Já se vrátím (S02E02)

Ivetě začíná poprvé ve velkém hrabat. A trochu i tvůrcům...Zpomalovačky, detailní záběry na zpocené obličeje, flashbacky v rámci dilu, flashbacky se Sepešim, klasická nicneříkající vsuvka s exvojákem. Bez těchto věcí bych se obešel. Na druhou stranu, cením. že tvůrci onen únos nechali odvyprávět z obou stran, jak jsem si dohledal, tak takhle situace zůstala nakonec dost otevřená a vlastně se nikdy naplno neřeklo, jak to vlastně celé bylo. Únosce byl teda podle všeho určitě slušný magor, každopádně Iveta v té době už byla taky slušně mimo, tak kdo ví...Oskar Hes jako mladej Hrušinský úplně k nerozeznání od originálu, skvělá práce maskérů. (05.06.2023)

Ale jo. Takhle by to šlo. Iveta v tomto díle dle mého názoru přesvědčivější. I přes kontroverzní téma mě to zaujalo. Zajímavý děj, zajímavé postavy. Chvílemi to působilo spíše jako zahraniční sci-fi drama, u kterého by si člověk ani neřekl, že je založen na skutečných událostech z českého prostředí šoubyznysu. Kdybych nevěděla, o kom příběh vypovídá, řekla bych si, že je to zajímavě natočený fiktivní příběh krásné, slavné a naivní celebrity, který se v realitě díky své bizarnosti snad ani nemohl uskutečnit. Po shlédnutí tohoto dílu bych především vyzdvihla postavu Jána Jackuliaka. Ta mě v prvním díle sice moc nezaujala, v tomto díle jsem však změnila názor a považuji ji za opravdu zajímavý článek této série. Takový Ivetin stín, který jí prezentuje skutečný střet s realitou. (12.05.2023)

Trochu nadsadím, protože při natáčení Svatby upírů jsem byl (a nejen na zámku, ale i v Hořovicích), jakože mladý Hrušínský si krade všechny scény pro sebe, jen Iveta je tady pořád podaná jako taková bezkrevná loutka bez názoru, cíle, směřování, vlastních snah či koníčků (teda kromě chlapů). Docela by mě zajímalo, jestli v ní bylo něco víc, jestli třeba četla nějaké knížky, jestli měla nějaký světonázor (nemyslím rovnou víru, ale i ten Gott třeba věřil určitým konspiračním teoriím - a jako koníček ho bavilo malovat obrazy), jestli ji bavilo něco mimo zpěv. Mimochodem, moje manželka o únosu Ivety nevěděla, přitom mně přišlo, že ve své době šlo o hodně mediálně propírané téma. Jo, a za to nadsazení může také jediná pořádná a skutečná čínská (jakože fakt čínská, ne vietnamská, jihoindická, arabská, thajká apod.) restaurace, která je dodnes v Praze kousek od Pankráce. (30.04.2024)

Nie je núdza o dramatické momenty, ktoré tvorcovia asi zdramatizovali trochu viac ako to mohlo byť. Súdny proces je možno trochu dlhší ako treba. Inak výborná hudba, výborný Jackuliak a tiež Gregor Brzobohatý ako herec aj ako skladateľ. –––– Já jsem myslel, že slavný lidi nejsou nikdy doma. Ale ona otevřela. No právě, tyvole. –––– Měla by mít děcko. Děcko každou ženskou srovná. (05.05.2024)

Úvod fajn, pojetím se mi hned vrátila první série, Oskar Hes uvěřitelnější než Ondřej Brzobohatý. Pokračuje se ve stejně přepjatě melodramatickém tónu, celé období kolem natáčení Svatby upírů ale působí živě a bezstarostně. Hrušínský je zřejmě první a bohužel i poslední muž, co se v jejím životě nechová jako majetnický debil. Jenže pak následuje linie o zlých lidech, jednu chvíli mi to přišlo divné, ale postupně jsem si vybavoval skandál, který hýbal devadesátkami: únos Ivety Romanem Třískou. Byl to moment, který poprvé vystavil Ivetu posměchu národa. Tříska měl „využít“ toho, že Ivetu doma zastihl v ne zrovna dobrém psychickém rozpoložení. Tvůrci se pokoušejí o atmosféru jako z paranoidního thrilleru, není patrné, co je dezorientace a co realita. A hned se mi následně vybavila kauza kolem únosu Ivety z roku 2013 do Itálie údajným únoscem Macurou. Byla to smutná doba, kdy se vždy našel nějaký „ochránce“, ani jednomu se však nepodařilo jí pomoci. Hned jsem ji pak vnímal smířlivěji, shovívavěji… (04.06.2023)