Tahle doba není pro nás

Tak, jsem starej tremp. Sice odkojenej spíš zlatou érou Greenhornů, ale budiž, beru Nedvědy jako v jistém smyslu legendy, i když jsme z nich mívali spíš srandu. Ale asi jsme je jistým způsobem respektovali (já měl vždycky Frantu radši, škoda ho). Ale tenhle "dokument" mi přišel fakt úplně o hovně. Dověděl jsem se, že legendární Toronto je polozbořené a Honza má rád tlačenku. Vůbec mi ten způsob zpracování nesednul. Dvě hvězdy dávám z úcty k bardovi. (10.11.2021)

Ak spieval (spieva), to čo žil (žije) a žil (žije), to čo spieval (spieva), čo sa zdá, že áno (aj keď informácie sú vždy iba sprostredkované), tak je "víťaz", ak sa to dá tak povedať. A druhý víťaz, resp. najväčší frajer bol ten pán, ktorý ho parodoval, jeden by povedal, "stop, sugesce vtipnosti" a druhý iba, "mmmm". (10.11.2021)

Písně bratrů Nedvědů jsem před lety poslouchala ráda. Líbili se mi také, když zpívali se Spirituálem. Byla jsem na několika jejich koncertech.  Honza vždycky mezi písničkami povídal a povídal, František nepronesl téměř ani slovo. Honza mluvil o lásce, František nikdy, ale žil celý život s jednou ženou. V tomto dokumentu mi připadalo, že se Honza chová poněkud dětinsky. Spilkovy jazzové úpravy  písní jsou zdařilé. (10.11.2021)

Ano, bratři Nedvědové, Jan a František, svého času byli značně v kurzu. Dle mého názoru jim hodně pomohla spolupráce se Spirituál kvintetem. A to je to, co dokument vůbec nereflektuje, ačkoliv Jan hned na začátku zpívá jednu z nejznámějších písní Spirituálu "Jednou budem dál". V dokumentu není ani slovo o jeho bratrovi a vůbec je dokument velmi ploše udělán. Na Janovi Nedvědovi, i přes to, že některé jeho písně mě oslovily, jsem přímo nesnášel jeho rozměklost až tvarohovitost, které si divák v tomto dokumentu mohl užít naplno. Představme si, že by se takto prezentoval např. Jiří Suchý. Strašná představa. A ještě jedna poznámka - Strahov Nedvědové nevyprodali. Byl jsem na tomto koncertu. Dosáhli velmi úctyhodného počtu diváků kolem 70 tisíc - což je na trempskou hudbu neuvěřitelné a nemá to obdoby, ale na Rolling Stones přišlo na Strahov cca 127 tisíc lidí a na Ping Floyd 115 tisíc. Nechápu, že Strahov s Nedvědy nechal režisér dokumentu zcela nevyužit jen z poznámkou jednoho interpreta, že vyprodali Strahov. (10.11.2021)

Moc pěkný dokument zhlédnutý na venkovním parkáně s táborákem. Film bych ani tak nebral jako ohlédnutí za Nedvědovou kariérou - na to je příliš málo obsáhlý - protože bychom si tam mohli dosadit kohokoli jiného - Zagorku, Gotta - a dopadlo by to podobně; bral bych jej spíše jako ohlédnutí za něčím (opět, dosaďte si, co chcete), co dřív bylo trendy a populární, ale po x letech to začne být lidem akorát pro srandu. Je to dokument sice o Nedvědovi, ale za mě posláním dokumentu nebyla Nedvědova kariéra, nýbrž ona zpráva, kterou jsem takto pochytil. On sloužil spíše jako taková, když to tak blbě řeknu, postavička, na které bylo názorně ukázáno, jak čas hrany tupí. A to se mi líbilo. Viděli jsme v dokumentu jak Nedvěda, tak i jeho fanoušky, hatery a ostatní hudebníky (MUCHA!!!), kteří nás tím vším krásně provedli spolu s dobře známými písničkami, které jsou pro někoho tedy buď kýčem, anebo ryzí, milou klasikou. Já osobně se řadím do druhého týmu. Takže pokud chcete vidět něco, co má hlavu, patu a myšlenku a do toho vám tam hrají nádherné písničky, vřele doporučuji. Šel jsem do toho naslepo a náramně si to užil. Vyhodnocení: Například dokument 13 minut řeší mnohem závažnější problematiku, kterou avšak předává divákovi tak špatně a nezáživně, že z toho vyplývá akorát velké nic. Takže tady rozhodně boduje Tahle doba není pro nás (30.08.2022)