Říše světla

komorní příběh stárnoucí osamělé ženy, která krom práce v kině a občasnému poskytnutí pomocné ruky svému nadřízenému nemá v životě skoro nic. To se změní ve chvíli, kdy do kina nastoupí mladý Stephen, který to jako černoch nemá v Británii v té době zrovna úplně jednoduché. Mezi touhle na první pohled nesourodou dvojící tak vzniká pevné pouto. Na Empire of Light sem se celkem těšil, protože mám opravdu rád Sama Mendese a jakkoliv opět přináší herecky i technicky precizní kousek, není v něm pro mě už nic navíc. Ty necelé dvě hodinky se dají v pohodě vydržet a o špatný film rozhodně nejde, ovšem od režiséra, který má na kontě dnes už klasické kusy bych čekal trochu víc...60% (26.02.2023)

// Člověk musí odložit veškerý cynismus a nejspíš si podobnou romanci i prožít, aby pochopil, o co tady Mendesovi šlo, nicméně když se vám to sejde, je Empire of Light naštěstí mnohem víc než jen pouhým milostným dopisem kinematografii/neúspěšným oscarovým kalkulem. Silné, málem i zdrcující, k dokonalosti ale přece jen kus chyběl. 8/10 (27.04.2023)

Po 30. rokoch kariéry, prvé zakopnutie Sama Mendesa. Čo rozhodne je slušná vizitka, akurát kto má od Empire of Light očakávania slušného filmu, ten musí pomerne schladiť svoje očakávania. Sam Mendes má síce stále technickú stránku filmu v malíčku, akurát by si nemal písať úplne sám scenáre, pretože potom z toho vznikne takýto neučesaný mišmaš rôznych tém ako v prípade tohto filmu. Empire of Light by sa chcel venovať množstve tém od medzirasového a medzigeneračného vzťahu, cez problém rasizmu v Británii v 80. rokoch, neveru v manželstve, zaoberať sa duševnými poruchami (schizofrénia), až ponúknuť nostalgickú lásku k filmu podobne ako Spielberg v nedávnych Fabelsman. No žiadnej z načrtnutých tém sa nevenuje dostatočne, všetky mieša dohromady skôr bez rozmyslu a v závere sa ukáže, že aj bez jasného cieľa, keďže film namiesto toho, aby akokoľvek dramaticky vygradoval a doriešil aspoň jednu tému, tak vyplynie prakticky do ničoho zásadného a len obyčajného, unylého konca. A vlastne aj bez toho, aby ste ústrednému vzťahu medzi Oliviou Colman a Michaelom Wardom za celých 115 minút filmu akokoľvek uverili. Síce netypická, ale pomerne zbytočná romantická dráma, ktorá nedrží nijako pohromade. Film rozhodne nehodný réžie Sama Mendesa. CELKOVO: 5/10 (18.02.2023)

Poetický, křehký, intimní Mendes. Empire of Light je pomalu plynoucí film, který skrze strhující obrazy Rogera Deakinse a minimalistickou výpravu jedné pobřežní ulice s opulentním kinem, pojednává o strastech osobního života. Deprese, samota, nemoc, rasová problematika. Načrtává se tu několik silných témat v pomalu plynoucím příběhu hrstky lidí, sdílející své trable v britském maloměstě. Celek mi přijde ale možná až příliš artový, příliš statický a bez energie. Olivia Colman herecky vládne, ale cestu si k většině postav nenajdete. (10.12.2023)

Slice of life z 80s Británie, Mandesova pocta klasickým kinům, romance dvou outsiderů nepřízni osudu navzdory, komentář k rasismu a sexismu soudobé společnosti - neukotvenost v jednom tématu může vadit lidem zvyklým na Mandesova obvyklá vyhrocená dramata, ale na to natočit si občas takto odpočinkový a příjemný film není nic špatného. Zvlášť s jeho  (a Deakinsovým) talentem pro vyšperkování každé scény, každého záběru. I Reznor jako by si netypicky neagresivním soundtrackem chtěl udělat něco jen tak pro radost... a to drama tu bohatě dohání svým fantasticky expresivním a přitom lidským herectvím Olivia Coleman. Věřím že jediný důvod proč tady nedostala aspoň nominaci na oscara je právě proto jak je film nevtíravý/nevýrazný. 8/10 (09.09.2023)