Reklama

Reklama

VOD (1)

Obsahy(1)

Mladý spisovatel Stingo přijíždí v roce 1947 z amerického Jihu do newyorského Brooklynu. V penzionu, kde se ubytuje, se seznamuje s dvojicí milenců, Židem Nathanem, až patologicky zaujatým problémem Židů a holocaustu, a něžnou Polkou Sophií. Hned zkraje si všimne, že jejich vztah prochází prudkými zvraty a Nathan se někdy chová neuvěřitelně surově. Přesto se nakonec stanou přáteli. Stingo se pouští do psaní svého románu s autobiografickými prvky … Brzy zjišťuje, že Sophie byla v koncentračním táboře, přestože je čistá árijka, kde – jak vypráví – zemřel její otec, varšavský profesor práv, i její manžel. S Nathanem se seznámila, když jednoho dne omdlela v knihovně. Půl roku po příjezdu do Ameriky byla na konci sil. Nathan ji zachránil, staral se o ni, vařil pro ni a vedl s ní dlouhé rozhovory. Při jednom setkání se Stingem mu svěří, že kvůli masu, které tajně sehnala pro svou matku trpící tuberkulózou, byla poslána do koncentračního tábora. Přežila a pak strávila nějaký čas ve Švédsku … Jednoho dne dosáhne Nathanův záchvat zuřivosti vrcholu. Zatímco Stingo se Sophií přichystali oslavu jeho nového vynálezu z oboru biologie, o němž stále hovoří, udělá scénu, oba uráží a zdrcená Sophie se opět postaví na jeho stranu. Druhý den jsou oba pryč. Stingo Sophii hledá na katedře polonistiky, kde mu její vedoucí sdělí, že Sophiin otec byl vášnivý obdivovatel nacistů a antisemita, tedy opak toho, co mu Sophie napovídala. Jeho protižidovské postoje byly všeobecně známé, přesto ale jakožto potencionálně nebezpečný intelektuál nakonec skončil v koncentračním táboře. Když si Sophie druhý den přijde pro věci, všechno přizná, i to, jak se o otcových postojích dozvěděla, když mu jednoho dne opisovala projev, s nímž měl vystoupit a který proklamoval „vyhlazení“ jakožto konečné řešení židovské otázky v Polsku. Vzpomíná i na Poláka Josefa, který ji tehdy velmi miloval a jehož sestra Wanda ji žádala, aby se připojila k odboji. Sophie ale odmítla a Josefa brzy nato zabilo gestapo. Ona sama byla i s dětmi zatčena a transportována do Osvětimi … Vypráví, jak při selekci vězňů poslali jejího chlapce Jana do tábora pro děti, zatímco dcerka šla do plynu. Díky znalosti němčiny se Sophie stala sekretářkou velitele tábora Rudolfa Hösse. Hned po příjezdu ji kontaktoval vězeň, který ji žádal, aby v pokoji Hössovy dcery Emmi sebrala rádio. Sophie váhá. Mezitím se dozvídá, že v dětském táboře vypukla epidemie a snaží se i za cenu, že se mu nabídne, uprosit velitele Hösse, aby ji propustil na svobodu. Ukazuje mu otcův článek o „konečném řešení židovské otázky v Polsku“. Höss odmítá a tak Sophie prosí alespoň, aby jejího syna poslal do Německa na převýchovu v rámci projektu „Lebensborn“. Höss slibuje, svůj slib ale nedodrží. Sophii se nepodaří ani sebrat rádio, malá Emmi ji přistihne. Syna už nikdy nespatří. Velitel Höss je přeložen a Sophie se vrací na svůj blok... (TV Prima)

(více)

Recenze (395)

Big Bear 

všechny recenze uživatele

Uf... Ačkoliv jsem film nikdy neviděl, pochopitelně vím oč v něm jde a známá  mi byla i ona volba. Ačkoliv záběrů z koncentráku je ve filmu minimum a vlastně se v nich neodehrává žádné fyzické násilí, přesto naprosto nekompromisně a naplno ukazuje zrůdnost nacismu. Film začíná v roce 1947 v poválečné Americe. Život běžel dál, většina lidí se snažila žít, pracovat a koukat před sebe. Ale bylo i mnoho těch, kteří se nemohli zbavit své minulosti ať už kvůli vlastním výčitkám z vlastních vin, nebo jen proto, že to oni přežili jako jediní koncentrák... Tito hluboce traumatizovaní lidé o svých zážitcích snad kromě tribunálů s válečnými zločinci nikdy nemluvili. Zamkli to v sobě na deset západů a leckdo s tím i zemřel. Řada známých či příbuzných o nich věděla třeba jen díky vytetovanému číslu na ruce, že byli v koncentračním táboře, ale nic víc. Až brilantní akce Mosadu při lapení zrůdy Eichmanna a následný soudní proces, kde se znovu připomněla nacistická zvěrstva otevřela i jejich třinácté komnaty. Znal jsem pár přeživších holocaust, mojí babičce říkali maminko, protože se o ně jako zdravotní sestřička starala těsně po válce, když je jako malé děti dovezli z osvobozených koncentráků k nám. Všichni v dospělosti udělali za svojí minulostí tlustou čáru. Svět dělili na svět před holocaustem tam kdesi v Polsku a na Ukrajině s maminkami a tatínky a sourozenci a strýčky a dalšími příbuznými a  na svět po válce.  Jinak by asi nešlo přežít. Uvědomuji si ale, že musela být dlouhá řada těch, kteří žít dál nemohli. Kteří tlustou čáru nedokázali udělat.  Naprosto to chápu. Meryl předvedla vážně fantastický výkon a úžasný byl i Kevin Kline. Petera MacNikola má zafixovaného spíše jako seriálového herce, nebo herce spíše průměrných filmů. Jeho účast mne tu docela potěšila a svým mladickým až vyjukaným zjevem skvěle sekundoval zralé Sophii a světáckému Nathanovi. Tohle je za plný počet! * * * * * ()

