Než ďábel zjistí, že seš mrtvej

Moc, moc velká deprese provází celý tento příběh. A vždy když jsem si myslel, že už se to nemůže více pokazit, stal se pravý opak a duševní stavy antihrdinů klesly o 100%. Tento snímek táhne silným provazem kupředu dvojice velmi přesvědčivých zkušených herců... Smysluplně strávených 112 minut pro všechny pesimisty, a nejen pro ně. (11.08.2008)

Nasral jsi mě, Sidney, protože v okamžiku, kdy si začal točit zajímavé filmy, se rozhodneš umřít.. Na pokáleného se obvykle sesouvá i toaleta aneb newyorkské Fargo bez černého humoru a s hodinářskou prací retrospektivního vyprávění. Pesimismem hýřící studie zhroucení jedné dysfunkční rodiny je krom Lumetovy vyzrálé režie postavena na skálopevných pilířích hereckých výkonů. Hawke, jako zbabělá ovce Hank, A.Finney jako jeho trudnomyslný otec a především podivínské eso Hoffman v roli manipulátora, kterého okolnosti donutí zajít až za limity vlastní pokřivené povahy. Jen ten úvodní koitus si mohl odpustit, přišlo mi to jako zoofilní styk M.Tomei s mořskou krávou.. Když jsme u té Marisy, určitě jsem nebyl sám, kdo ocenil její rozkvetlou krásu, zde několikrát umocněnou záběry na ty dvě překrásné… oči. (05.09.2012)

Sex, drogy, peníze… … … … … … rodina. Brutálně neveselá záležitost. Sidney Lumet i ve svých čtyřiaosmdesáti udivuje neobvykle vystavěným rodinným dramatem. Z více perspektiv zkoumá, proč je dnes „normální“, když nějaký magor vběhne do krámu a zastřelí starou dámu. Co někoho donutí volit takto krajní možnost a co ho to následně stojí. Mozaikovité vyprávění nemá za cíl šokovat po dosazení posledního dílku, jde spíše o hru s různými úhly pohledu a rozdílným vnímáním téže situace s a bez znalosti souvislostí. Lumet nikam nespěchá, neexperimentuje a hezky starosvětsky buduje atmosféru, čehož dnes dbá málokdo. Nakládání scenáristy Kellyho Mastersona s psychologicky zajímavě prokreslenými postavami je možná kruté (na americký film každopádně), ale jinak by mu těžko posloužily zároveň jako figury v nečekaně cynickém podobenství. V životě jsou prostě momenty, kdy peníze pozbývají veškeré své hodnoty, kdy jdou sebelepší či sebehorší (což někdy vyjde nastejno) rodinné vztahy nenávratně do háje… . Ač se film vyznačuje fatalistickým vnímáním světa, které je navíc zvýrazněné „osudovou“ hudbou Cartona Burwella, dokázal mě neustále překvapovat. Možná právě proto, že osud je nevyzpytatelný a na rozdíl od tuctových amerických počinů volí i v momentě kdy by každý očekával smíření cestu mnohem bolestivější. Mnohem méně příjemnou. Přesně takové budou dvě hodiny vašeho života, rozhodnete-li se je obětovat Ďáblovi. 75% Zajímavé komentáře: Adrian, Mahalik, tangerine1, scajo (22.02.2008)

Výborný snímek, ve kterém Sidney Lumet dokazuje, že ještě nepatří do starého železa a že ještě ve svém požehnaném věku umí natočit dynamickou a napínavou podívanou. To přepínání mezi jednotlivými postavami je místy sice nepřehledné a nevíte v jaké době se zrovna nacházíte, jinak ale nemám filmu moc co vytknout. Herci hrají jako z partesu a celý je to takový mile oldschoolový.80% (10.08.2009)

Na to, ze je Lumetovi pres 80, se fakt vytah. Pribehove je film hodne zajimavej, otazka je, jesli to prehazovani casu bylo skutecne nutny, neodhalujou se tady zadne prekvapive veci, takze se podle me vubec v case litat nemuselo, ale zrejme to chteli nejak ozvlastnit, pak si ale holt museli napomahat vysvetlivkama, kterej je zrovna den, aby se v tom dalo orientovat. Ale prislo mi, ze pribeh neni moc ukoncenej, nedozvime se, co se stalo s Ethanem. Jinak sice se to misty tahne, ale zase to vyvazujou fakt hodne dramaticky, perfektne vygradovany a drsny sceny, takze misty to je fakt narez. Navic se film muze oprit o dokonaly herce, ktery tady predvadej fakt perfektni vykony, hlavne teda Hoffman a Finney. I kdyz jsem se misty drobet nudil, jedna se o hodne nadprumerny drama. (23.03.2008)