Schodiště

Kauzu Michaela Petersona jsem neznala, o minisérii mi ale začala vykládat kamarádka a protože mě to zaujalo, řekla jsem si, že se také zkusím mrknout. A jsem ráda, že jsem to udělala. Vskutku nevšední případ se nám tu představuje poutavě, poměrně se daří prolínání časových rovin (snad jen ke konci jsem měla trochu problém pochytit, o kterém soudním stání se zrovna bavíme), dobré jsou herecké výkony všech zúčastněných v čele s Colinem Firthem v poměrně netradiční roli. Jeho Michael Peterson dokázal být tu zdrceným nebožákem, který přišel o manželku, tu "vychcaným" hajzlíkem jdoucím po penězích, tu milujícím manželem a otcem a za chvíli zase bezcharakterním slizákem bez špetky citu v těle. To vše (a ještě mnohem více) dokázal Firth náležitě předat divákovi, takže nejrůznější emoce jako lítost, opovržení, bezmoc, vztek se u vás při sledování hezky střídaly a mísily. Skoro až fascinována jsem byla tím, jak nám tvůrci postupně předvedli v retrospektivách různé verze události, pokaždé jsem byla napjatá a zvědavá, jak to tentokrát bude pojato, pak to ve mně vyvolávalo spoustu různých otázek, nad kterými jsem mohla přemýšlet. Kdyby se mě někdo zeptal, tak bych po zhlédnutí minisérie nedala určitě ruku do ohně ani za vinu ani nevinu Petersona (i když první varianta by mi připadala pravděpodobnější). Bylo ale fajn zamyslet se spolu s tvůrci nad různými možnostmi, které působily v různé míře absurdně či naopak pravděpodobně, věrohodně. Moc jsem nepobírala, proč vyšetřovatelé pracovali od začátku v podstatě pouze se dvěma variantami toho, jak se to celé mělo odehrát (nešťastné uklouznutí x vražda manželem). Proč třeba někoho nenapadlo hned zkraje řešit, jestli nebyl náhodou v domě někdo další? (Tady musím ale podotknout, že nejsem informovaná, jak moc se tahle minisérie drží známých okolností a jak moc třeba některé věci vynechává, upravuje; netflixovský dokument jsem zatím neviděla). Taky jsem tedy žasla (a skoro byla až pobavená), jak se tam furt někdo (v rámci vyšetřovacích pokusů, obhlídky místa činu ze strany porotců atd.) válel v civilních hadrech v litrech krve nebožky Petersonové. Sice to byla krev již zaschlá, ale i tak, prostě nepochopím (tak jako asi ani spoustu dalších aspektů USA systému vyšetřování a souzení trestních věcí):) Ale to jen tak na okraj... Závěrem snad jen ještě dodám, že by podle mého mínění sérii prospělo zhuštění do méně dílů, ke konci už to začínalo působit trochu uměle natahované a i mnou výše vyjmenovaná pozitiva trochu ztrácet své kouzlo. Celkově ale hodnotím pozitivně. 75 %. (28.07.2022)

Campos mě po Ďáblovi opět pohltil aby mě ale pro tentokrát totálně sejmul... a to v negativním slova smyslu. Schodiště je s přehledem natočená, slušně zahraná a s chutí zrealizovaná minisérie kterou jsem do páté Epizody uznával jako další Antoniovu trefu. Poslední tři epizody ale poslali celý projekt tak neskutečně do hajzlu a zlikvidovalo veškeré divácké čekání na finální katarzi a bohužel i finální dojem. Škoda (07.01.2024)

Zhruba od poloviny jsem se teprve začal orientovat, kdo ke komu skutečně patří. Složitá rodina, se složitými vztahy a ještě složitějšími povahami. Tohle platí zejména o Mikeovi. Michael Peterson přišel na to, že lhát je snažší, než mluvit pravdu a tak často a v důležitých věcech lhal. Jak mu lze tedy věřit, že tentokrát nelže, když tvrdí, že svou manželku nezabil? Velmi časté flashbacky jsou nutné, ale někdy bylo co dělat, abych se v tom vyznal. Nad průměr zvedá tuto sérii výkon Colina Firtha, kterému věříte, že to neudělal, ale každou chvíli čekáte, že se k vraždě přizná, tak věrohodně to hraje. (26.06.2022)

„Soud jsou prostě dvě strany, které soutěží o lepší příběh.“ Kathleen evidentně bojovala. Na těle měla 35 řezných ran, poranění a pohmožděnin, a 7 tržných ran na zadní straně hlavy. Je patrné, že nás bude celou dobu provázet záhada, zda to spisovatel a komunální politik Michael udělal, navíc v několika časových obdobích, která budou postupně přinášet několik překvapivých odhalení. Zajímavou volbou je obsazení Colina Firtha, který sází spíš na „odlehčenější“ typy rolí, tady coby sebevědomý egoista, kterého nastalá situace znervózňuje, dráždí a nutí ho k dalším lžím, rozhodně zaujme. Platili za harmonické soužití, po fázi truchlení se ovšem začnou objevovat první pochybnosti a dotazy, kolik toho o Michaelovi jeho děti skutečně vědí. Třeba o jeho sexualitě. A jakmile přichází možnost přečíst si pitevní zprávu, část rodiny svůj názor přehodnotí. Když už jsme u toho, možná se šlo ještě víc zaměřit na to, jak zásadně událost změnila životy jednotlivých dětí. Soud, rozsudek, odvolání, druhé odvolání. Hledání cest a zkoušení berliček, co by tak mohlo ještě zabrat. Líbí se mi, že obhajoba přišla se svým příběhem, obžaloba vyprávěla svůj příběh, dokumentaristé (ano, další linie) měli zase svůj. Ale divák pořád vnímá všechny tragické verze Kathleeniny smrti, u kterých se nikdo nechce mýlit. A tvůrci nás pořád dokáží udržet v napětí, nejen zajímavou sondou do amerického právního systému. Herecky moc fajn, Firth nějakou tu cenu získá, nesnadnou rolí se v různých časových osách prokousal výtečně, bavila mě i právnička Parker Posey nebo Michaelův obhájce Michael Stuhlbarg. A pak samozřejmě Toni Collette, která je prostřednictvím flashbacků výborná. Skvělé momenty od ní divák dostane zejména v sedmém dílu. Ve výsledku spokojenost. (17.08.2022)

Obušku, z pytle ven! po americku a kaleidoskopicky, únavně, překombinovaně. Úvod zajímavý, nakonec ztráta času. A nepomáhá tomu ani výborný Colin Mlátička, kterého asi odpornějšího nepamatuju. Rodinka otravných frustrovaných děcek, umocněna blbým scénářem a slabým herectvím, naopak zajímavá byla Júli, která vystřihla pomatenou střihačku na výbornou, Toni tradičně fajn, za některé vydařené epizody nechám průměr, ale dva poslední díly byly opruz neskutečný. Cosi tak mizerně natočeného se jen tak nevidí. Zároveň mi nejde do hlavy amatérsky uklohněná soudní pitva, počty tržných ran a úderů, ty kráso, to by ty schody musely být ze skla říznutého žiletkami, nad kterýma jezdí nahoru/dolů kvalitně napevno uchycená baseballka. To mi neříkej, že takový náš Igi Dvořáček by na stole, schůdek po schůdku, nezjistil, jak večírek gradoval. Jo a s tou sovou? To mohlo skutečně malinko nahrát panu spisovateli. Na moji kamarádku kdysi skočil kohout, to vám bylo něco....... (01.05.2023)