Kinsey

Velice zajímavý film. Kinsey měl na začátku filmu mé velké sympatie. Dokázal rozbít hloupé předsudky v oblasti sexu a pomohl tím mnoha lidem. Mé sympatie trochu slábly, když svému výzkumu propadal až se zničujícím fanatismem. Neboť stejně jak předsudky, tak i myšlenka, že „vše je dovoleno“, mohou mít zhoubné důsledky pro mezilidské vztahy. Pokud ovšem paní Kinseyová byla stejně úžasná jako v podání Laury Linney (která mě ve filmu zaujala nejvíce), měl Prok obrovské štěstí. A do těch jeho knih bych po shlédnutí filmu s chutí nahlédla. (08.07.2005)

Tak to předčilo má očekávání :-)) nebo vlastně ani ne - totiž ústřední dvojka Neeson-Linneyová navodila pocit spokojenosti už pár minut po začátku filmu. Ovšem ono lehké nadprůměrno je způsobeno také výtečným scénářem, který velmi zajímavě propojuje tři časové roviny, a dokonce i celkem nápadnou režií (což je celkem překvapení, poté co jsem se podívala na Condonovu krátkou brakovou režijní filmografii - pardon jedna vlastně už dvě vyjímky potvrzují pravidlo). Kinsey mě občas rozesmál, občas jsem kroutila nevěřícně hlavou, občas souhlasně pokyvovala a slzy na kahánku jsem taky měla - prostě život. I když jisté melodramatičnosti se film nevyhnul (a škoda, že se její obětí stal hezounký ženatý bisexuál v podání Petera Sarsgaarda). A střední část, kdy se "kupa výzkumníků" stává výzkumem sama o sobě je opravdu výtečná. (07.12.2005)

Že je Amerika dodnes prudérní a puritánská ví každé malé dítě. Že ale až tak, to mě skutečně překvapilo. O to víc pak zaplať Pán bůh za profesora Kinseyho (skvělý Liam Neeson). Musím přiznat, že je to fascinující člověk, ale žít s ním muselo být asi dost těžké. BTW Sexuální život muže a Sexuální život ženy si po shlédnutí tohoto filmu musím rozhodně přečíst. (21.06.2005)

Tenhle film doporučuji vidět všem, kteří sex neberou za sprosté slovo a hlavně těm, kteří si stále myslí, že se děti rodí ,,z pupíku'' nebo že je ,,nosí čáp''. Vždy jsem měl v úctě lidi, kteří viděli daleko dopředu. Kteří se nebáli, nestyděli a kteří díky této odvaze posouvali v dějinách měřítko lidského vědění. Ať už to byli astrologové, mořeplavci, vědci či v tomto případě entomolog-sexuolog :-). Ačkoliv sex jako takový i různé praktiky byly za doby Kinseye v USA běžně rozšířené, díky prudérnosti církve a všeobecného chápání morálky se o tom co se děje doma pod peřinami nemluvilo. Díky tomu věda sama o lidské sexualitě ještě těsně před válkou toho moc nevěděla a neuměla tak pomoci lidem a párům, kteří potřebovali pomoc sexuologů. Kinsey tedy tnul do živého a tento film je mu oprávněnou poctou. --- Ačkoliv se jedná o téma nadmíru ožehavé i v dnešních měřítkách, Condon se toho ujal se ctí a s otevřeností samotného Kinseye. Tím film celou dobu působí velmi normálně, upřímně a svěže. Měl jsem jen jednu krizi při líbací scénce, ale asi můj problém, protože na stupnici bych Kinseymu určitě nevyšel jako č.3 :-). Alfreda Kinseye si střihnul Neeson a působil stejně přirozeně jako dnes, když Albáncům co mu unesli dceru láme krky... Díky rozhovorům s muži a ženami a dotazníku, který si vedl se člověk u filmu i zasměje. Ve skutečnosti s vědomím zaostalosti všeobecných informací o sexualitě to ve skutečnosti moc k smíchu není. Některé části jsou zde dokonce citovány v komentářích. Film je zajímavý, jistě stálo za to jej natočit a připomenout tohoto odvážného vědce, který nesl světlo do tmářského světa nevědomí udržovaného v USA církvemi. Že bych ale měl z filmu nějaký silný prožitek, to se říci nedá. Zkrátka solidní průměr co stojí za vidění. Za mne jsou to tedy 3 žlabatky. * * * (21.10.2015)

Jako zkušený gigolo mám nejen jistou povědomost o tom, že děti nenosí čáp a že při orálu k otěhotnění nedochází, ale ovládám i obě dosud objevené sexuální pozice. Zejména v poloze "na lenocha" patřím ke světové elitě. Pan Kinsey však žil v době, kdy sex sloužil pouze k plodění dětí, nemanželský sexuální chtíč byl považován za nemoc a časopis Maxim nevycházel ani v samizdatu. To byly tak skvělé podmínky pro výzkum, že panu Kinseymu rozhodně závidím to, že on byl tím vyvoleným, který to začal zkoumat. Kinseyho vědecká práce byla zkrátka zajímavá, ale určitě si zasloužila méně uměleckého střídání černobíla s barvou a o něco vyšší žhavost. V této podobě byl film zábavný asi jako dvouhodinová přednáška o žlabatkách a to je poněkud škoda. (27.12.2013)