Walter Mitty a jeho tajný život

Poselství tohoto filmu je jasné od první minuty a je to přesně to, co si denně přečteme ve statusech na facebooku a v nejrůznějších motivačních citátech, usmějeme se u nich, ale náhle se stejně vrátíme ke svým každodenním činnostem. Film je přesně takový, uvědomovala jsem si, co chce říct, ale stále jsem čekala na moment, kdy se mi film skutečně zaryje pod kůži a já pak budu odcházet z kina s pocitem, že teď musím něco změnit. Ten moment nepřišel, nic to však nemění na tom, že se na film hezky dívá. Vizuál je krásný, takové záběry při jízdě na skateboardu po Islandu berou dech, k tomu velice příjemná hudba. Pro mě nejsilnější část filmu byla určitě ta se Seanem Pennem a pak samozřejmě titulní strana závěrečného vydání časopisu Life, na tu se vyplatilo čekat. V tomto čase lepší odpočinkovější film v kině nenajdete. (27.12.2013)

Po první půlhodině jsem byl hodně na vážkách a raději se šel ujistil na csfd, jaké že to má snímek vlastně hodnocení. Od chvíle kdy náš hrdina nasedne do letadla a letí směr Grónsko ovšem není pochyb, že se budou dít velké věci. Ben Stiller se vytáhl v mých očích zase jednou nejen jako režisér, ale i jako herec a stojí to za to. Emoce, velké myšlenky, perfektní vizuál. Chválím jak můžu a moc rád kouknu co nevidět znovu. PS: Scénou roku pro mě skvělá písnička Space Oddity. 80% (07.04.2014)

Kvintesence života je pro každého něčím jiným a Stiller nám naštěstí tu svou nevnucuje, ale jen nenásilně představuje. A to tak zábavně, netrapně (!), vtipně ("Small beer boot"), kouzelně a skrze neokoukané scenérie Islandu, že jsem po skončení filmu byla dost mile překvapená. K Walterovi jsem totiž měla značné předsudky, vyrazila na něj pracovně a výsledkem byl nad očekávání příjemný zážitek. Možná i proto jsem velkoryse ignorovala masivní louži piva pod nohama (dík, řado tři), která mi namočila skoro všechno. Film, u kterého se někdy zasmějete nahlas, ale skoro pořád se usmíváte. Rozverný, příjemný a hlavně nenucený./// Základní východiska filmu si odporují: užívej si života, buď spontánní, bláznivý vs. draví manažeři bez zaváhání vyhazující letité zaměstnance, ale nakonec vydají číslo opěvující rutinu člověka? Dalo by se to číst i tak, že tyto bezskrupulózní součásti firem, jež se orientují pouze na profit, chce film polidštit. Nejednoznačnost/rozpolcenost je ostatně vlastností hlavní postavy – prožívá to a sní o onom. Top scény: básnický sokol, žralok, jízda na skejtu, rentgenová bitka, honička se šéfem na ulici. [Kino] (05.01.2014)

Stejně jako Walter Mitty našel odvahu posunout svůj život novým směrem, tak i Ben Stiller se poprvé odvážil režijně a herecky opravdu vystoupit ze své škatulky. No a bylo to skvělé rozhodnutí! Vizuálně se jedná o zhuštěnou realitu, která poeticky podává své zprávy velmi úderně. Čím jsem starším, tím víc to semnou rezonuje a tím víc si cením Stillera za jeho nově objevený směr. Nebýt Waltera Mittyho, asi se nikdy nedočkáme ani famozního Odloučení. Jednoduše příjemná, hřejivá a správně naivní podívaná, která s člověkem jednoduše musí zacloumat a probudit v něm kus dobrodruha. Nikdy není pozdě, začít si plnit své sny a najít ztracenou odvahu žít. (30.01.2024)

Inspirativní asi jako reklama na prací prášek. Estetika hezoučká, ale prázdná a kýčovitá. Myšlenkově jeden protimluv vedle druhého s v podstatě bezcílným dějovým obloukem, z něhož není patrné, co vlastně chtěl Stiller sdělit a proč k tomu zvolil použité postupy. Na druhou stranu, ve filmu, v němž se longboard zaměňuje s velkou pompou za skateboard a který se tváří jako indie a přitom stál 90 míčů logiku není radno příliš hledat. (11.01.2014)