Říše světla

Po 30. rokoch kariéry, prvé zakopnutie Sama Mendesa. Čo rozhodne je slušná vizitka, akurát kto má od Empire of Light očakávania slušného filmu, ten musí pomerne schladiť svoje očakávania. Sam Mendes má síce stále technickú stránku filmu v malíčku, akurát by si nemal písať úplne sám scenáre, pretože potom z toho vznikne takýto neučesaný mišmaš rôznych tém ako v prípade tohto filmu. Empire of Light by sa chcel venovať množstve tém od medzirasového a medzigeneračného vzťahu, cez problém rasizmu v Británii v 80. rokoch, neveru v manželstve, zaoberať sa duševnými poruchami (schizofrénia), až ponúknuť nostalgickú lásku k filmu podobne ako Spielberg v nedávnych Fabelsman. No žiadnej z načrtnutých tém sa nevenuje dostatočne, všetky mieša dohromady skôr bez rozmyslu a v závere sa ukáže, že aj bez jasného cieľa, keďže film namiesto toho, aby akokoľvek dramaticky vygradoval a doriešil aspoň jednu tému, tak vyplynie prakticky do ničoho zásadného a len obyčajného, unylého konca. A vlastne aj bez toho, aby ste ústrednému vzťahu medzi Oliviou Colman a Michaelom Wardom za celých 115 minút filmu akokoľvek uverili. Síce netypická, ale pomerne zbytočná romantická dráma, ktorá nedrží nijako pohromade. Film rozhodne nehodný réžie Sama Mendesa. CELKOVO: 5/10 (18.02.2023)

Empire of Light je skôr taký nenápadný film, človek by až nepovedal, že je od Mendesa. Nie síce jeho najlepší, ale stojí za pozretie. Mendes sa tu venuje viacerým dôležitým a citlivým témam, každej z nich by sa dalo venovať aj individuálne a on ich tu všetky skĺbil do jedného filmu, čo miestami pôsobí až prekombinovane. A potom tu máme lásku k filmu. Kino Empire je v skutočnosti bývale kino Dreamland Cinema v prímorskom mestečku Margate na juhu Anglicka. Páčilo sa mi byť na dve hodiny v zákulisí diania v kine, keďže aj ja osobne kino milujem a navštevujem ho pomerne často. Olivia Colman tu priam exceluje, z vedľajších postáv ma oslovil Toby Jones. Spočiatku to celé plynie dosť pomaly a vzbudzuje dojem, že to asi nebude za veľa stáť, no postupne to začne gradovať a napokon diváka odmení množstvom emócií. Empire of Light nie je ani tak o deji či myšlienke, ale skôr o pocite. Samota, smútok, rutina, nespravodlivosť, beznádej, hnev, sklamanie. Záblesk nádeje, svetla, radosti ako Empire of Light, keď sa všetko rozsvieti na lepšie časy ako úsmev na tvári Olivie Colman. Zároveň som získala tipy na zopár klasických filmov z tej éry. 65%. (04.03.2023)

// Člověk musí odložit veškerý cynismus a nejspíš si podobnou romanci i prožít, aby pochopil, o co tady Mendesovi šlo, nicméně když se vám to sejde, je Empire of Light naštěstí mnohem víc než jen pouhým milostným dopisem kinematografii/neúspěšným oscarovým kalkulem. Silné, málem i zdrcující, k dokonalosti ale přece jen kus chyběl. 8/10 (27.04.2023)

Komorní melancholické drama, které má od každého trochu a u kterého je třeba odložit veškerý cynismus. Olivia Colman pracuje v kdysi slavném kině na britském pobřeží, poznáváme i další milé loosery z obsluhy kina, kterým šéfuje arogantní „stav se u mě v kanclu“ Colin Firth. Vyprávění rozhýbe příchod nového trhače lístků. On je mladý černoch (příběh se odehrává v 80. letech), ona postarší dáma s několika podezřelými psychickými zkraty. Výsledek je takový nijaký a odtažitý, hůře se ztotožňující s některou z postav, nicméně jisté neotřelé kouzlo to má (protože za kamerou stojí skvostný Roger Deakins) a Sam Mendes jednoduše není průměrný režisér, takže si diváka postupně získá na svou stranu. Ovšem jakmile v druhé polovině přišly vypjatější momenty, moc jsem si přál, aby jich bylo víc. Nestalo se. (30.04.2023)

Producent, reziser a scenarista Sam Mendes nesie uplnu a hlavnu zodpovednost za to ako sa Empire of Light nepodarilo. Mohla to byt pocta kinam a ludom co v nich pracuju, ale Mendes sa rozhodol ze do filmu navyse zakomponuje nielen rasiszmus v Anglicku 80tych rokov, ale i mentalnu nemoc hlavnej hrdinky (nastastie je Olivia Coman vynikajuca a jedina vec co to vsetko drzi nad vodou). Na jeden film je toho dost, ale ani jedna dejova linka nie je zapamatovania hodna. (11.03.2023)