Viridiana

Jeden z 1001 filmů, které musíte vidět, než umřete. (25.01.2009)

Buñuelovo nahliadnutie na kresťanskú tematiku je ozaj silné. Oddaný cirkvi zrejme s podobným pohľadom súhlasiť nebudú ( veď prečo by aj mali, nikdy nebudú chcieť prijať pravdu, aj keď im bude sedieť na hlave ), ale musia uznať, že režisér sa s námetom pohral dokonale. Z dobrotu na žobrotu. Po tomto snímku, už asi nikdy nedám houmlesákom ani milý pohľad. (20.04.2017)

Příběh o tom, jak svět oplácí dobro a o pravé podobě katolické církve. Krásná a naivní jeptiška ve střetu s prohnilou realitou. Lůza v celé své kráse a pokrytectví nejhrubšího zrna. Vždyť byl také tento film v rodném Španělsku po dlouhou dobu zakázán. Zřejmě příliš ostré zrcadlo. (22.06.2010)

Počínaje Viridianou už Bunuel nenatočil jediný slabý film, naopak stával se čím dál víc anarchističtějším experimentálnějším a odvážnějším...neuvěřitelné kam až dokázal zajít, Viridiana je nádherné symbolické dílo plné krásných poetických i směšných scén...divím se že Viridianu ušetřil potupy...v závěru se Viridiana zbavuje svých ideálů a stane se pokornou hospodyňkou a milenkou, která se navíc bude o svého pragmatického "chlebodárce" dělit s další ženou...pěkně výsměšný závěr. (24.06.2008)

Bunuel se nejen vyziva v narazkach na krestanstvi (kolikaty film z touhle tematikou uz od nej vidim?), ale ma i silne vytribeny vkus na zeny. Silvia Pinal je hodne luxusni blondyna s uzasnym usmevem, ktera vladne jeho filmum z Mexika uplne stejne, jako pozdeji Catherine Deneuve v jeho francouzske ere. Problem je ale v tom, ze tuhle charismatickou nadvladu ma k dispozici prevazne jen v prvni pulce filmu, ktera je excelentni. Pak se ke slovu dostanou homelessaci a jakkoliv je to symbolicke a ve sve odporne podstate pusobive, tak me proste sledovani nechutnych vagusu co se chovaji jak magori nijak extra nebere. Pod 4* jit ale stejne nemuzu, protoze ten film ma v sobe hodne velkou silu. 7/10 (11.03.2012)

Majstrovské dielo s prenádhernou kompozíciou vidieckych pomerov mapujúce ľudské hodnoty a ich temné protiklady. Ťažko nájsť povolanejšieho klasika na túto tématiku ako majstra Buñuela, ktorý najlepšie vie, čo je chudoba, aké následky má perverzia vychádzajúca zo slabosti pudov a ako jedine môže dopadnúť sprisahanie morálky vo voľnom priechode udalostí. Každému prajem, nech si to patrične vychutná. O filme som spísal i kritiku: http://www.9em.sk/viridiana-1961-a-posledna-vecera/ , ktorú som aj tak trošku synchronicky rozviedol a zameral sa na dôležité autorove surrealistické aspekty. Tie, ktoré vcucol medzi optickú realitu a po Andalúzskom psovi či Zlatom veku tak ukázal ich nové druhy uplatnenia. (12.12.2014)

