Akční hrdina a nejlépe placený herec v Hollywoodu Arnold Schwarzenegger se narodil 30. července 1947 v Thalu v Rakousku v chudých poměrech. Se svou rodinou žil ve tři sta let starém činžáku, kde neměli elektřinu, ústřední topení ani vodovod. Arnold tak se svým bratrem museli vodu nosit z fontány vzdálené 150 m. Již od mládí se věnoval po vzoru svého otce sportu nejdříve fotbalu, pak atletice a nakonec se rozhodl pro kulturistiku.
V roce 1961 se setkal s Kurtem Marhulek, bývalým Mr. Rakousko, který ho začal trénovat. O čtyři roky později se zapsal do rakouské armády, kde sloužil jako tankista. Pak ale dostal šanci zúčastnit se soutěže ve Stuttgartu a tak musel opustit tábor bez povolení. Soutěž vyhrál a získal titul juniorského mistra Evropy a svými soupeři si vysloužil přezdívku Dub. Po návratu, kdy si Arnold jen tak mimochodem odseděl týden ve vojenském vězení, pro něj armáda zřídila posilovnu a on se mohl plně soustředit na trénink. Arnold začal nezadržitelně vyhrávat všechny soutěže o titul mistra světa V roce 1975, kdy už měl za sebou šest titulů mistr Olympia a post žijící kulturistické legendy, ohlásil svůj odchod ze soutěžní kulturistiky a začal se plně věnovat herectví (hrál už tehdy delší dobu, ale pouze v mimořádně levných a špatných filmech jako Herkules v New Yorku).
Po sérii spíše menších filmů (z nichž nejznámější je Zůstaň hladový) se podařilo Arnoldovi skutečně prorazit až v roce 1982, kdy do kin uvedl fantazy Barbar Conan film, z něhož se stal hit. O dva roky později se v hlavních rolích objevil hned ve dvou filmech v pokračování Barbara Conana s názvem Ničitel Conan a v dnes již klasické akční scifi Jamese Camerona Terminátor. V roce 1985 natočil třetí a poslední pokračování Barbara Conana s názvem Rudá sonja, které ale skončilo fiaskem a o dalším díle se tak přestalo uvažovat. Trochu pošramocenou pověst si ale ještě ten rok a to hned ve velkém stylu Arnold upravil divácky mimořádně úspěšným akčním béčkem Komando. Tento film z něj udělal prvotřídní filmovou hvězdou, obdivovanou diváky, kteří ho konečně začali brát vážně a přestali se smát jeho rakouskému přízvuku, a pomlouvanou kritiky.
Po Komandu se stal mezinárodní hvězdou, neexistoval člověk, který by o něm nevěděl. Dosavadní král akčních filmů Sylvester Stallone se ho začal obávat a producenti si ho začali vážit. Pak Arnold natočil pár dalších, kasovně úspěšných akčních filmů, až se dostal k Predátorovi jednomu ze svých vůbec nejlepších filmů. Po tomto dnes již kultovním megahitu si dal od akčního žánru odpočinek a začal se věnovat komediím jako Dvojčata nebo Policajt ze školky (oba filmy celosvětově vydělaly přes 200 milionů dolarů).
V roce 1990, kdy už definitivně vládl Hollywoodu a o jeho úspěchu si mohl Sylvester Stallone se svou upadající kariéru jen nechat zdát, si zahrál v režii Paula Verhoevena ve scifi podle povídky Phillipa K. Dicka Total Recall a stalo se z toho další, kasovně velmi úspěšné a navíc kultovní dílo. Tehdy už mu producenti natolik důvěřovali jako největší filmové hvězdě v Hollywoodu, že byli ochotni do druhého Terminátora s názvem Den zúčtování, kterého Arnold zrovna připravoval s tehdy též už slavným Jamesem Camerona, vrazit tehdy rekordní rozpočet ve výši 100 milionů dolarů. V roce 1991 byl Terminátor II uveden do kin a krom toho, že je dnes považován za jeden z vůbec nejlepších filmů všech dob (a to nejenom ve svém žánru), tak se také stal kasovně nejúspěšnějším filmem toho roku.
Potom už šlo hlavně o to, aby se Arnold udržel na vrcholu. Komediemi jako Poslední akční hrdina, Junior nebo Rolničky, kam se podíváš se mu to sice moc nedařilo, ale zase na druhou stranu točil stále i akční filmy jako Pravdivé lži (opět v režii Jamese Camerona) nebo Likvidátor, což jsou projekty, které vydělávaly velké peníze a Arnolda furt udržovaly na trůnu Hollywoodu. Jenže pak přišel rok 1997, který všechno zhatil jedná se o čtvrtý díl série Batman a Robin, kde Arnold ztvárnil hlavního záporáka a film dopadl přímo katastrofálně a to po všech stránkách a Batmanovskou sérii odložil na dlouhou dobu k ledu.
Po fiasku s Batmanem a Robinem si Arnold svůj další film pečlivě vybíral a nakonec se rozhodl pro ambiciózní velkofilm Konec světa. Jenže i toto dílo dopadlo špatně, film byl přinejlepším průměrný a tržby nebyly zrovna nejlepší. Pak přišly další dva propadáky 6. den a Protiúder, kterým se podařilo utržit sotva 40 milionů a navíc oba filmy se stejně jako ty předchozí dočkaly dosti bídných kritik. Tou dobou už bylo jasné, že Arnold jednoduše omrzel diváky a obří fanklub, který měl na přelomu 80. a 90. let, už značně prořídl. A navíc se na něm začala projevovat jedna dosti nebezpečná věc a to věk. Arnold už byl prostě dosti starý a už nepůsobil v akčních filmech zrovna nejpřesvědčivěji. Rozhodl se tedy, že svou kariéru akčního hrdiny skončí a to něčím pořádným a tak se rozhodl pro třetího Terminátora s názvem Vzpoura strojů (za kterého jen tak mimochodem inkasoval rekordní sumu ve výši 30 milionů a zajímavostí může také být, že 12 milionový honorář, který dostal za Terminátora 2, byl na svou dobu také nejvyšší).
Film byl do kin uveden přesně dvanáct let po druhém díle, navíc také s rekordním rozpočtem (tentokrát téměř 200milionovým) a také se dočkal velmi příznivých ohlasů a stal se jedním z největších hitů toho roku, čímž Arnold udělal důstojnou tečku za svou kariéru a odešel od filmu, kde se občas jen někde mihne v nějaké cameo roli, k politice. 9. 10. 2003 byl zvolen kalifornským guvernérem.
.... "Indiana" ....
