Spider-Man 2

Spider-Man II překonal všechna má očekávání. Psychologie postav se znatelně rozrostla a z mladého kluka, který ke štěstí přišel už není jen odosobněná poletucha, ale ryzí člověk s hlubokými problémy a silnými city. Scénář tentokrát sází mnohem více na dialogy a orámovaný obrovským množstvím odlehčující nadsázky tvoří z filmového Pavoučí muže zábavnější a cennější látku než doposud. Perfektní vizuální stránka, jejíž comicsová přestylizovanost je přímo enormní a rozhodně mnohem patrnější než u jedničky, pomáhá roztočit lopatky zejména akčních scén do takových otáček, až se každých pět vteřin rozplýváte nad tím, že přesně tohle jste si nejednou přáli někde vidět. Mohutné panoramatické celky přecházejí v kamerové nájezdy na detail a oblíbené „bayovské“ obloučky a do toho taková porce vizuálních efektů, že to smysly nestačí registrovat. Pokud nic jiného, ty peníze jsou na filmu zatraceně vidět. Znatelně se zlepšil i pohyb Spideyho – veškeré průlety městem teď vypadají jako ten z konce jedničky, kaskadéři už nejsou tak zřejmí a celkový dojem je mnohem dynamičtější. Raimi Spider-Manem II opět poposunul žánrovou laťku o pěkný kus výš a jsem upřímně zvědav, kterému filmu se jí v budoucnu podaří přeskočit, protože si momentálně při nejlepší vůli neumím představit stylovější zpracování comicsu. (23.06.2004)

Když si Batman v Burtonově pokračování sundal masku, bral jsem to za cílenou destrukci konceptu superhrdiny na filmovém plátně. Dám masku za lásku aneb supermanova depka. Spider-Man si v pokračování svléká masku jako fusekle, a přesto zůstává tím, čím byl na konci jedničky - spokojeným superhrdinou. Proč ne, i když Burton je mi bližší. Jenom bych propříště ubral na titanizaci (a.k.a. romantizaci) látky, která v závěru dvojky notně vyšlápla za hranice superhrdinské uvěřitelnosti. A taky bych ubral na Kirsten Dunst, kterou pro její charisma leklé ryby a nerovný chrup považuji za relikt současného šoubyznisu. Na druhou stranu nikdy nedokážeme plně docenit Raimiho režijní suverenitu a zapálenost tvůrců pro látku, o níž si dýchaviční supermani typu Spawna nebo Daredevila můžou nechat zdát. Jen houšť, ale příště prosím bez Mary Jane... (24.07.2004)

Opět nadstardní výkon a hlavně více akce. Druhý díl je ve všem o něco větší a dokonalejší. Navazuje se přesně tam kde se minule skončilo. Prakticky všechny 3 díly by se daly krásně spojit v jeden celek a nebylo by to ani moc znát. Raději než doktora Octopuse mám ale Green Goblina. Potěší že postavy z redakce dostávají větší prostor. Hlavně můj oblíbenec J. K. Simmons perlí. 80% (14.02.2011)

Slyšet český dabing druhého Spider-Man a (následkem toho) zemřít. Vidět druhého Spider-Mana na Nově a zemřít podruhé. Více než suchý a infantilní humor samotného filmu („Musíš cvičit, odpočívat a jíst hodně zeleniny“) mě pobavila hláška uvozující každou z mnoha mnohaminutových reklam „Co nejdelší filmové zážitky vám přeje …“. Těch sto osmatřicet minut se přitom netáhne nějak neúnosně dlouho. Romantika, akce, psychologie, humor jsou dávkovány v dobře odhadnutém poměru. Každý dostane svou lehko stravitelnou porci čehosi a může spokojeně, zasyceně, ulehnout. Přesto bych se v tom rád ještě trochu ponimral. Akční scény spíše ojedinělé, leč bez výjimky velkolepé. Digitální triky vynikající (Octaviova chapadla) i strašlivé (Spidey svištící nad ulicemi vypadá hodně „počítačově“). Raimi i během akčních scén umně pracuje s nadsázkou, jako by snad ani nechtěl, abychom film brali vážně. Momenty výsostně stylizované střídají naprosto vážné a na tupé věty bohaté dialogy dvou zamilovaných. Vztahy a motivace hrdinů jednoduché až primitivní, herecké výkony slaboučké (vyjma „glumovsky“ rozervaného Moliny). Díky za Kirsten Dunst, která ještě před Marii Antoinettou předvedla, jak moc jí sluší dobové kostýmy – viz pár záběrů z divadelní hry Jak je důležité míti Filipa. 70% Zajímavé komentáře: Nathalie, mm13, Indy, willis, plagjoklas (11.06.2008)

No nevím, je třeba uznat, že druhý Spider-Man nechal první díl daleko za sebou. Je mnohem nabušenější, příběh je zajímavější a záporák není jen směšná loutka, i když jeho monolog je opravdu nepovedený. Na druhou stranu přibyla spousta zbytečností, které snímek spíše poškozují, než aby mu pomáhaly. Například neustálé omílání ztráty schopností, přičemž ten přihlouplý zvuk vylétavajících pavučit Peterovi zůstal. Tento díl se také mnohem více věnuje psychologii jednotlivých postav, i když stále nejde nijak do hloubky. Většina pocitů je nám vysvětlena buď trapným monologem nebo nějakým únavným snem, což rozhodně není správný přístup. Pokud bych se měl ještě k něčemu vyjádřit, tak je to úroveň humoru, kterž je opět velmi pokleslý a nefunkční, i když Spider-Man ve výtahu legrační opravdu byl - nejspíše nejlepší scéna z obou dílů. Obrovským zklamáním pak byl Alfred Molina, který opět ukázal, že s herci do Spider-Manovských to nebude nijak snadné. Nechci psát, že neumí hrát, ale tohle mu prostě nevyšlo. Stejně tak souboje s ním nejsou dehberoucí podívanou, ale jen obyčejným skotačením na věži, respektive střeše vlaku. Celé je to táhlé a odehrává se to bez větších emocí a překvapivých zvratů. Pokud však bude třetí díl pokračovat ve vzestupném trendu čeká nás opravdu úžasná podívaná. 60% (18.07.2006)