Krysař

Začínám mít rád naši češtinářku. Za možnost shlédnout tenhle skvost se jí začnu do hodin asi i učit. Téměř dokonalé a dost drsné zpracování - někdy jsem se dokonce přistihnul, jako bych byl v tranzu. Tvůrcům patří můj největší respekt, modely i atmosféra jsou naprosto úchvatné a to prosím bez jediného slova. (20.10.2008)

Krysařovskou látku (včetně Dykovy novely) považuji z mnoha důvodů víceméně za nezfilmovatelnou - spousta věcí, které si člověk při čtení představuje ve své fantazii (zvuk krysařovy píšťaly, zkáza měšťanů, samotný vzhled Krysaře), dostává ve filmové podobě nepřijemně konkrétní podobu. Bartův Krysař je sice výtvarně zajímavý, ale osobně se mi do vkusu příliš netrefil, a představoval bych si to přece jen jinak. Navíc mi vadilo, že je to bez mluveného slova (nemluvenou animovanou tvorbu jsem neměl rád už jako dítě) - resp. nepochopil jsem, proč postavy mluví jakousi nesrozumitelnou hatmatilkou, která zní přibližně jako kombinace finštiny s japonštinou - tak buď to mělo být zcela beze slov, nebo s normálním mluveným doprovodem, soudím. Pár záběrů je tam vcelku působivých, ale jako celek mě to bohužel neoslovilo, a navzdory krátké délce jsem měl dost problém to vůbec dokoukat. (21.11.2018)

Když má člověk vizi a odvahu zpracovat všem známou látku originálním způsobem, je to vždycky dobře. A Jiří Bárta ji měl. Už jenom to samotné město je vyobrazeno výborně, stejně jakou jsou zpracovány lidi v něm žijící. K tomu si ještě připočtěte ponurou atmosféru a opravdu výbornou hudbu a vyjde vám z toho film, ze kterého budete mít chvílemi husí kůži. (16.12.2009)

Město nerovných stěn a pokroucených tvarů, ostrých hran a špičatých rohů, město zkřivené uvnitř i navenek je dějištěm Bártova krysaře. Surreálné loutky vycházejí z tradic středověkého řezbářství poučeného českým rondokubismem. Doplňovány jsou ovšem reálnými rekvizitami (jídlo, víno, krev). Řeč je nahrazena skřeky. Městu vládne atmosféra rušného schraňování a schánění. Lidské úsilí se příliš neliší od krysího. Lidé a krysy se navzájem podobají a dlouho žijí v určité symbióze. Ve dne se lopotí lidé a v noci město ovládnou krysy. Obludně velké krysy však nabírají navrch. Jednoho dne však vkráčí do "Města" Krysař jako fantastické stvoření z mýtů a vyčistí město od všech krys. V závěrečné sekvenci nabírají lidé spolu s krysí povahou rovněž krysí vzhled. Jejich konec je neodvratným a logickým vyústěním příběhu. - Jiřímu Bártovi se podařilo natočit mrazivě pravdivé ztvárnění Dykova příběhu. (24.05.2004)

Originální výtvarná stylizace využívá pokřivenou architekturu, ostře řezané loutky i záběry na živé krysy a vytváří tak, společně s hudbou Michaela Kocába, opravdu působivě depresivní náladu přesně odpovídající duchu této německé legendy. Přestože ale film trvá pouze něco málo přes padesát minut, nemůžu se zbavit dojmu přílišné délky, která poněkud oslabuje jeho celkové vyznění. Hodnotím tedy „pouze“ 4 hvězdičkami, ale zároveň nepopírám fakt, že Krysař je naprosto jedinečné a zásadní dílo nejen domácí animované tvorby. (25.10.2009)