Mrtví jako já

První regulérní fullerovka není úplně dokonalá, ale už má všechny typické rysy (absurditu, hravost, suchý humor i morbiditu) v tom správném poměru. Dolů ji sráží jen linie Georgiiny původní rodiny, která jinak fantastickou morbidní nadsázku tříští psychologickým dramatem. Člověk má skoro chuť ty části přeskakovat. Ovšem základní příběh i postavy opravdu stojí za to. Parta smrťáků, která má na starost násilné smrti? S Fullerovou morbidní fantazií? To prostě musí být tutovka. A je zde vidět počínající trend, který vyústil v dokonalé Pushing Daisies (není divu, že to původně měl být spin-off). Chuťovky jako záchodové prkýnko z Miru, samovznícení, kuchyňská gilotina, různé aspirace na Darwinovu cenu a nehody, před kterými nás varovala maminka, jsou tu zabaleny v suchém humoru a skvěle napsaných postavách, které jsou Fullerovou specialitou. Těžko se popisuje, v čem je Dead Like Me tak výjimečné, to se prostě musí vidět, aby člověk nasál ono kouzlo morbidní absurdity. (05.08.2015)

Snažila jsem se, dala jsem tomu tři epizody, protože jsem to měla doporučené přímo od jednoho herce, co v tom hraje, ale je mi to líto, vůbec mě to nebaví. Připomíná mi to seriál Heuréka, který mě taky nebavil. Možná je to tím, že už je to starší seriál, který člověka měl potkat, když byl nový ale nezaujala mě tam ani jedna postava a hlavní hrdinka je neuvěřitelně otravná. Nedokoukám. (04.01.2022)

Po sezoně a půl pomalu stereotyp seriálu, který sází pouze na jedinou kvalitní postavu s šíleným zjevem a hláškami, mě unavil na tolik, že pochybuji o jeho dokoukání. Problém není v castingu ani ničem podobném, ale v tématu, které je na půl cesty mezi tím, čím mohlo být a tím, čím je. Velká škoda, ale přesto se najde poměrně dost okamžiků, které diváka potěší a rozesmějí. Na oddech jako zákusek slušné, jinak příliš pomalé a unavující. (Mimochodem, kdo chce mít požitek ze seriálu nesmí se dívat na dabingovanou verzi, která zabíjí všechno dobré a povedené.... a z hlavní postavy se stává jen divná holka) (18.04.2008)

Koho by to napadlo, udělat z práce Smrtky job jako každý jiný - i když živobytí vás to nezajistí. I mrtví totiž musí z něčeho žít, tak to chce ještě nějaký vedlejšák. V půlce první sezony mě zaskočila změna vedlejší postavy, ale ukázalo se, že nová postava Daisi Adair má také něco do sebe a je velmi komplikovaná. Ale musím říct, že nic dalšího už mě v seriálu nijak nezaskočilo. Také nebylo co. A to je právě ten problém, co mi zabraňuje udělit plné hodnocení. Ač výborná základní koncepce, příběhy občas zvostanou na půl cesty, sklouznou do stereotypu a v pulce druhé sezony jsem nebyl už tak nadšený jako na začátku. Kdo ví, jak by dopadlo třetí řada, kdyby nějaká byla - a možná ten stereotyp je důvod, že nikdy žádnou třetí nenatočili. Jen mi řekněte ale jednu věc: Vážně je britský přízvuk tak divnej?! (18.01.2010)

Předně - konverzační seriály i filmy zbožňuju. Skutečně po nich nepožaduji nic zvláštního, tu nějakou zajímavou myšlenku, tu analogii s mým vlastním životem a hlavně švih, ať ten díl odsejpá. V prvních dílech Dead like me jsem postrádal vše výše zmíněné. 42minutová stopáž je úmorná, pointa a dialogy předvídatelné nebo prostě jen tupé, herci toporní (světlou výjimkou je Mandy Patinkin) a celý ten podivně nekonzistentní svět smrťáků nepřesvědčivý. A taky jsem nesnášel úvodní znělku. Když se nad tím zpětně zamýšlím, vlastně se mi na tom seriálu nelíbilo vůbec nic. :o) Ale vytrval jsem a od pátého dílu se věci pomalu začaly měnit - minuty ubíhaly subjektivně rychleji, Ellen Muth se rozehrála stejně jako její kolega Callum Blue, dialogy přiostřily a tu a tam se do nich vedrala i zajímavá, nečekaná myšlenka. Stále se nejedná o nic světoborného, ale nemusí hned pršet, že ano... první 4 díly za dvě hvězdy, zbytek za tři a půl. (22.02.2008)