Infinity Pool

Účastníci zájezdu v bizarní vizi mladého Cronenberga, který se nejen potatil, ale i dost inspiroval poetikou a vizuálním stylem Nicolase Windinga Refna. V podstatě je to extrémní verze body hororu, ve které není nouze o intenzivní psychedelické scény a surrealistické výlevy. Podivně perverzní a provokativní podívaná, která je nejzajímavější do okamžiku odhalení pointy. Pak už je to jeden velký guláš, ovšem Alexander Skarsgård a Mia Goth jsou parádní. [55%] (26.02.2023)

CRIMES OF THE FUTURE jsou jeden z nejlepších filmů minulého roku - a INFINITY POOL je jedním z nejlepších letošních. Dohromady by tvořily ideální double-feature v městském grindehouse, případně na festivalu v nějakém arthouseu. V prvním snímku je znovu promýšlen koncept smrti (David Cronenberg), v druhém je smrt věcí inspirace pro vyhořelé autory (Brandon Cronenberg) - a obě díla, přestože pracují s prvky body horroru, jsou žánrově velmi obtížně zařaditelná, např. Brandonovo začne jako drama o krizi manželství/mírná satira zbohatlictví, aby se snímek přehoupl do sci-fi, následně reverzního home invasion a ke konci survivalu. Pokud bych měl nějak škatulkovat, ale hlavní je neurčitost, proměnlivost, nestálost.__________ Srovnání obou Cronenbergů se vyloženě nabízí, protože INFINITY POOL využívá schéma zasvěcování jedince do společenství s vlastními pravidly ala VIDEODROME, CRASH, EXISTENZ či MAPY KE HVĚZDÁM. A jako v jiných narativech, v jejichž centru je umělec, se stírá hranice, až jsou některé věci dost dobře nerozlišitelné, jako je tomu ve VIDEODROME, NAHÉM OBĚDĚ či EXISTENZ (Baudrillardova simulakra na pokec?). Brandon, přestože jsou jeho filmy stejně jako otcovy těžce existencialistické, ovšem nachází vlastní identitu.__________ Vím, poněkud paradoxní tvrzení v souvislosti s filmem, který pojednává o ztrátě/nerozpoznání autentické identity a jasného určení v pozdně moderní, kulturně promíšené společnosti.  Dílo je ale stylisticky zcela suverénní (pouze svou parametričností evokuje např. COSMOPOLIS): převážně absence ustavujících záběrů, které jsou nahrazeny detaily, protože nám stejně jako turistickým cizincům větší celek uniká; bližší rámování a inscenování každé dialogové scény jinak, protože prostředí je navzdory rozlehlosti stísňující a vztahy mezi postavami se proměňují; hrátky se subjektivizací včetně klamavých hlediskových záběrů (komu náleží?) a avantgardních montáží; předkamerový prostor, který je postavený na okázalých kontrastech (luxusní resort, ovšem obehnaný plotem, pláž, na kterou zamíří v drahém autě, jenže poblíž stojí autovrak, či neurčitost národní identity vzhledem k japonské restauraci, bollywoodskému tanečnímu vystoupení, latinskoamerickým tradicím aj. vlivům)...__________ Z dosavadních celovečerních filmů Brandona Cronenberga je INFINITY POOL jeho nejlepší: navzdory nápomocným přirovnáním k stěžejním dílům Davida Cronenberga je tohle svébytný film-bestie. Rozdíl mezi Davidem a Brandonem, dvěma v mnohém docela staromódním existencialistům, je asi jako mezi Camusem a Sartrem (Brandon se sklony k posílení absurdity tíhne víc k prvnímu zmíněnému, byť to tentokrát zakončuje víc na toho druhého uvedeného). P. S. Pokud jsem viděl vystříhanou verzi (R), tak se MPAA stala hodně benevolentní, když pustí detailní záběr ejakulace, rozmlácení obličeje na... a scénu orgií, v níž se vagína morfuje do penisu/z vagíny vychází penis (nikoliv tradičním způsobem). (25.01.2023)

Brandonovi Cronenbergovi rozhodně nechybí talent vymyslet zajímavý (a znepokojující) nápad a vytvořit obrazem dobře zapamatovatelnou iluzi chmurnou světa s následky technologií a citově prázdným lidstvem, vždycky mi ale u předchozích filmů něco chybělo, snad napínavé vyprávění, celková sladěnost scén s příběhem nebo výrazné postavy.  Napotřetí ale Cronenberg junior konečně vyplodil zdařilý film, opět mu dvorní kameraman Hussain vykouzlil k nízkému rozpočtu atraktivní vizuál s letním oparem dovolených připomínajících letoviska komunistických režimů. Klasické téma o sci-fi vymoženostech, které vedou k úpadku lidskosti skrze zneužívání totalitními režimy anebo znuděnými pracháči toužícími za své peníze vyždímat ze života víc privilegií velmi osvěžuje obsazení Alexandra Skarsgårda, který opět uplatnil talent zahrát divácky srozumitelnou vnitřně komplikovanou postavu. Z herců určitě stojí za zmínku i typově výborně obsazená Mia Goth. Snímek uběhne rychle, jediným zdržením je efektově zajímavá scéna orgií, která ale nemá moderního diváka okoralého pornografií šanci šokovat obsahem a jen trochu zdržuje. (19.02.2023)

Cronenberg si pri rozprávaní príbehu zvolil cestu spoznávania tamojšej partie, v podstate kultu turistov, ktorý zdieľa jedno veľké tajomstvo. Najviac z členov vyčnieva hororová kráľovná Mia Goth. Koncept s klonovaním nie je v sci-fi žiadnou novinkou. Režisérovi sa ho však, našťastie, podarilo spracovať dostatočne originálnym spôsobom na to, aby na ňom mohol postaviť celý film a úspešne sa vyhnúť väčšine klišé. Zvládol to aj vďaka skutočnosti, že pomerne svižne skáče od jedného žánru k druhému. 8/10 -> viac v recenzii. (16.02.2023)

"Dovolená za trest, zaplníme arest!" (Ne)vydařená dovolená, s kanadsko-maďarskou (už ta kombinace je vražedná) cestovní kanceláří Klon & Klon. Potvrdit může moje žena, dále James, nordický sympaťák s ksichtem Dolpha Lundgrena po neúspěšné plastické operaci a Em, kočka všech koček s fakt smyslnými rty, přesněji řečeno koňskými pysky o velikosti rozloženého gauče. V luxusním letovisku Žiletkový drát jsme se všichni hned sčuchli a vyrazili vstříc dobrodružstvím. Opékali jsme párečky, honili klobásu, pletli si domorodce s kuželem v autoškole a hráli "Máš babu!" s místní policií "Popravit a zkásnout!", která nás imrvére popravovala, čímž nás dost otravovala. Vyvrcholením dovolené byly drogové halušky a Em, která mě opíchala. Vysoce umělecky, tj. za použití mlhy, stroboskopických efektů, barevných filtrů a s náruživostí vesničanky Pearl vrážející vidle do husy. Bohužel, suvenýr z dovolené nemám, neb Brandonovu ani Bludmanovu proktologickou hloubku myšlenek jsem nepobral. Jen dva ručníky s logem hotelu jsem šlohl. (25.03.2023)