The Pied Piper
The Pied Piper of Hamelin
Obsahy(1)
Moderní zpracování středověké německé legendy o krysaři, který ztrestá hříšné a zpupné město Hammeln. Je to jeden z nejnáročnějších filmů, které kdy byly ve světě animovaného filmu natočeny. Expresivně, dramaticky stylizované loutky a scény se stávají krutým obrazem života, z něhož vymizel cit a láska. Film Krysař patří plným právem mezi základní díla české i světové animované tvorby. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (140)
Vcelku prostý námět je oblečen do mimořádně invenčního a působivého roucha jak výtvarného pojetí tématu i hlavních figur. Výsledkem je mimořádně silný dojem, který je ještě násoben rafinovanými gradacemi děje, v nichž se místy uplatňuje i náš specifický humor, řadou Anglosasů označovaný za "zvlášť černý". Tísnivé podobenství krysaře v Bartově pojetí tak získává celou řadu podnětných objevných nových pohledů. KRYSAŘ je nesporně dalším úspěchem české školy animovaného filmu, jak postupně vznikala a rozvíjela se od čtyřicátých let minulého století. ()
S určitostí se musí uznat, že československá, potažmo česká animovaná a loutková tvorba nemá ve světě konkurenci a mnozí zahraniční tvůrci si berou za vzory právě české mistry (např. Jan Švankmajer, Garik Seko, Karel Zeman, nebo právě Jiří Barta). Jeho snímek Krysař je vyjímečný nenapodobitelný kousek, expresivně ztvárněný loutkový horor s výrazně stylizovanými kulisami, vyprávějící středověkou legendu o krysaři, který ztrestá hříšné město Hammeln. Film je zvláštní i tím, že se v něm nemluví a různé zvuky, kvílení a pazvuky geniálně vyluzují Oldřich Kaiser, Jiří Lábus, Michal Pavlíček, Vilda Čok a Michael Kocáb. To je kapitola sama pro sebe, stejně jako hudba, o kterou se postarali již zmínění umělci Pavlíček s Kocábem a Jiří Stivín obstaral tklivé a chaotické zvuky krysařovi flétny. S animací vypomohla nestorka loutkové školy Vlasta Pospíšilová. Vpravdě unikátní záležitost! ()
No... moc zajímavé.. když se přenesete přes těch pár úvodních minut a zvyknete si na ty skřeky.. tak uznáte sami.. jen pro děti bych to neviděl.. rozhodně si neumím představit, že bych jako dítě poté, co jsem zhlédl tohoto krysaře, vklidu a v pohodě usnul.. .. takže děti ne!! a rodiče = bavte se.... "ENJOY IT !!!" ()
První polovina je velmi stereotypní a zdlouhavá a divák na ní může ocenit akorát styl animace a forma, která ze začátku drtivě nad obsahem vítězí. Jakmile však přichází krysí invaze a na plátně se objevuje krysař, snímek dostává rozměr i po příběhové stránce a dokáže zapůsobit. Kdyby tenhle kraťas někdo zkrátil 30 minut, doporučoval bych ho maturantům jako osvěžení knihy (nikoliv nahrazení!) před ústní zkouškou. V tomhle případě však úvodní část nekopíruje věrně knižní předlohu a mohla by studenty zmást. Jinak 30 minut na prostý příběh, jakým Krysař je (před pár lety jsem ho zhltnul během pár hodin), by rozhodně stačilo. ()
Krysař jest dílo neskutečně působivé, silné, drsné a temné. Nádherný vizuál, zlá hudba od dvou šílenců a ještě více zlá mluva od ještě větších šílenců. Pro úplnou jistotu to zopakuji. Krysař je ošklivě silný. A teď ale ke kritice. Bárto, i kdyby byl ten film sebelepší, tak jestli jsi kvůli tomu vážně zabil byť jen jedinou krysu, tak jsi kokot. ()
Galerie (6)
Photo © Krátký film Praha
Zajímavosti (2)
- Ředitel Krátkého filmu Kamil Pixa původně nabízel svůj scénář Krysaře režiséru Juraji Herzovi, ten jej však přepsal do podoby, v níž hlavní roli měly hrát krysy a jejich stát. Pixa tedy přípravy zastavil a o rok později předal námět a scénář Jiřímu Bartovi. O samotné natáčení se Pixa nezajímal, a tak pro něj byla první projekce hotového filmu velké překvapení. Před Pixovou zuřivostí zachránil Bartu německý producent, který filmu zatleskal vestoje. Podle Bartova svědectví Pixa prohlásil, že druhého dne bude potřeba film přestříhat, naštěstí však byl do rána odvolán z postu ředitele. (Přemek)
- Filmoví cenzori vo vtedajšej ČSSR chceli film zakázať, a to hlavne z dôvodu, že hudbu k nemu zložil Michael Kocáb, ktorý bol členom vtedy zakázanej kapely Pražský Výběr. Po čase však film získal niekoľko ocenení na zahraničných filmových festivaloch, a tak ho nakoniec cenzori povolili. (Jello Biafra)
Reklama