Neuvěřitelné, ale pravdivé

Quentin Dupieux nepatří mezi mé oblíbené režiséry z Francie, točí zvláštní filmy a málokdy se mi trefí do vkusu a tentokrát se taky úplně netrefil. Vizuálně to vypadá opravdu odpudivě, kamera taktéž žádná sláva a má to nádech televizního filmu, takže, co film dělá v kinech netuším. Samotný námět o baráku, který ve sklepě skrývá něco, co páru změní život má něco do sebe, ale nepřišlo mi to dostatečně poutavě využito. Satirický tón je zřejmý a nejvtipnější je historka o elektrickém péru, což byl pro mne jediným vtipným momentem, což je na Komedii opravdu žalostné. Alain Chabat je sympaťák, ale tohle je jeden z jeho slabších počinů, herecky ani komediálně se tu moc neprojevil. Spíš drama, než comedy. I přes skromnou stopáž 70 minut mě to příliš nebavilo. 5/10. (28.11.2022)

Ďalšia bizarnosť na filmovom plátne. A musím uznať, že kompozične to bolo celkom vydarené a zaujímavé. Zaujímavá zápletka, aj keď miestami mimoriadne satirická, až za limity bizarnosti. Ale napriek tomu film ušiel ako voda, no očakával som nejaké zmysluplnejšie zakončenie. Ale to bolo rovnaké, ako celý film - bizarné. Postavy boli zaujímavé, dialógy chytľavé a často plné irónie (to mám rád), no a princíp "kúzelnej pivnice" či "robotického údu" bol naozaj dômyselný (aj keď zvrátený). Silnejšie 3* (18.11.2022)

Není to vůbec špatné ale v porovnáním s ostatními Dupliexovkami je to přecejen vlažnější (asi bych to nedoporučil jako startovní snímek pro seznámení s jeho filmografií). Základní zápletka, vedlejší motivy i třeba přímé odkazy na Dalího jsou fajn, ale jaksi tomu chybí rytmus (což je vzhledem k tématu filmu možná záměr, ale prostě to není tak koukatelné jako jindy)... Myslím, že je třeba poznamenat, že snížený kontrast i barevnost několika posledních Quentinových filmů (na což si tady spousta lidí stěžuje) není výsledek neumětelskosti ale záměr, kdy jde o jakési zcivilnění surreality (kdy surrealita má pořád základ v realitě a/ale ta je pro většinu z nás všední, šedivá, banální)... Za mě dobrý. Pořád je to svět kterému rozumím a který mě rozesměje. (13.01.2024)

Tentokrát přichází Dupieux se surreálným nápadem: dvojice Alain a Marie si pořídí zázračný dům a když se spustí rourou dolů, ocitnou se v horním patře a zestárnou o dvanáct hodin. Zato cestou zpátky omládnou o tři dny. A když je navštíví mužův šéf Gérard, vypráví, že se nechá nainstalovat robotický penis. A tak Alain žije svůj obyčejný život pojišťováka, zatímco ti dva usilují o dosažení svých snů... (07.12.2022)

Že nelze na filmové plátno přenést naivní surrealismus, a dokonce že prý něco takového nemůže koexistovat? Nenechte se vysmát! Pro mě tomuhle filmu chybí jen více barevnosti, aby byl dokonalý. Scénář i hudba jsou dokonalý úlet. Navíc úlet se zajímavým poselstvím. Marie se vydává na dobrodružnou cestu, aby dosáhla kýženého života. Alain zatím život žije. Gérard je mužským protějškem Marie, je ochoten obětovat prakticky cokoliv pro pocit vlastní dokonalosti. A Alain stále žije svůj obyčejný život obyčejného pojišťováka. Marie a Gérard se pachtí za svými sny, jen Alain zatím prožívá život. To vše zabalené do příjemně sžíravého tónu černé komedie. Dupieux je velmi kreativní scénárista. Režijně už tak nápaditý není a ve vizuálu film opravdu pokulhává, ale ve výsledku je to hodně osobitý snímek. (19.11.2022)