Já prostě nemám rád filmy tohoto typu, když nemají jasný konec. Bergman mi skoro nikdy tak useklý či jak to nazvati, nepřišel. Zmiňuji to proto, že Bunuel u mě JE Španělský Bergman. U tohoto filmu to bylo též cítit. Jistě, při při Poslední Večeři oněch zmetků (které bych s chutí už od chvíle, kdy si je tam natahala naše, mouchy snězte si mě Viridiana, postřílel do jednoho) vařila krev v žilách, ale vlastně se tam nic nestalo. Pokud nepočítám oběšení strýčka chmatáka (ale aspoň jí políbil ňadro a zkusil si lodičku...marně:) na švihadle, které má, jak si pochvalovala holčička slídilka, konečně držadla a jehož nečekanou smrtí hned v první půlhodině, mi Bunuel udělal čáru přes rozpočet. Asi jediný, kdo mi přišel ´´normální´´ byl mladý František Rabal, kterého znám z jeho posl. role v Dagonovi. Ten byl věcný, s ničím se nemazal a nekoukal pořád, jako u mučení. Sice tak nějak chápu, proč byl pův. konec odmítnut a musel býti natočen nový, který jsem sice nepochopil tak, jak byl prý myšlen. Na 2.str., pokud to má zn. to, co se píše, tak bych rozhodně bral ještě 30min. navíc. A to i bez toho vědomí významu konce. I u Bergmana mi často vadilo/vadí, že má v drtivé většině 90min. filmy. Tady by bylo potřeba udělati aspoň 2h. verzi. Ale Silvia Pinal byla v té squellé+atmosphérické  první půlhodince opravdu přitažlivá (tohle můžu napsati, páč stejně nesložila Slib, hehe) a na scénu ve svatebních šatech s omámenou Viridianou, kde si ji strýčínek naaranžuje, jako svou mrtvou ženu, nezapomenu ještě nějakou dobu. Ony ty Španělky a Mexičanky mají opravdu jakési žhavé fluidum, či co. Ať hrají jeptišku nebo ne. Pokud by se to takhle nějak neslo po celou stopáž, bylo by to klidně na 4 a víc. Takto to na Anděla Zkázy, nedosáhlo. (19.10.2021)

Kvalitný Buňuel, plný symboliky a provokatívnosti, ktorá už nie je síce tak výrazná ako v dobe vzniku, ale kvalitný film je to stále. Najlepšia scéna bola hostina chudákov, ale budem sa musiem ešte v budúcnosti k tomuto filmu vrátiť, pretože po Monster som sa naňho dosť ťažko sústredil. (23.02.2005)

To poselství je z filmu cítit velmi dobře, ale to bohužel ještě neznamená, že vás skutečně zaujme. Jsou zde scény, které jsou příjemně jiné, nereálné v reálném zobrazení, ale jsou to i ty, které vám vytvářejí těžkou cestu k filmu a jeho přijetí. Kritika náboženství je ale příjemná, o tom žádná, jen je to takové odcizené. (09.04.2015)

Španělským filmem Viridiana, vyznamenaným na MFF v Cannes 1961 Velkou cenou a dalšími mezinárodními uznáními, se naší diváci podruhé setkávají s tvorbou vynikajícího režiséra španělského původu Luise Buňuela (před pěti lety byl u nás uveden jeho francouzsko-italský film To je úsvit). Viridianu prohlásila pokroková západní kritika za Buňuelovo mistrovské dílo, které „působí jako rána pěstí do žaludku, jejíž bolest se prodlužuje ještě dlouho potom, co byla způsobena“. Je to hluboce symbolický film, popírající náboženství jako duchovní sílu schopnou reformovat svět a polemizující s celou strukturou španělské skutečnosti. Je protestem proti oficiální katolické morálce, je obžalobou církve, stávající se v rukou boháčů mocenským nástrojem vládnoucí třídy. Pro mnoho diváků, nebude snadné porozumět tomuto filmu, jehož každý obraz je symbolem a v němž se často psychopatologické vize ostře střetávají s životní realitou. Ve své době skandální snímek, jenž byl i na nějakou dobu ve Španělsku zakázan, dnes morálně nepohoršuje ani příliš nešokuje, ale přesto stále fascinuje svou příznačnou výpovědí o stavu církve a katolicismu vůbec. Luis Buńuel je obviněn z hanobení náboženství a opět musí na dalších deset let opustit vlast. Viridiana je okamžitě stažena z kin a do řádné distribuce je zařazena až roku 1977, výrok cenzurní komise byl oficiálně zrušen až roku 1982. Kvůli ostře nepřátelskému článku v Osservatore Romano byl film ve Španělsku okamžitě zakázán ministrem turistiky a informací, ačkoli předtím dostal Zlatou palmu v Cannes. Zároveň byl generální ředitel Španělského filmu propuštěn na předčasnou dovolenou za to, že v Cannes vystoupil na pódium a přijal cenu. V Itálii byl film uveden nejdřív v Římě, kde měl úspěch, a potom v Miláně. Generální prokurátor tohoto města jej zakázal, žaloval mne u soudu a dal mne odsoudit na rok vězení, kdybych vkročil na italskou půdu. To rozhodnutí bylo odvoláno o něco později Nejvyšším soudem. (...) V Paříži blízko hotelu jsem jednou viděl plakát jednoho svého filmu se sloganem Nejkrutější režisér na světě. Ta pitomost mne nesmírně sklíčila." Buňuel prostě dokáže urazit s noblesou! Je jen otázkou diváka samotného, jak se s touto skutečností vypořádá! (24.02.2009)