lamps 

všechny recenze uživatele

Jak je román šíleně zdlouhavý ve své mně nepochopitelné zálibě detailně popisovat interiér každé místnosti, minulost každé vedlejší postavy i myšlenkové pochody hlavního hrdiny, které příběh pramálo posouvají správným směrem, tak film ubíhá přes svou papírově odpuzující stopáž nesmírně hladce, z knihy si citlivě vybírá jen to nejdůležitější a daří se mu úspěšně evokovat přesně ty emoce a dojmy, o něž se bezpochyby snažil i tvůrce předlohy Styron. Přičemž zásadní roli hraje nejen přesná režie, ale hlavně ústřední herecký trojlístek, který předvádí svůj talent v plné parádě a především Kevin Kline si za to precizní znázornění rozporuplnosti a skrývané záludnosti Nathanova charakteru říká o Oscara doslova každou pronesenou větou. Navíc scény z Osvětimi jsou skutečně výborné jak obsahově tak formálně, a přestože patří k vedlejším motivům, zanechají zdaleka nejsilnější dojem. Jedinou výraznější slabinou tak zůstávají lehce prkenné divadelní dialogy - opravdu je potřeba, aby se aktéři nejprve pět vteřin tvářili strašně záhadně, a až poté se pomalu namáhali s odpovědí? Jinak byl ale tenhle film (a kniha bezpochyby také) správnou volbou.. 85% ()

Reklama

poz3n 

všechny recenze uživatele

Skromně řečeno, Meryl Streep předvedla v Sophiině volbě jeden z nejlepší ženských hereckých výkonů ever. Pár filmů jsem už viděl a nepamatuji si na žádnou jinou ženskou roli, ve které by se herečka tolik oddala své roli (nasnadě je porovnání s herci, kteří sbírají takto silné role oproti ženám jak na běžícím pásu). Pohled na Meryl sám o sobě už vydá za zážitek. Ten je ale samozřejmě podpořen i zbylými aspekty. Herecky, technicky i dramaticky prostě skvělý film, právem se honosící svoji tichou slávou. 8/10 ()

Pejpr 

všechny recenze uživatele

Nedokážete si představit moje zklamání. Hrozně jsem se těšil na atmosféru, na děsivé záběry z lágrů a na pohnutou volbu. Jenže Sophiina volba je "jenom" psychologické drama obyčejného ražení. Kdyby film zachycoval JEN tu dobu, co strávila Sophie v lágrech, tak by určitě u mě bodoval víc. Protože občasné záběry z války ve mě totiž nezanechaly téměř žádnou stopu. Já se prostě nedokážu spokojit s tím vyprávěcím tónem. A ta současná linie mi taky nepřidala nijak zvlášť úchvatná. ()

misterz 

všechny recenze uživatele

Silný a dojemný príbeh. Uvedomujem si, že chváliť výkon M. Streep je, čo sa tohto snímku týka, niečo ako nosiť drevo do lesa, pretože ju každý chváli, ale nedá mi. Vždy som si myslel, že je to skvelá herečka, no ale toto čo tu predviedla.... spadol som na zadok. Naozaj, fantastický, famózny, brilantný výkon, na také niečo sa len tak nezabúda, jedno z najlepších stvárnení ženskej postavy vôbec. V rámci jej postavy tu bolo všetko do detailov prepracované a premyslené - od zubov, mimiky, držania tela až po ten jej perfektný a presvedčivý poľský prízvuk, no úžas. Nikto na svete by to nezahral tak ako ona. Keď si predstavím, že pôvodne plánovali obsadiť Magdu Vášáryovú tak mi je z toho nápadu na smiech. Dejová linka vyskladaná zo Sophiiných spomienok bola tiež výborná a hlavne emotívne bohatá, pri scéne s voľbou mi išlo už skoro srdce rozpučiť avšak všetko ostatné, čo sa udialo medzi ňou, jej priateľom a spisovateľom v Brooklyne mi už neprišlo tak úžasné, skôr len mierne nadpriemerné, aj keď na druhú stranu by sa tam našlo zopár pekných myšlienok. Celkovo to vidím na solídny nadpriemer, hlavne vďaka jedinečne famóznej M. Streep a emotívnej časti dejovej linky z koncentračného tábora. 80/100 ()

Galerie (173)

Zajímavosti (35)

Související novinky

Čertova švígrmutr

Čertova švígrmutr

30.06.2006

Někteří charakterní herci hrávají v inteligentních hlubších filmech, když jim jde o umění a touhu něco po sobě zanechat. Z toho se ale objeví v tak prvoplánovém hloupoučkém čemsi, že se člověk… (více)

Reklama

Reklama