici. Navzdory tomu trojcifernému číslu v názvu filmu, je to pořád ten Drákula, jehož příběh byl vyprávěn už nesnesitelně mockrát.

Hugh Laurie je neuvěřitelně charismatický chlápek, kterýho miluju. Nemusím snad ani nijak rozvádět, že na něm tento seriál stojí. Ono by to klidně mohla být one-man show, stále by to bylo stejně zábavné. Musím ale přiznat, že postupem času se epizody začnou opakovat. V každé House nejdřiv vtipkuje, pak mu docvakne co a jak tak deset minut před koncem epizody díky tomu, že mu někdo nevýznamný něco nevýznamného řekne a hurá do pokoje s radostnou zprávou. Jediným štěstím je, že v několika epizodách tato zpráva nebyla radostná.

Vize budoucnosti bez emocí není nic moc, ale není to ani tak moc příběh či děj, kvůli čemu jsem si tento film zamiloval. Spíše je to ta velmi svižná a "originální" akce, která mi prostě sebrala dech. Přiznám se, že v případě sci-fi nelogických bejkáren, jako je toto nejsem opravdu příliš náročný. Já se při sledování tohoto filmu prostě chtě nechtě skvěle bavil a o tom, jak moc logický či nelogický to je jsem vůbec nepřemýšlel. A to je dost možná dobře.

Nebýt pár nemístných záběrů, bez váhání bych udělil plné hodnocení. Skvělé herecké výkony, hodně dobrá myšlenka a KONEČNĚ pořádný důkaz toho, že němce by nebylo moudré odepisovat. Navíc, těm hodným chlapcům jsem ze srdce přál, aby to vyhráli.

"Život je jako bonboniéra. Nikdy nevíš, co ochutnáš." A já ochutnal tento snímek. Byl tak lahodný, nepopsatelný, neuvěřitelný, dojemný, fascinující a úžasný. Je to herecký koncert Toma Hankse a režijní koncert Roberta Zemeckise. Děkuju ti, Robe, děkuju za toto jedinečné mistrovské dílo.