Pád Berlína I.

Je po strašné válce jakou moderní lidstvo 20.stol. zažilo. Píše se rok 1949. Na ruinách a troskách zničených sovětských měst vyrůstá tato slavná sága o PÁDU BERLÍNA. Co se dá jiného natočit než oslavovat vítězství země, které byla vnucena válka nabubřelého nacistického Německa, které vedl poloblázen Hitler. Film se velmi drží faktu a v dialozích se dokonce řídí historickými fakty tak, jak je mnozí němečtí generálové popisují. Je třeba se divat na tento epický velkofilm jako na úžasnou snahu zachytit pro historii obrazem věcí tak, jak se skutečně udály. Bez zbytečného sentimentu a bez příkras. (19.02.2008)

Ako už uvádza titulok v názve filmu: SLÁVNA PROPAGANDISTICKÁ DRÁMA (vo svojom výsledku však skôr komédia či fraška) O KONCI DRUHEJ SVETOVEJ VOJNY. Film má silne vybudovaný kontrast (vlastne celý je vybudovaný na kontrastoch) medzi dobrými Rusmi a zlými Nemcami, no vinou propagandy a až prílišne okatej idealizácie Stalina a jeho mierumilovného a pracovitého národa sa môžu veľmi ľahko tieto úlohy vymeniť a s môjho pohľadu sa mi nakoniec omnoho sympatickejší javili Nemci. Tak isto sa dá povedať, že postava Hitlera (V. Savelyev), zo všetkými jeho šialenými a neurotickými vlastnosťami je omnoho lepšia ako pokojný a rozvážny Stalin (M. Gelovani), ktorý najviac zo všetkého miluje svoj ľud a ľud jeho, pričom hneď v prvom zábere je priam v komickej situácii okopávania záhradky. Čo sa týka technického spracovanie, i keď sa jedná o starý film, myslím, že beztak mohlo byť lepšie odvedené a nemá čím nadchnúť, o niečo lepšie je potom na tom hudba slávneho Dmitrija Šostakoviča. Cez všetky ohlasy je nie je ohodnotenie tohoto filmu ľahkou záležitosťou a moje hodnotenie je akýmsi kompromisom. (24.05.2008)

Ukázkový příklad, jak lze z vážného válečného filmu vyrobit pro dnešního diváka komedii. Dvě dějové linky, jedna sledující slévače Aljošu a dívku Natašu, druhá zase zachycovala dění v politických kruzích, se ovlivňují pouze v tom smyslu, aby ukázaly "báťušku" Stalina v těch nejlepších barvách, jako hodného starostlivého tatíčka a nepřítele jako figurky z grotesky. Schematické vykreslení postav navozuje až groteskní směšnost postav německé válčící strany, despotickým Hitlerem, jež si myje hlavu elixírem, počínaje, přes zrádného Werichova Göringa a neschopné generály, zfanatizovanými vojáky v zákopech konče. Stalin oproti nim jako rozvážný otec národa se setkává s dělníky a okopává zahrádku. Vcelku nepůsobí ve své bílé uniformě ani jako diktátor, ale spíše jako blahobytně si žijící strýček mlynář, který si zve na návštěvu dělníka z celého SSSR. (12.02.2008)

Ono to vypadá tak krásně, všude barvičky a národní hrdost pro Sovětský svaz, ale jakmile se má konat, působí to dost komicky a propaganda sálá ze všech koutů. Sověti jako nejmírumilovnější stát proti naprosto vyšinutým a bláznivým nacistům v čele s Hitlerem, který zde působí jako největší blázen historie a žvatlá jednu pičovinu za druhou, které nemají s pravdou nic společného. Holt poválečný sovětský pohled. Navíc příběh skáče třeba i o celé roky, takže divák nikdy netuší, kde se nachází. Co se ale musí uznat, tak to, že i když je film z roku 1949, vypadá po vizuální stránce skvěle. Potěšila role Jana Wericha v roli Goringa, a to, že Sověti skutečně používali americké trucky. (25.08.2015)

Pokud bych to bral jako celek bez té propagandy jako parodii pak by tento film měl u mě plný počet. Ještě nikdy jsem se nesmál u válečného filmu a dokonce jsem se u scén s nacisty bavil více než u Zítra vstanu a opařím se čajem. Nacisti jsou zde vtipné karikatury, které kulhají, kradou, zrazují se navzájem a hlavně jsou neskutečně špatně zahraní až je to vtipný. Korunu jim dal pan Werich, který z Georinga udělal klauna, který u Hitlera vyspává opici. Nejvíc rulezzz scéna celého filmu nastane při dobré zprávě Gobelse. Nebudu šetřit ani druhou stranu. Stalin je tak moc ubermensch až je to vtipný. Jenže to není film o hlavních alterzloduších historii. Tady je jistý sovětský Chuck Norris jménem Alexej. Chuck Norris musí mít tenhle film doslova obehraný až na kost. Alexej dostane kulku do hrudi a v druhém záběru není ani kapička krve a je jako rybička. Skolí nacistu hozenou puškou. Nemluvě o vybuchujících neodjištěných granátech anebo líbací scény s mrtvými kolegy. No a pak je tu ta propaganda, která v dnešní době je k smíchu. Propaganda ubere tři hvězdy z hrudi hrdiného konsomolce, ale ty dvě za uberzábavu ponechám. Asi si musím pustit po tomhle Zachrante vojína Ryana, abych si připomněl, že u válečného filmu se prostě neválí na podlaze smíchy. At žije Stalin velký masový vrah dějin! (01.05.2009)