South Park: Peklo na Zemi

Originalita rozhodně patří k věcem, které South Parku upřít nelze – na světě totiž není mnoho úmyslně mizerně animovaných kreslených muzikálů, z nichž víc než polovina jakéhokoli verbálního vyjádření jsou nejrůznější (a patřičně kreativní) vulgarismy, a které na sto honů ‚‚smrdí žalobou‘‘. Tvůrci městečka South Park se opravdu s ničím nemažou, neváhají se pustit do kohokoli včetně jich samotných a opravdu nic jim není svaté. Tento přístup je ale velmi ošidný, byť na něm South Park léta staví, protože čeho je moc, toho je příliš. Ano, film obsahuje geniální vtípky, slovní hříčky či nejrůznější narážky, paroduje zhruba tak všechno, co se parodovat dá a zároveň stále dokáže závěrem (nejen antimilitaristicky) moralizovat – to všechno je ale bohužel obaleno notnou dávkou humoru nejenže nemístného, nepokrytě a nebetyčně rasistického, všemožně ofenzivního, ale hlavně méně kvalitního. Z filmu přímo čiší touha filmařů šokovat za každou cenu a co nejvíce lidí, po nějaké chvíli je to však přinejmenším otravné, repetitivní a očividně prvoplánové. Za vyzdvihnutí ale stojí (k mému vlastnímu údivu a přes moji muzikálovou averzi) hudební sekvence, které jsou povětšinou nápadité – sice vulgární, ale nenudí. Jako Kennyho ale po dobu celého snímku každou světlejší chvilku vzápětí film zabije záchodovým humorem. Možná jsem tedy ze South Parku jen vyrostla, možná si tvůrci opravdu mohli na filmu dát více záležet, protože zapátrám-li trochu v paměti, leckterý starší díl seriálu by Peklo na Zemi hravě strčil do kapsy. (23.11.2014)

Pořádná pecka do žeber pro všechny povrchní odpůrce seriálu - záplava vtipů (které sice staví na kontroverzních tématech, ale využívají neselhávajících postupů), písničky které by mohl Disney závidět a primitivní animace dovedená do dokonalosti. Osmdesát minut takovéhleho obsahu možná neskousne každý, ale... co je mi vlastně do toho - seru na ně, jdu do kina :) (21.12.2002)

Podobně jako 1. řada South Parku je tohle pro mě pořádná nostalgie. Živě si pamatuju, jak jsem byl nadšený z toho vidět můj oblíbený seriál ve filmové verzi a překvapený z toho, že je to muzikál. Velmi rychle jsem si ale oblíbil ty písničky, které miluju i dnes. Jeden song je lepší než druhý. Peklo na zemi přináší super příběh, který vůbec nepůsobí jako nějaká roztažená epizoda, naopak je výborně odvyprávěný a je vidět, že tvůrci South Parku s přehledem zvládají oba formáty. Je zde spousta super vtipů a dokonce fungují i dramatické momenty. Stejně jako seriál je to zčásti satira (zde hlavně vidíme válečnou snahu USA), zčásti jakási parodie na dětské i jiné filmy. Snad jejště víc než kdysi mě dostává to, že jednou z hlavních postav jsou Satan - který je gay, což může znít urážlivě, ale ve skutečnosti je to spíš kladný hrdina - a Saddám Husajn, v té době ještě živý irácký diktátor. Ten je pořádně zesměšňovaný jako manipulativní hajzlík ve stylu animovaných grotesek, akorát se samými sprostými vtipy vzhledem k tomu, že je nyní v homosexuálním vztahu se Satanem. Tvůrci došli v provokaci tak daleko, že je dokonce Saddám Husajn v závěrečných titulkách uveden způsobem, jakoby opravdu sám sebe hrál (daboval). Hodně dobrá zajímavost taky pro mě je, že první Kennyho srozumitelná věta bez kapuce byla nadabovaná Mikem Judgem, legendárním tvůrcem Beavise a Buttheada a později například Silicon Valley. South Park mám moc rád a tohle je neskutečně nabušený, muzikálový South Park. (10/10) (05.12.2021)

Když šlo tohle tenkrát do kin, South Park byl mánie a já ho tak akorát objevoval, teď po 18 letech (a návštěvě Book Of Mormon) jsem měl šanci vidět to na plátně a bez váhání toho využil. Součástí bylo i srandyplný Q&A se spolu-skladatelem Marcem Shaimanem a ano - The Movie je dodnes vrchol celý týhle značky, songy jsou geniální a je to skvělá zábava až na věky. Tak nějak vůbec nezastárlo. (26.06.2017)

“Žiaci, koľko je dva krát šesť?“ - „Desať.“ - „Iste, Clyde. A čo keby to teraz skúsil niekto, kto nie je úplný kokot?" Seriál je mi pomerne ukradnutý, nič v zlom, zopár epizód som videl a bavil som sa, ale určite mi nad posteľou nevisel homosexuálny pes, nadabovaný Georgeom Clooneym (no vážne). Z celovečernej verzie „South Parku“ som však išiel do kolien: podmanivé muzikálové výstupy, brutálne trápna animácia, šialené dialógy, gigantická vojnová zápletka a veci, nad ktorými zostáva rozum stáť (viac, ako naťahovaný vtip „Saddam šuká Satana vibrátormi“ ma bavilo prvé stretnutie „francúzskeho odboja“ alebo rozkošné anti-politické hefty typu „Prví pôjdu negri.“). Tvorcovia si vtipne berú na paškál bielych, žltých aj oranžových, satanistov i katolíkov, vojnu i mier, herecký klan Baldwinovcov i herecký klan Arquetteovcov. Nie vždy to funguje na 100%, ale myslím si, že keď už i tie predsa len troška slabšie vtipy („Hľadanie klitorisu“) fungujú nadpriemerne, je to skutočne čertovsky dobre napísaná komédia. (07.12.2005)