Chvílemi rozvláčný dej, žebrácká oplzlá pitka v poslední čtvrtině je však úchvatná. Moc by mě zajímal původní závěr filmu, který dával tušit, proč musel být na svou dobu nahrazen jiným. LFŠ UH 2022. (01.08.2022)

4/10 Cekal jsem asi trochu drsnejsi satiru - snad jich ani na te veceri nebylo 13... (20.10.2007)

Či už je Buñuelov message pravdivý alebo nie, nedá sa mu uprieť nadčasová štipľavosť. 4,5* (15.12.2018)

Pokud se na film podíváme optikou černého humoru, vychází z toho výborně. Pokud se na něj podíváme jako na životní drama naivní dívky nedotčené špínou života, vychází z toho ještě lépe. Ale nejlépe jej charakterizuje pobavený úsměv Fernanda Reye předtím než se oběsí. Protože má svůj plán jak nařídit příběh svým vlastním směrem. Viridiana chce konat jen a jen dobro za každou cenu. Jorge prostě jenom činí pragmatické kroky, ale přitom se chová intuitivně správně. Film je trochu přehlcen symboly, ale není nutné jej sledovat jenom jako nějaké podobenství, funguje překvapivě dobře i jen jako příběh sám. "Potmě jsou všechny kočky černé". (03.05.2016)

Pěkně "anti-náboženské":-) (21.04.2006)

ocenenia : MFF Cannes 1961 - Zlatá Palma (ex-aequo s filmom "Une ausi longue absence") (30.12.2012)

Podstatu svých úvah Buñuel skvěle shrnul do jediné scény: dívka vrhající trnovou korunu do ohně. (14.04.2009)

Viridiana (film) poukazuje na zopár vecí, ktoré sa v našom svete dejú. Viridiana (skoro jeptiška) je svätica a celý film je postavený na napätí z jej "možného" znásilnenia. Každý totiž podvedome ju chce vo svojej mysli chrániť, tak to je veľmi účinný film. Ťažko povedať či by sa niečo takéto stalo a ako vlastne reagujú ľudia čo sú na tom zle na dobročinnosť. Vždy sú dve strany mince, alebo aj viac a môžete sa na každú vec pozerať z rôzneho pohľadu. Film ma až tak nepobavil ako by mal, napriek určitému slabému napätiu zo strachu, že Viridiana bude znásilnená (nehovorím, že nebola). Čakal som nejaký "extra" koniec, ale ničoho som sa nedočkal okrem toho, že film má priemernú výchovnú hodnotu. Poukazuje na reálne problémy ľudstva, ale nerobí to až tak zábavnou formou. (28.05.2015)

Až teď mi došlo, že jsem včera měl večer provokativních filmů. Sešlo se to hezky, ale i když u mě Buñuel vyhrál nad Bertoluccim, počet hvězd mají stejný. Viridiana mě na začátku okamžitě upoutala, ale hned, jak Buñuel utnul to, co se doposud jevilo jako základní dějová linka, přestávalo mě to pomalu bavit. Líbí se mi, že je to celé kritika naivní nezištné pomoci, která se může jednoduše obrátit proti vám, když si včas neuvědomíte, komu vlastně pomáháte, ale i to bylo málo na to, abych z toho dokázal mít silnější dojmy, Provokuje se tu ve více věcech, je tu dost patrný výsměch křesťanským symbolům včetně poslední večeře, taky je tu kritika povrchního vedení církve, ale osobně mi to celé přišlo poněkud jednostranné a příliš vyhraněné. Buñuel se sice nikdy nebál dát jasně najevo své názory a nikdy jsem s tím neměl problém (ostatně, s něčím se zde nedá nesouhlasit), ale to by pro mě po celou dobu muselo fungovat i všechno ostatní a to se tu bohužel nestalo. Silné 3* (20.10.2023)

Miluj blížního svého? To víte, že jo... asi tak jak to ukázal Bunuel ve svém filmu. Myslím, že myšlenka filmu není silná jen kvůli době svého vzniku. Film sám o sobě možná nepatří mezi jeho nejlepší filmy, ale i tak má velmi vysokou hodnotu a poselství.Už prototo, že Pan režisér dokázal vytvářet tak nádherné a tak zneklidNující obrazy, jako je dívka skákající přes švihadlo, nebo "poslední večeře"... (18.02.2005)