Režie:
Michael MannKamera:
Dante SpinottiHudba:
Elliot GoldenthalHrají:
Johnny Depp, Christian Bale, Marion Cotillard, Billy Crudup, Jason Clarke, Rory Cochrane, David Wenham, Giovanni Ribisi, Stephen Lang, Leelee Sobieski (více)VOD (4)
Obsahy(2)
Film začíná v roce 1933, kdy se po odpykání 9letého trestu dostává John Dillinger na svobodu. Má obrovské sympatie veřejnosti, navzdory tomu, že páchá ty největší zločiny. Podle státních institucí vykrádal banky. Podle lidí trestal ty, kteří zavinili hospodářskou krizi. Dillinger spolu s Johnem "Zrzkem" Hamiltonem a dalšími kumpány přepadával banky za denního světla. Během loupeží zásadně nebral peníze chudým občanům, dokonce i k rukojmím, které využíval k bezpečnému útěku z místa činu, se choval vždy zdvořile. Mezitím se Dillinger vrací do Chicaga, kde potkává napůl Francouzku, napůl Indiánku Billie, do které se zamiluje. Elegantní gangster je mistrem úniků před spravedlností, a proto se policejní prezident J. Edgar Hoover rozhodne založit úřad zaměřený na potírání nebezpečných zločinců (pozdější FBI). Na tento případ nasazuje jednoho ze svých nejlepších mužů, agenta Melvina Purvise, který se po Dillingerových stopách vydává se zuřivou zarputilostí a jejich stále napínavější hra kočky s myší vyvrcholí v legendárním strhujícím zúčtování. (TV Nova)
(více)Videa (6)
Recenze (1 259)
Mann pokračuje tam, kde v Miami Vice skončil – v syrové a nepřikrášlené filmařině, v níž prim hraje ostrý zvuk a naturalistický obraz digitální kamery. Opět si báječně vypomáhá hudbou, která dodává sekvencím spád a atmosféru. Bohužel záměr udělat Heat model 30. léta ztroskotal na scénáři a Christianu Baleovi. Nevím, kdo za to může víc, ale Deppův lump hraje první housle a uhlazený muž zákona absolutně nedokáže vzdorovat jakoukoli problematičností či dvojakostí. John Dillinger jede velké sólo a Michael Mann se jeho šviháckým a gentlemanským naturelem klaní všem knírkatým gangsterským melodramatům z minulosti. Funguje to skvěle, včetně závěru. Jistou hloubku do filmu vnáší motiv Dillingera jako posledního zástupce galantních lupičů, které válcuje nenápadná mafiánská šmelina. Dvě a půl hodiny mě Veřejní nepřátelé vydrželi bavit, protože Deppovi a Cotillardové to sekne a Mann se umí ponořit přímo do středu dění. To magické něco tady ale chybí – v tomto případě dráždivé napětí mezi zákonem a zločinem, dobrem a zlem. Dillinger a Purvis jsou oba až příliš jednoznační, než aby dokázali vytvořit tak explozivní dvojičku jako Hanna a McAuley. ()
1933. John Dillinger, Alvin Karpis a hezoun Nelson zažívají zlatou éru bankovních loupeží…. Veřejnost nemá ráda únosy. Já zase životopisný filmy. I když toto má být hlavně (snad) gangsterka, mám občas potíže udržet se ve střehu. Veřejní nepřátelé nejsou špatný film, ale ničím mne nepřekvapil. Hvězdné obsazení nemá smysl komentovat. Příběh naštěstí v závěrečné třetině získává na dramatičnosti. Do té doby to pro mě byla jen životopisná gangsterka plná střelby a výborných replik zbraní. PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE *** NAPĚTÍ *** ()
VEŘEJNÍ NEPŘÁTELÉ jsou OBČANEM KANEM gangsterského filmu, a to píšu bez jakýchkoliv přehánění (až uvidíte, pochopíte, klíčová slova: "Bye Bye Blackbird/Rosebud"). Pokud s filmem má někdo problém (viz okolní podpůrměrná a průměrná hodnocení s pseudoargumenty jako "nuda", "Depp přehrává Balea" či "Mann neumí s digitální kamerou pracovat"), není schopen přistoupit na koncept a rozpoznat ústřední téma.____________________________________________________ Koncept spočívá v tom, že jednotlivé scény jsou přesně tak dlouhé, jak je zrovna vnímá postava, jejíž optikou je nám vše podáváno, přičemž nesledujeme celou dobu dění subjektivně vnímané jednou postavou či dvěma hlavními (jako tomu bylo v předešlých Mannových filmech), ale hned několika. Proto může pro vyprávění zdánlivě nepodstatný přechod z místa A do místa B, který ale vytváří určité napětí a očekávání, být ukázán celý, i z toho důvodu převážně diegetická hudba glosuje emoce či myšlenky postav v jinak chlapsky chladné podívané. Téma spočívá ve vztahu film - skutečnost/skutečnost - film, jak se vzájemně utvářejí a ovlivňují. Na to snímek několikrát zpětně upozorní, když z natáčení vyznamenání mladých chlapců přejdeme do již natočeného materiálu promítaného v kině, popř. když Dillinger v onom kině sedí a přitom je na plátno promítnuta jeho podobizna jakožto "veřejného nepřítele č. 1" a jsou osloveni diváci v sále, v kterém se najednou rozsvíti, aby se rozhlédli kolem sebe. Proto je film natočen na digitální kameru, která mu dodává realistický look, čímž se zároveň tento retro příběh podle skutečné události vymezuje jednak vůči protonoirům 30. let, jednak běžným biografiím. (Na rozdíl od takové AUSTRÁLIE, INDIANA JONESE 4 či PODIVUHODNÉHO PŘÍPADU BENJAMINA BUTTONA, kteří jsou formální nápodobou filmů klasického Hollywoodu, přičemž poslední zmíněný má s VEŘEJNÝMI NEPŘÁTELI společné to, že oba vypovídají něco o tom, jak v tomto kinematografickém období byly utvářeny hvězdy.)