Captain America: Návrat prvního Avengera

„Shield berie svet taký, aký je. Nie taký, aký by mal byť.“ Pecka. Na totálku. Jednotka ma nebrala, ale toto je špičková bomba a jeden z najlepších akčných filmov desaťročia. Neviem, ktorá akčná scéna je moja najobľúbenejšia. Či prevratná automobilová a následne "ručná" naháňačka na diaľnici (a v priľahlom okolí), či brutálne veľkolepé finále (kedy mrazivo a v masovom meradle umierajú desiatky kladných postáv, síce to nie je vidieť, ale aj tak!), prípadne perfektná naháňačka Nicka Furyho, v ktorej generálny Shieldu divákovi a nepriateľovi krásne, jasne, stručne, razantne a nekompromisne ukazuje, prečo je šéfom organizácie práve on a nie niekto iný. Vynikajúco v Captain America: Zimný vojak však fungujú i vzťahy medzi postavami a samozrejme i samotné postavy - skvelý je ako Evans s Jacksonom, tak Johansson, sympaťák Mackie alebo drsný terminátor Sebastian Stan (a vlastne úplne všetci, pravdaže nesmiem zabudnúť na skvelého Roberta Redforda a kvalitného magora Franka Grilla). Miestami som takmer ani nedýchal. Pravdupovediac (odpustite rúhanie) mi film pripadal ešte o kúsok lepší, ako Brubakerova komiksová predloha (ale aj tá je skvelá). (12.01.2017)

Předně, interpretovat první polovinu Kapitána Ameriky prizmatem klasik špionážního žánru vyžaduje poměrně vysokou míru tolerance k nedomyšlenostem a jednoduše průhledným zvratům, zároveň to, obávám se, vede zhruba v polovině ke zklamání, když se neodvratnost přihlásí o slovo a Kapitán připomene, že zrovna on může těžko avengerovská pravidla porušit (svým způsobem je mnohem podvratnější twist IM3, ale tam to jaksi zapadne v humorné stylizaci). Jinými slovy, pro mě tenhle film udržuje stabilní level prostoty. Ono vnímat jako podvratný a přesahový moment, kdy symbol americké válečné propagandy žehrá na agresivitu a bezskrupolóznost zahraniční politiky USA, vyžaduje jistou míru shovívavosti. Ty pravé a autentické hodnoty totiž nejsou nijak zvlášť ohroženy, protože je v sobě nese od začátku do konce hlavní postava. Marvelovky v tomto ohledu integritu svých hrdinů příliš netestují a svět ohýbají k jejich obrazu (skutečně mi asi nikdo nebude tvrdit, že současnou Ameriku trápí vedle špízlování občanů a "leaků" i problém vnitřních nepřátel a denacifikace). Tady bych ale kritické úšklebky zaparkoval. Tohle je skutečně nástavba, kterou si člověk může / nemusí rozehrávat. Jinak je Kapitán naplněním škatulky marvelovského blockbusteru par excellence. Má vůbec nejlépe zrežírovanou akci z celé avengerovské linii (parádní kinetika i fyzická kontaktnost kupodivu přežijí bez nepřehlednosti i 3D brýle), Chris Evans ve své svalnaté verzi dědy Simpsona stále nachází dost křehkosti a správňáctví, vedlejší postavy mají svůj "opatrný magnetismus" a vyprávění tentokrát netrpí příliš dlouhým exponováním. I když mi dělá problém nechat se do toho emocionálně zaháčkovat, nedělá mi jediný problém se tím dobře bavit. Určitě jedna ze tří nejlepších avengerovek. [75%] P.S. Mimo soutěž: není marvelovské univerzum už trochu moc rozbíhavé a nezvládnutelné? Ve vzduchu levitují hrůzyplné ničivé objekty a člověk si říká... kde je sakra Tony Stark? (04.04.2014)

Film dvou rozdílných polovin. V té první se Marvel vydává ze své obvyklé nic proti ničemu barevné sázky na rodinnou jistotu do jím doposud neprobádaných vod vážněji pojatých komiksáren à la ty ze stáje DC. A světe div se, jde to Kapitánovi až nečekaně k duhu; již jen ta osobní fyzická devadesátková akce je přesně tím, co marvelovky potřebovali jako sůl. Vše však bere za své od bunkru v New Jersey, kdy se to rázem mění v promenádu jedné natuplé deus ex machiny za druhou. Což by nutně nemuselo až tak vadit ve standardní omalovánkové "ha ha ha" marvelovce, ale tady to působí vyloženě nepatřičně. Když se k tomu přidá neúměrná a neopodstatněná délka, nevyužitý potenciál některých postav a s ohledem na veškerou předchozí kontaktní akci stylem naprosto nesednoucí tuctové CGI střihfestové finále tak... Tak je z toho sice dobrá marvelovka (a jedna z dosud třech vůbec nejlepších), ale nic víc. A to ta sympatická první polovina slibovala právě "to víc" ve stylu, na který od Marvelu čekám již od prvního Iron Mana. (02.04.2014)

Mám radost z toho, že se o židovsko-bankovní Hydře natočil film a ukázal tak světu, kam spěje naše civilizace. Na druhou stranu jsem tradičně smutný z toho, že jakákoli zmínka o NWO již nyní bude zlehčená tím, že to říkali ve filmu nevalné historické věrnosti. Ať tak či onak, tak mne tedy druhý emerický kapitán pobavil dostatečně. Víkem od popelnice se oháněl naprosto světově a tak zbývá jen doufat, že příště vezme do ruky celou popelnici a snít o tom, že Hydra dostane po palici rovnou kontejnerem. To bych si snad takovou bublinovou omalovánku i přečetl, což jsem neučinil od raných dob Myšpulína s Fifinkou. (26.09.2014)

Marvel je sekta, navenek přístupná všem a otevřená nekonvenčním duším, pro které se budování jejich vesmíru může stát vrcholnou štací, ale vevnitř je svázána tvrdou doktrínou o neomylnosti Kevina Feigeho a neochotě popustit uzdu alespoň u jediné značky. Cap do toho našlápne docela nekompromisně a dlouho se drží, kontaktní souboje jsou po dlouhé době zase cool, děj není pitomou omalovánkou tradičních klišé a hlavní záporák nastoupí s opravdu nevídanou razancí (skvěle podpořenou Jackmanovým hudebním motivem). Blbý je, že se musí ctít velkolepá destrukční pravidla a v závěru se tak vše sesype do tradičního bordelu 0 1 a thrillerová hra na starosvětskou notu zhořkne během pár okamžiků (navíc přestane být přehledná). Věřím, že Russovci měli hodně volnou tvůrčí ruku na place, ale tahle betonová dramaturgie na léta dopředu musí vést zákonitě do pekel. [Docela by mě zajímalo, jak Shane Black v IM3 prokličkoval, tady se to skoro 100 minut daří víceméně taky.] (17.11.2014)