Dlouhé loučení

Něco jako pohlavní styk s trpaslicí - podivné a bizarní, ale fajn. "Long Goodbye" je dokonalým spojením chandlerovských noirovek s atmosférou 70. let - nevrlý, prochlastaný hrdina bydlí v sousedství tlupy rozverných hipísaček, které rády cvičí jógu s prsy hore. Místy jsem se trochu nudil, konec byl zbytečně zkrácený, ale přesto - Altman opět dokázal, že umí. (18.12.2012)

S filmy Roberta Altmana obvykle nemívám problémy, i když nikam nespěchají a vyžadují trpělivost i cit pro detail. Svérázný Altmanův přístup k chandlerovské látce se ale z této zkušenosti vymyká. Nemám nic proti umístění příběhu do jiné časové roviny, dokonce by mi nevadilo, kdyby se děj odehrával v současnosti. Nic bych si nedělal ani z jistých úprav charakterů a děje - kdybych neměl pocit, že Altman román důkladně vykostil a Marlowovu postavu obrátil naruby. Z tvrdého cynického detektiva trousícího suché hlášky se stalo stvoření podobné postavám z dílny Woody Allena - ovšem narozdíl od nich vybavené výrazně menší mírou nadhledu. Okouzlení z atmosféry sedmdesátek nesdílím, Altman ke své aktualizaci používá povrchní odkazy a tomu, čím disponuje řekněme Skrytá vada od Paula Thomase Andersona, kde na vás 70. léta neřvou jen ženskými účesy a outfitem, ale všemi rozpory té doby, se ani nepřibližuje. Dlouhé loučení není žánrová parodie, ale není to ani film, kterému byste mohli věřit. Altmanovy filmy mě obvykle nenudí, u Dlouhého loučení jsem délku opravdu nepříjemně vnímal. Nemám problémy s motivacemi postav, ale způsob jejich naplňování je nefunkční a nedůvěryhodný. Celkový dojem: 45 %. (10.07.2019)

Robert Altman předkládá svůj osobitý a moderní pohled na klasickou postavu filmu-noir, Phila Marlowa (skvěle obsazený relaxovaný Elliott Gould) a rozčarování nad světem, v němž se za iluzí přátelství a důvěry schovává lež a manipulace. To vše podtrhuje vyloženě nihilistické finále, v němž Altman nechá jindy flegmatického hlavního hrdinu ukázat, zač je toho loket. Výborná atmosféra sedmdesátých let, zajímavé obsazení vedlejších rolí a dynamické dialogy, za mě parádní neo-noir. (27.05.2019)

Loučení s Lennoxem je pro mě osobně asi nejlepší Chandlerův román. S předlohou si tvůrci poradili poměrně hodně svérázně. V podstatě úplně ignorují ono podivné melancholické přátelství mezi Marlowem a Lennoxem, které je pro román klíčové a dodává ději ten správný náboj. Stejně tak je vše ostatní hodně pozměněné, zjednodušené nebo úplně vynechané a na druhou stranu se objevují nové prvky (např. Marlowova kočka, jeho sousedky a celá ta zápletka s kufrem peněz). Na jednu stranu to všechno byl pro mě trochu šok, ale na druhou stranu si říkám, že to vlastně neškodilo. Koukal jsem zkrátka na sedmdesátkovou detektivku, která díky radikálním změnám ve scénáři překvapovala i v tom hlavním rozuzlení. (14.06.2014)

Bezpochyb nejlepsi film Roberta Altmana. Elliot Gould je v roli Philipa Marlowa geniální, připaluju si jednu od druhé, pomalu proplouvá dějem a flegmaticky chrlí hlášky a svoje "Its okey with me ..." řiká se stejnou kadencí jako odhazuje vyškrtané zápalky. Tohle není film pro každého, ale pokud máte rádi pomalé kriminálky, tohle vás dostane. A Arnold Schwarzenegger tu hraje roli kníratého bouchače, neskutečné natěšeného uštědřit Marloweovi lekci, což mu nakonec nevýjde ... (12.08.2007)