____________________________________________________________________________ Vztah film-skutečnost/skutečnost-film se ještě problematizuje, když si uvědomíme, že se natáčelo na místech, na kterých se před desetiletími odehrála onen "opravdový případ", že jakékoliv akční scény sází na zvukové efekty, jejich razanci a údernost, co největší uvěřitelnost, a úvodního titulku s názvem se dočkáme až v závěru; o paralelách s dnešní dobou (Krize, mučící prostředky při výsleších...) ani nemluvě. A douška na závěr: nejedná se o vyprávění o dvou lidech stojících na opačných stranách zákona (HEAT, COLLATERAL) či na těch stejných (MIAMI VICE), ale o jednom gansgterovi, který dojel - obdobně jako Denzel Washington v AMERICKÉM GANGSTEROVI - na to, že byl až příliš žánrový/filmový (viz Depp a jeho podoba s Clarkem Gablem). I proto ve vyprávění precizně dávkujícím informace se vše podřizuje postavě Dillingera. (A psát, že Bale, který hraje očima a hlasem - jížanským přízvukem, je stejný jako předtím a Depp ho přehrává, není argumentem sloužícím jako výtka.) 10/10 () (méně) (více)
Celá banda schytala co zasloužila a tak to má bejt. Komu se nelíbí, když řeknu, že jsem Billie těch pár facek při výslechu celkem přál? Chtěla tvrdýho chlapa a sklidila tvrdej osud. Její volba. Tak jsme otevřeli nadrsno a tak to k filmu se syrovejma přestřelkama ala Michael Mann patří. Jeho styl akčních scén mi přesně sedne (snad jen ta kamera nemusela bejt zas ten okatej digitál, i když je to lepší než v Miami Vice - a aby bylo jasno, vůbec mi nevadí to snímání zblízka a detaily na obličej), a přestřelka v Little Bohemia se zařadí mezi moje nejoblíbenější akční scény vůbec. Vůbec mě nezajímá, kdo má větší prostor, jestli je nebo neni duel stejně vyhrocenej jako v Heat, důležitý je, jestli funguje film jako takovej. Funguje. Dokonce i moje křehká manželka byla s filmem nad očekávání spokojená, což jsem od ní nečekal. Od Manna IMHO nejlepší. (BTW ta jejich obhajoba, že trestali viníky hospodářský krize mi dost připomíná bratry Mašíny). ()
Miami Vice nasadilo laťku zatraceně vysoko a bylo jasné, že se mistr nejspíš nepřekoná, smutné je, že se jí svým novým filmem ani nepřiblížil. Veřejní nepřátelé jsou dlouzí, až na drobné momenty ale poněkud chladní. Dobová atmosféra nefunguje, postavy nejsou zajímavé a jsou si podobné, takže se hrozně pletou a za zmínku tak stojí opravdu jen Johnny Depp, slaďounká Marion a čas od času zajímavá hudba (i tu ale umí Mann použít lépe). Digitální kamera mi nevadila, kouzelné obrazy, které by si zasloužily vytípat, vytisknout a rozsvěsit po stěnách ale ve filmu nehledejte. Potěší několik scének typu "čekání na červené", "procházka po policejní kanceláři", nebo finální scéna před kinem. Poslední slova filmu mě ale dojala, to zase jo... ()
Galerie (46)
Zajímavosti (41)
- Konverzace mezi právníkem Louisem Piquettem (Peter Gerety), soudcem Williamem Murrayem (John Lister), státním zástupcem Robertem Estillem (Alan Wilder) a šerifkou Lilian Holley (Lili Taylor) o odstranění Dillingerových (Johnny Depp) pout je slovo od slova identická s tou skutečnou. (Maulincio)
- John Dillinger byl levák, ale Johnny Depp drží zbraně i jiné předměty v ruce pravé. (Caszidy)
- Channing Tatum (Pretty Boy Floyd), Billy Crudup (J. Edgar Hoover), David Wenham (Harry Pierpont) a Christian Stolte (Charles Makley) jsou jediní herci, kteří hrají postavy ve svém skutečném věku. Všichni ostatní hráli postavy mnohem mladší, než byli ve skutečnosti oni sami. Christian Bale (35) hrál 28letého Melvina Purvise, Johnny Depp (45) 31letého Johna Dillingera, Stephen Graham (35) 25letého Baby Face Nelsona, Stephen Dorff (35) 27letého Homera Van Metera a Giovanni Ribisi (34) 27letého Alvina Karpise. Liší se tak i vzájemné věkové rozpětí. Zatímco věkový rozdíl mezi skutečnými Johnem Dillingerem a Melvinem Purvisem byl 3 měsíce, Johnny Depp je téměř o 11 let starší než Christian Bale. (Caszidy)
Reklama