Legenda jménem Vox Machina - Série 1

Hodně zvláštní mix temné a děsně osudové příběhové linky, spousty krvavě brutální akce a scének vyplněných neobratnými pokusy o vulgární idiotský humor. Archetypální postavy s psychologickou hloubkou vydefinovanou moudry z lifestylového časopisu (buď tím, kým doopravdy jsi) tu slouží výhradně jako věšáky na samoúčelná dramata, která jsou sice sem tam dobře vypointovaná, mnohem častěji se ale nesou v duchu beznadějná situace – deus ex machina vyřešení – další beznadějná situace – další objevení se nových sil, zásah shůry, zázrak, cokoli. No, nejpozději od půlky je už asi každému jasné, že přes všechnu tu děsivou temnotu a strašlivá nebezpečí se hlavním postavám nikdy nic nestane, protože ať jsou jakkoliv v ohrožení/těžce raněné/umírající, stejně se zhruba do deseti vteřin nějak zázračně postaví na nohy a s pokřiveným úsměvem na rtech a nějakým tím shit nebo fuck rozmáznou hnusáky po stěně. Nepřítomnost jakékoliv funkční romantiky je rovněž jasným ukazatelem, že tahle ve své podstatě pubertální partička je opravdu dobrá hlavně v tom tvářit se strašlivě cool a namachrovaně. Bonbónkem je pak random vytěžování klišovitých plot twistů (typických spíš pro anime) jako bratr proti sestře, zhypnotizovaní přátelé proti sobě navzájem nebo sebedestruktivní posedlost pomstou. Takže v mnoha směrech zábavný pokus, ale přiznejme si, že představa, že jadrné vyjadřování, ztmavené scény a zombíci ukusující lidem hlavy udělají z animáku pro teenegery animák pro dospělé je ukázkou právě té nedospělosti, kterou ti hrdinové vlastně reprezentují. (28.02.2023)

Původní  sérii Critical Role neznám, ale tím, že jsme s kamarády často hrávali Dračí doupě, tak jsem neměl problém se do tohohle seriálu ponořit. Za mě je to zdařilá fantasy, která má tak akorát humoru i napětí, aby mě udržela u obrazovky a ani chvilku nenudila, příběh je promyšlený a překvapivý, postavy jsou zajímavé, a tak akorát sympatické, aby si žádná vysloveně nekradla celou show pro sebe a zároveň jste neměli problém mít každou z nich z nějakého důvodu aspoň trochu rádi. Výhoda fantasy příběhů založených na DnD je i v tom, že hráči během hraní dokážou přijít velmi často s originálními a nečekanými řešeními problémů, které si pro ně Pán jeskyně připravil a některé z nich se evidentně promítli i do seriálu, takže kromě osvědčených fantasy linek, které se i tady objeví, dostáváte i slušnou dávku originality. Začátek byl super, cesta nesourodé partičky hodně extravagantních hrdinů na výsluní se mi opravdu líbila a byla plná hodně vtipných momentů i povedených hlášek. Druhá část kolem Percyho pomsty už byla mnohem víc tradiční s některými očekávanými zvraty, ale pořád dostatečně dobře zpracovaná na to, abych si vše užil. Za mě spokojenost a těším se na další putování s touhle partou. 8,4/10 (02.01.2023)

Budem zdržanlivý a nenechám sa strhnúť prvotnými dojmami, lebo už som to priamo chcel zrovnať s Castlevaniou, ktorá bola fakt že takmer dokonalá a toto sa tomu veľmi veľmi blíži, ale ponechávam si vrátka pootvorené pre prípadné pokračovanie cesty tejto totálne nekonvenčnej resp. nekorektnej party hrdinov, ktoré určite príde, keďže to bola vyslovene pecka, ktorá mala všetko od brutality, cez twisty, slušné postavy, akciu, výpravu, všetko, čo očakávate od skvelého fantasy. Odporúčam a dávam cca 85-90% prezatiaľ s tým, že časom pravdepodobne príde plná palba. (17.03.2023)

Stejně jako tepláková souprava, zažívá fantasy, ve své největší geek formě Dungeons & Dragons, návrat na mainstremové pole zábavy. Komiksy teď tolik netáhnou, takže je logické, že potřebujeme nové hrdiny. Vox Machina, byť je to seriál animovaný, je po hodně dlouhé době věrný zástupce D&D a dělá svoji práci opravdu dobře. Na cesty se vydáme s typickou klišé družinou, kterou by si vytvořila asi každá hráčská partička, ale příběh, který prožijeme, už tak klišé není. Hvězdu srážím za možná až moc velké zvážnění v druhé půlce série. Infantilní, sprosté vtípky celé skupiny jsou jedním z netradičních taháků tohoto seriálu a v posledních několika epizodách jde humor zcela stranou. (21.04.2023)

První sérka za mnou a těším se na volný čas, abych si dal nášup v podobě druhé. Vox Machina mají naprosto neskutečnou chemii, která se nádherně kombinuje mezi všemi členy týmu a každý je něčím vskutku zajímavý. Hlasový casting je taky špička a ta kadence hlášek, vtipů a nápadů se mi ani po těch 5 hodinách nepřejedla. Pravda, k dokonalosti chybí tak pět krůčků a hlavní důvod na tom má až příliš velká overpower některých postav, které se ve velmi "velmi příhodných" situací rozhodnou své nejsilnější schopnosti nepoužít a nebo je rovnou zapomenout. Jinak jsem ale spokojený. Pravda, někdy se Scanlan nechá až příliš často unést (doslova) a konec je na podobnou látku až příliš tuctový, ale dokud mé nadšení trvá, nebudu se v tom příliš patlat. PS: A Pierci je boží. (15.05.2023)