Oběť

Michala Blaška si budu pamatovat. Ten kluk má totiž talentu jako už dlouho nikdo. V jeho celovečerní premiéře s přehledem drží režii pevně v rukou a dokáže nastiňovat problémy nejen jednoho českého maloměsta, ale i celé Evropy. soužití Ukrajinců, romské komunity a Čechů je tu skvěle vyobrazeno skrze několik postav, jejichž charaktery jsou smysluplný, logický a ve finále ani dobrý, ani špatný. Máme tu v hlavní roli Irinu, starostku, které jde jen o vlastní mediální obraz, týpka, který chce využít příběh ve svůj prospěch, policii, která je vlastně dost bezradná a kluka, co má jen rád kamarádku. Oběť nebude šokovat, ale svým tempem a jistou režií dokáže rezonovat... (05.01.2024)

Irina je jediným propracovaným charakterem (typově přesná Vita Smačeljuk), všechny ostatní postavy (včetně syna) působí neživotně a zkratkovitě (co může fungovat v rámci žánru krimi, tak u psychologického dramatu nemůže stačit na vybudování uvěřitelného fikčního světa). Onen fikční svět je vůbec velkou záhadou. Většina exteriérů působí jak normalizační dobovka (vybrané lokace ze Znojma, Ústí nad Labem a Litvínova), čímž značně podporuje stereotyp evropského sociálního dramatu "z východu." S neutěšenými reáliemi současného Česka pracovali daleko lépe například Staříci, zde padla realističnost za oběť obrazové stylizaci. Po dlouhé době je u českého filmu znát práce s více plány ve zvukové stopě, což ovšem naráží na nepříliš povedené herecké výkony. Takže sice slyším, co si v autobuse lidé mezi sebou šeptají, ale ta nepřirozenost tahá za uši. Vedlejší a komparzní role jsou vůbec velký problém, vysoká míra strnulosti se tu vydává za civilní herecký projev. Mediálně známý případ z Břeclavi je velmi atraktivní, protože nabízí drama až skoro antických rozměrů, proto je však o dost těžší ho zpracovat tak, aby nepůsobilo tezovitě a pateticky (reklamně přehnaný kraťas Strach z roku 2013, zpracovávající stejný příběh). Oběť nenabízí patos, jen jednostranné neživotné konstatování postrádající nějakou míru ambivalence, kterou by si takové téma zasloužilo. (26.03.2023)

no, já teda nevím o co mělo jako jít (život s určitou komunitou a hlavně mít je v bytě nad sebou, je extrémně náročný ,mírněji napsáno),ale mě to připadlo že máma Irina udělá vše proto,aby získala občanství ČR i pro syna,aby se vyhli tomu ,že by mu za pár let hrozil odvod do armády a tedy výhled na dosti krátký život.To bohužel přináší válka. Tečka. (08.12.2023)

Hodnotené v rámci slovenskej tvorby. Obeť je atypická kiriminálka zaobalená v šate sociálnej drámy, alebo aj naopak, ako sa na vec budete pozerať. Ponúka viacero námetov na premýšľanie, neodpovedá na všetko, mnohé je len naznačené, no a stačí to. Nie síce na veľkolepý kino zážitok, ale na dobrý film "o niečom" určite áno. Je síce otázne, nakoľko by pravda negatívne ovplyvnila život matky so synom, myslím v momente, keď mama zistí, čo je vo veci. Potešia maličkosti typu vyhodenie zo skúšky na základe nahliadnutia do telefónu a následná paralela s tým, čo urobí Irina, i keď jej motivácia je pochopiteľná. 70% (19.09.2022)

Pozoruhodný snímek. Herecké výkony nic moc, kamera nijaká, střih jakbysmet… Námět je však zajímavý. Nejzajímavější na filmu bylo pozorovat, jak se se nepřiznaná lež rozrůstá a nabírá na intenzitě a roste jako sněhová koule, jako lavina. Jak z toho ven? Přiznat se a zastavit tu mašinerii nebo tu káru táhnout dál? (05.01.2024)